Kočičí deníky
Džundži Itó
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519514/bmid_kocici-deniky-64b4e66db85e3.jpg
4
102
102
Koťata jsou sice proslulá svou solidností a blahodárným účinkem na nervy, nicméně mistr hororové mangy Džundži Itó o tom ví svoje. Jeho autobiograficky laděné příběhy o soužití s kocourky jménem Jon a Mú odkrývají strašlivou pravdu – chovat kočky může být nejen o rozum, ale také vysloveně strašidelné...
Přidat komentář
Jak se vám otočí život vzhůru nohama, když si pořídíte kočky? Přesně o tom je tato manga, ve které její autor zaznamenal své soužití se dvěma kocourky Jonem a Múem. Některé situace jsou vtipné, některé roztomilé, ale některé naopak hraničí
až s hororovými zážitky.
O téhle manze jsem poprvé slyšela na Světě knih a už tehdy jsem věděla, že si ji musím přečíst. Pár měsíců jsem si musela počkat, až dojde k jejímu jednání, a pak jsem ji konečně držela v rukou. Měla jsem od ní opravdu velká očekávání a po přečtení musím říct, že byla naplněna. Najdeme tu několik krátkých příhod s kocourky, které jsou přeloženy bonusovými materiály (nejen) v podobě rozhovoru s autorem. Velmi mě bavilo sledovat autorův posun ve vztahu ke kocourkům, ale také kousky, které Jon s Múem vyváděly. Kromě příběhu si mě ale získala také kresba, na které je poznat, že autor je opravdu mistr hororu, neboť někdy byla opravdu strašidelná.
Tuhle mangu můžu všema deseti doporučit všem, kteří buď milují autorovu tvorbu, neboť se tu o něm toho můžou dozvědět něco více, ale hlavně všem, kteří milují příběhy, ve kterých hrají hlavní roli kočičáci.
Miluju mangu Džundži Ita a miluju kočky, takže si asi dovedete představit, jak moc jsem se na tuhle mangu těšila.
Hrozně se mi líbily příběhy, které jsou prostě ze života a pokud máte doma kočku, rozhodně se v nich najdete. Kresba, která byla místy děsivá, ale zároveň vtipná tomu dodávala šmrnc. Rozhodně doporučuju všem kočkomilům.
Milovníci koček zpozorněte. Tohle je manga, která by vás mohla zaujmout!
Džundží Itó je známý svou hororovou mangou. Tentokrát nicméně přichází s něčím naprosto odlišným - Kočičími deníky. V nich vypráví autobiograficky laděné příběhy z jeho soužití s kočkami a jeho snoubenkou. Nejenže jsou tyto historky vtipné a děsivé zároveň, ale také se v nich zajisté uvidí každý, kdo nějakou kočku doma má.
V jednotlivých kresbách jde moc dobře znát jeho styl, ve kterém se mísí děsivé s groteskním. Jeho cesta k tomu, aby se z něj stal milovník koček byla zajímavá a myslím, že i hodně uvěřitelná.
Kočičí deníky bych tedy doporučila všem kočkomilům i příznivcům hororu. Některé kresby jsou sice poněkud zvláštní a děsivé (stejně jako některé historky), ale po většinu času jsem se bavila a nebála bych se tedy titul doporučit dál.
3,75/5*
Když jsem se dozvěděla, že vychází manga o kočkách, věděla jsem, že ji musím mít. Sice o ní je psané, že má být hororová, ale to mě neodradilo.
Úplně mi nepřišla hororová, ale vtipná a trefná ano. Pro kočkomilce naprostá nutnost. Já se velmi bavila. Kočka a život s ní je tam věrně vykreslený. Já v mnoha situacích poznávala sebe, manžela, kočku. A opravdově jsem se nasmála.
Soužití s kočkou je někdy opravdu hororové, ale zároveň krásné. Spoustu krásných chvil, které žádné jiné zvíře nenahradí. Kočka je osobnost. Má své nálady a svoji osobnost, která se musí respektovat. Zároveň je velmi vynalézavá v tom, aby dosáhla svého cíle, když si něco zamane.
Áčko (snoubenka) a Déčko ( autor) spolu stvořili krásný komiks. Je doplněný fotografiemi. Jednotlivé kapitoly doplňují otázky na autora. Na konci je ještě bonusová část o Jonovi a autorův doslov.
Kočky Jona a Mú jsem si oblíbila. Jejich chování dost často odpovídalo skutečnosti, tomu, jak jsem já měla možnost poznat kočky, které jsem měla. I přes jejich výstřednost je musíte milovat. Získají si vaše srdce napořád.
Asi som čakal trochu viac, ale i tak si to 4* s oškretým mačacím uchom zaslúži. Na tejto nepredvídateľnej mange kráľa hororu Džundžiho Itóa je najlepšia atmosféra. Autorovi Spirály sa perfektne podarilo vystihnúť spoločné bývanie ľudských a mačacích bytostí v jednej/spoločnej domácnosti. Takže je to občas humorné, poetické, milé a rozkošné a následne mrazivé a desivé, akiste i nechutné, ba dokonca odporné. I preto sa ťažko určuje, komu sú Kočičí deníky primárne určené. Sú vôbec niekomu primárne určené? Záleží na tom? Síce sú typicky itóovsky šibnuté (nebál by som sa použiť slovo úchylné), zároveň ale nejde o horor. Neuspokoja však ani čitateľov čakajúcich bezstarostnú komédiu. Mnohým to bude vadiť, ale verím, že väčšiu časť čitateľskej obce nepredvídateľnosť naopak poteší a nadchne. Súčasťou mangy sú farebné fotky autorových kocúrov, keďže je to celé inšpirovaná skutočnými udalosťami. Kočičí deníky u nás vychádzajú v na mangu netradičnej podobe a to v tvrdej väzbe. Podobne nedávno v CREW vydali skvelú lovecraftovskú manga jazdu V horách šílenství, ktorú si mimochodom Itó v dodatkoch Kočičích deníkov chváli. Áno, Kočičí deníky obsahujú niekoľkostranový rozhovor s týmto tvorcom báječne úchylných máng.
Zábavná manga s hororovými prvky, super kombinace. Některé situace v knize si jistě zažilo nemálo majitelů koček.
Štítky knihy
kočky japonská literatura komiksy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Balónky oběšenců a další hororové příběhy |
| 2010 | Spirála #1 |
| 2017 |  Ryby - Útok z hlubin |
| 2021 | Spirála |
| 2022 | Tomie |
Výrazne iný Džunži Itó, na akého sme zatiaľ na našom trhu zvyknutí. Jeho predošlá tvorba, ktorá u nás vyšla bola totiž výhradne hororová a titul Kočičí deníky je vlastne humorne ladená manga zo života s dvoma mačkami. Aj keď sa tu nájde pár hororových výjavov a hlavne kresbou to celý čas aj vypadá, ako keby sa o horor naozaj jednalo (autorova partnerka a jej výraz, pohľady mačiek). Ak by ste však od tejto mangy očakávali horor, mohli by ste byť naozaj sklamaní. Ja som sa bavil.