Kočky a jiné příběhy o strachu
Milada Mašinová
Málokdy se redaktorovi poštěstí, aby ve spoustě nabídek, které přicházejí do nakladatelství, objevil perlu. Šest povídek studentky FAMU, oboru scenáristiky a dramaturgie, takovými perlami jsou. Mašinová je psala pro mládež, ale i dospělým uhrane autorčin chladný, jakoby odtažitý, precizní styl, který dodává příběhům neobvyklý, omračující nádech všudypřítomného strachu, obav, nepatřičnosti, podivínství a podivnosti. V centru dění stojí dětští hrdinové, mnozí už na prahu dospělosti, kteří jsou jako sirotci nebo s bezcitnými, sebestřednými, někdy až surovými rodiči odkázáni sami na sebe. Obklopuje je netečný, nesrozumitelný, citově prázdný, krutý svět dospělých a oni jsou mu vydáni napospas, a buď si v něm jakýmikoli prostředky najdou svou cestu a přijmou nepřijatelné, anebo zahynou. Mašinová vdechla příběhům skvělou atmosféru, a ačkoli nejsou zasazeny do konkrétní doby, při jejich četbě máte pocit, jako byste se dívali na krásný starožitný artefakt vystavený v přepychovém salonu honosné vily. Knihu doplňují působivé ilustrace mladé ilustrátorky Petry Josefíny Stibitzové.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé náměty, občasná morbidita střihnutá kafkovským odosobněním, hutná atmosféra, povedené ilustrace. Sice netuším, kdo měl tvořit cílovku - obal působí dětsky, v anotaci je zmíněná spodní hranice patnácti let, jazyk někde na pomezí dětských knih a YA a do toho některé scénky jako z pera Ryu Murakamiho (to je ten morbidnější Murakami) -, ale na druhou stranu - musí být každá kniha nutně zaškatulkovaná (zaškatulkovatelná)? I když je pravda, že kdyby mi nebyla darována, asi bych na ni nikdy nenarazil. A to by byla škoda.
Uf, tuto knihu jsem si půjčila, protože jsem si chtěla odnést z knihovny nějakou nenáročnou romatiku a tahle číhala v beletrii pro ženy - na přebalu navíc krásný obrázek s kočičkou.. jasná volba. A opět jsem si nepřečetla anotaci, otevřela jsem ji po dočení povídek od Kinga a nestihla jsem se divit.
Do teď si tak nějak nejsem jistá, co si o tom mám myslet. Tahle sbírka 4 novel je tak jiná, tak strašně moc vybočující a místy tak nesnesitelná a znepokojivá, než kdejaký thriller.
Morbidita, místy nechutnost a absolutní chaos, který ale dává smysl. To jsou podle mě slova, jak nejlépe vystihnout tuto knihu. A dost se divím, že vznikla v rukou naší české slečny. Čímž je pro mě výjimečná. Je to znepokojivé, je to čtivé, je to skvěle ilustrované. Ale rozhodně to není čtení pro mládež od 15 let, jak je na knize uvedeno.
Za mě velmi překvapující knižní jednohubka, která Vás nenechá v klidu. Protože tohle jsou de fakto 4 skvělé tragédie.
Rozhodně to není knížka pro každého. Osobitý a hodně odtažitý styl ještě více umocňuje znepokojivou atmosféru. Povídky nejsou strašidelné, ale spíš hodně děsivé a donutí člověka se alespoň trochu zamyslet.
Tak asi takto, kniha na mě vykoukla v dětském oddělení v knihovně. Jsem zvědavec a na strašidelnou četbu nejsem, tak jsem si řekla,že toto snad zvládnu. Ovšem TOTO není dle mě četba pro děti, ano je tam doporučený věk 15( na vnitřní straně obalu).
Jak bylo výše uvedeno, některé počiny mohou být snad i naváděním ( těhotné děvče, ubližování zvířatům....)
Dočetla jsem do konce, ale poslední příběh byl dost zamotaný, ztrácela jsem se a upřímně pocity z přečtené knihy jsou velmi rozporuplné... Ale kniha je napsána velmi čtivě
Při vracení do knihovny se schválně zeptám paní knihovnice, zda četla ????
Knihu jsem úplně náhodou objevila v knihovně. Zaujal mne její název a tak jsem si ji odnesla domů. Nejprve jsem byla příjemně překvapená. Povídky mne zaujaly, jsou šokující, originální, výborně napsané. Ale u třetí povídky jsem se začala nudit a už se to do konce nijak nezměnilo. Také jsem čekala nějaké větší rozuzlení, pořádný závěr, ale nakonec to ve mě vzbudilo dojem, že to žádný pořádný konec nemá.
Nějak nevím, co si o knize myslet. Bylo to jiné, chvílemi šokující až nechutné. Mám ze čtení různé pocity, ale jedno vím jistě - znovu bych ji nečetla.
mně se kniha nelíbí, když se jedná o krev, je popisná, když se jedná o nekrvavou hrůzu, nějak se nepovedla. když srovnám s jinou povídkovou knihou hororu z domácí produkce, třeba s knihou Pavouk, který kulhal, je tahle méně než průměrná.
Už několik dní nevím, co napsat. Chvílemi jsem jásala nad úžasnými nápady, chvílemi jsem chtěla odložit, protože jsem se bála číst dál, ale nedalo mi to. Určitě nejpřekvapivější kniha, po které jsem za posledních pár let sáhla. Morbidní? Kruté? Asi ano. Přesto plné touhy najít lásku, cit. Jen nevím, jak si s tím poradí mládež, které to má být určeno.
Tak tohle opravdu ne. Čekala jsem něco jiného. Ze začátku se mi povídky líbily, ale později už to bylo tak trochu o ničem a nebavilo mě to. Morbidní, děsivé a hororové povídky by mi asi nevadily, ale tohle bylo divné! Dávám * za krásné ilustrace.
Pro mládež od 15 let? Rozhodně ne. Těhotná čtrnáctiletá, snažící se pěstmi do břicha zabít plod, desetiletá dívka čtoucí pornočasopis a za ní nahý starý chlap, vypíchnutí oka novorozenci jehlicí... Vše psané tak nějak odtažitě, jako by to bylo normální. Po dočtení zůstává jen pachuť hnusu.
A jsem poněkud zaražená, že je to zařazeno jako doporučená kniha dětem
http://www.nejlepsiknihydetem.cz/knihy-2016/155
Všudypřítomná morbidita mi nevadila, s tím vědomím jsem do knížky šla. Nicméně na základě velmi pozitivních ovací jsem čekala nějaký opravdu literární skvost. A ten "wow-efekt" se u mně bohužel nekonal... Autorka má velikou představivost a opravdu spoustu skvělých nápadů a až se ještě trochu "vypíše", může být její další literární vývoj doopravdy zajímavý.
Z té knihy jsem dost na rozpacích. První povídky mě zaujaly. Pak už to bylo pořád jen to samé - takové morbidní, brutální, divné...
Kniha mě nejprve zaujala svou obálkou a hlavně svým názvem. Původně jsem si totiž myslela, že to budou právě nějaké povídky o kočkách... a nakonec tam byla povídka o kočce pouze jedna:D
Když jsem si přečetla anotaci, tak mě to velmi zaujalo a věděla jsem, že tuhle knihu si určitě přečtu. A také, že ano. Pustila jsem se do ní s nadšením a hltala jeden řádek za druhým.
Zkoušela jsem si tady najít nějaké recenze, ale kniha je nová, takže ještě tolik hodnocení nemá (ale to vůbec nevadí).
Překvapil mě styl psaní. Jasně, kniha je určená pro čtenáře starší 15 let (upřímně si neumím představit, že by tuhle knihu četlo třeba 10leté dítě :D). Ale povídky mě bavily a líbily se mi. Už tady někdo zmiňoval, že povídky jsou morbidní a s tím jednoznačně souhlasím. Některé momenty, kdy je kočičí mozek nabodnutý na jehlici, hlava rozlousknutá jako ořech... - jsou docela chuťovky. Ale mě na téhle knize zaujala právě ta morbidita. To byl ten důvod, proč jsem jí začala číst a dočetla jí až do konce. Těšila jsem se na každou povídku, protože v podstatě v každé povídce někdo umře, což je zvláštní :D Ještě jsem se nesetkala s takovým druhem knihy.
Takže já jí mohu jednoznačně doporučit!:)
Na základě výše psané superpochvalné recenze jsem čekala něco, co mě bude bavit. O to víc mě zděsil skutečný obsah knihy.
Příběhy nejsou ani tak strašidelné, jako spíš neskutečně morbidní. A byť osobně nemám problém s mozkem napíchnutým na pletací jehlici, s opakovanými popisy znásilnění holčiček už problém mám docela velký. A právě ve spojení s autorčiným odtažitým a nezúčastněným způsobem psaní jsou všechny tyhle věci ještě mnohem brutálnější.
Byť obvykle jsem názoru, že dopad kulturních médií na chování lidí se přeceňuje, tohle je přesně kniha, která by v mysli třináctiletého dítěte (proč ne, věkové doporučení 15+ stejně každý přeskočí) klidně mohla vzbudit přesvědčení, že některé věci jsou zcela v pořádku, i když v naší společnosti už snad proboha opravdu nejsou.
Autorovy další knížky
2016 | Kočky a jiné příběhy o strachu |
2015 | Mor |
2016 | Mor 2 / Karanténa |
2016 | Mor 3 / Sanatorium |
Kniha obsahuje 6 povídek: Rudolf a Zběsilé srdce, Legenda o matce a moři, Funkční model šicího stroje, Katarze koexistence a blasfemismus, Orla, Kočka.
Tématem povídek je láska ve všech podobách sourozenecká, rodičovská, milenecká, žárlivá, sobecká, majetnická i sebestředná. Povídky mají hororově laděnou atmosféru.
Nejobsáhlejší povídkou je povídka KOČKY. Tato povídka vznikla jako bakalářská práce na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.
Celkově se mi kniha líbila. Bylo to velmi zvláštní čtení. Připomínalo mi to styl Franze Kafky. U jedné povídky jsem asi nepochopil její vyústění.
Kniha obsahuje pěkné ilustrace.
Kniha je vhodná pro čtenáře od 15 let.