Kočky mluví ze spaní
František PON.
Nové vydání knihy Kočky mluví ze spaní volně navazuje na první velmi úspěšnou knihu Kočky to vědí líp z pera manželské dvojice výtvarníků Jitky Baliharové a Oldřicha Přibíka, kteří společně malují a píší pod pseudonymem František PON. Čtenář se znovu ocitne v malé jihočeské vesničce Poněšice uprostřed lesů, v domku s houfem koček a vůní barev a terpentýnu, kde se seznámí nejen s novými kočičími přírůstky v domácnosti Františka PONa a jejich příběhy, ale s autory tentokrát poprvé vyrazí i do světa. Kniha s nadsázkou vypráví o prvních podnikatelských pokusech protagonistů, o jejich slavných i neslavných vernisážích a výstavách a nechá čtenáře nahlédnout i do jejich výtvarné dílny. Vyprávění napsané s humorem a nadsázkou je doplněno vtipnými ilustracemi. Kniha vychází v nové grafické úpravě a každého milovníka koček nepochybně potěší.... celý text
Přidat komentář
Sami máme s manželem čtyři kočky a jednoho kočičího anděla a tak jsem nás v tom nejednou poznala. Čtení je klidné, pohodové, člověk se sice smíchy neumlátí, ale rozhodně se pobaví a příjemně si odpočine.
Tohle čtení si užijete asi jen pokud žijete s kočkami.
Je to asi takový druh příběhů pro zasvěcené jako třeba zanícené vyprávění mladých maminek o prdíkách a přikrmování - pro ně je to celý jejich svět, pro ostatní... se to většinou hůř poslouchá. Tohle je obyčejné povídání obyčejných lidí - něco, co by možná dokázal napsat každý druhý kočkař o svých kočkách, ale co si stejně rád nechá vyprávět.
--
„Kočka dokáže svého pána vytočit do těch nejvyšších obrátek, ale přesto by ji absolutně za nic nevyměnil.“
Takové normální vyprávění o normálních kočkách a možná trochu nenormálních lidech :)
A teď vážně. Žádné strhující čtení nečekejte, jde o vyprávění ze života, kterému občas trochu chybí pointa či vtip, ale milovníci koček knihu prolistují jistě rádi, snad proto, aby se seznámili s dalšími kočičími osobnostmi, snad aby si připomněli, kolik toho sami se svými čtyřnohými miláčky zažili.
Kniha je doplněna barevnými ilustracemi, čte se rychle, jde opravdu o nenáročné čtení. Co však většinou nemůžu takovýmto knížkám odpustit, je množství gramatických chyb a překlepů. Myslím, že podobné knihy si zaslouží pečlivější "jazyk".
U mě dvě až tři hvězdy.
Roztomilé povídání v podstatě o ničem, ale hlavně o kočičkách, kočulkách, kocourcích, kočenkách... to se mi moc líbilo. Útěšné a potěšující čtení na vyčištění hlavy od starostí. A k tomu roztomilé obrázky.
Autorovy další knížky
2001 | Kočky to vědí líp |
2003 | Kočky mluví ze spaní |
2012 | Kočky nájem neplatí |
2006 | Dneska výtah nejezdí |
2002 | Kočkám chutná kaviár |
Až na pasáže nevěnované kočkám, překlepy a strašné ilustrace, ze kterých budu mít noční můry, byla tato knížka zábavná a nejednou jsem v tom kočičím řádění poznala i naše darebáky.