Kocour Sklíčko a Sova Pálenka
Gottfried Keller , Marie Kornelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44849/bmid_kocour-sklicko-a-sova-palenka-GU3-44849.jpg
4
13
13
„Úsměvná pohádka pro dospělé Kocourek Sklíčko (1856) je vyňata z prvního svazku Lidí seldwylských. Má všechny příznačné rysy kellerovské ražby: kresbu realistickou, obrazivost romanticky bujnou a šelmovskou jiskřivost.“ Takto charakterizuje překladatelka první pohádku z pera švýcarského klasika, pohádku o dvorném kocourkovi Sklíčkovi a jeho dobrodružných cestách po střechách a půdách starobylých domů, filosoficky laděné vyprávění o lásce a životě. Ve druhé pohádce Sova Pálenka překladatelka podle dochovaného autorova náčrtu vypráví, jak se kocourek dostal k spisovateli Brkoslavovi, a rozvádí trpký příběh kocourkovy přítelkyně sovy.... celý text
Přidat komentář
Tento malý poklad v podobě takřka osmdesát let staré knihy jsem našla v knihobudce na nádraží, a třebaže většinou během jízdy vlakem koukám z okna, teď jsem četla, dokud jsem ji nedočetla. Krásnou Kellerovu pohádku pro dospěláky s prvky magického realismu doplňuje neméně hezké vyprávění Marie Kornelové, která si dala za cíl Sklíčkův příběh dopovědět a podařilo se jí to náramně. Doplněno půvabnými černobílými ilustracemi Karla Müllera.
Mohlo by se to klidně jmenovat Jak kocour s městským čarodějem vyjebal a přihrál ho jako pana otroka místní čarodějnici, která bydlí hned naproti. Nejdřív jsem se o toho prašivku bál, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem po týhle věci sáhnul kvůli odreagování a uklidnění. Je to pohádka, sice dospělácká, ale nenapsal jí žádnej z Grimmů. Tak tam snad většina lidí nemůže vychcípat jako ve filmu komando.
A zajímalo by mě, jakou kůru si do fajfky lámal pan Brkoslav, když se bavil s kocourem a chodil na půdu pokecat i se sovou. V tom městě byl k sehnání asi slušnej matroš.
Byla to pohodička.
Moc pěkná dospělácká pohádka. Je tam radost, smutek, vtip i ponaučení. Jak Sklíčkův, tak i příběh sovičky Pálenky se mi moc líbil.
Je mi skoro 80 let a když jsem tuto knížku poprvé před mnoha léty četl, věděl jsem, že mě bude provázet celý život...
Zvláštní knížka, neobvyklá i tím, že se skládá ze dvou částí, napsaných dvěma autory ve dvou různých stoletích. Určitě je to knížka pro dospělé spíše než pro děti. V první povídce "Kocourek Sklíček" se dozvídáme původ a význam rčení "dal se chytit na kočičí sádlo".
Druhá část, příběh "lásky" sovy Pálenky a výra Uhlíka, snad vede i k zamyšlení nad tím, co je ve vztazích důležité. Dovolte mi ocitovat:
"Čím jsou všechny naše jistoty, jde-li o mužskou lásku? Čím všechny jejich sliby věrnosti? Nemají opory, jen ve vzduchu se drží - podobny mlze, která spadne, sotva vyjde slunce."
""Pomyslete na budoucnost! Léta utíkají - abyste jednou nelitovala! Není dobře člověku samotnému!"
"... v každé ženě vězí konec konců něco dobrého, a kdo ji nemá, o mnoho přijde!"
"Lepší nějaká žena nežli žádná žena!"
Milá/milý Hun, nesouhlasím. Rozhodně se nejedná o pohádku. Alespoň ne pro děti. Třebaže se jedná o dílko, které jim mohlo být původně určeno. Souhlasím ale s tím, že jde o dílko inteligentní. K tomu ale dodávám, že nad to je také humorné a laskavé. Takže, dostane-li se vám tato kniha do ruky, neváhejte a přečtěte si ji :-).
Krásná pohádková kniha, která v sobě skrývá něco víc, než jen pouhou pohádku. Ale na to ať si přijde každý, kdo se rozhodne tuto knihu číst :)
Dôkaz toho, že rozprávky boli regulérny literárny žáner pre dospelých. A pred spaním sa deťom skrátka z rozprávok vynechali morbídnosti a erotika. :)
Text je tak správne starosvetský, hoci od dvoch rôznych autorov, pekne spolu ladia a nadväzujú. A cítiť, že Keller mal košišty rád a poznal ich dosť podrobne. Najbližšie sa poohliadnem aj po nejakej ďalšej jeho knihe.