Kolegové
Vasilij Pavlovič Aksjonov
První větší autorova próza, která byla v dramatické úpravě samého Aksjonova často uváděna jako divadelní hra nebo film. Autor, povoláním lékař, vypráví příběh o nerozlučné trojici absolventů medicíny, kteří se snaží uvést nabídnuté umístěnky v soulad s vlastními sny a tužbami. Dva z nich po dokončení studia zůstávají v Leningradě, zatímco třetí najde umístění v zapadlé vsi. Těžce si zvyká na nové, drsné prostředí, ale po čase s ním splyne a obětavou péčí o nemocné i účastí na životě vesnice si získá obecnou oblibu. Román sugestivně podavá prostředí studentského života, prozářeného slovním vtipem, veselostí, rozjímání o romantice i všednosti života, spory o lásce a přátelství, stavy skepse i optimismu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1963 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Kollegi, 1961
více info...
Přidat komentář
Taková sovětská kniha. Kdysi součást čerstvého závanu v době chruščovovského "tání". Dnes překvapí patosem, kterým román končí. A to asi čtenáře nenapadne, že se z tohoto patetického autora stane za pár let disident. A ještě více vás zaskočí, že je to syn Jevgenije Ginzburgové, který byl v době, kdy jeho matka trpěla ve stalinském lágru (viz její vynikající román Strmá cesta) nuceně v dětském domově. To se ovšem jeho tehdejší čtenáři (ani sovětští, ani čeští) nemohli dozvědět. Absurdita doby v absurdní společnosti.
Takovy " doktor z hor" po rusku - hlavni hrdina dostava umistenku na venkov.. A statecne se pere se svym osudem, nachazi pacienty i pratele...je tu vsak mnohem drsnejsi prostredi i priroda , nez v idylickem alpskem serialu...;)
A taky v romanu sledujeme osudy nejen Alexandra Zelenina , ale i jeho dvou nejblizsich kamaradu a spoluzaku.. Kteri pri vylete za nim , kdy mu i pri nenadale nehode zachrani zivot dokazi, ze opravdove pratelstvi nejaka dalka nemuze ohrozit...
tema me blizke , kdy jsem dekovala Bohu ze dnes uz nedostavame umistenky ale tak nejak jdeme za svym snem sami zvolenym smerem...
Autorovy další knížky
| 1965 |  Ztracená žena |
| 1962 |  Kolegové |
| 1964 | Lístek procviknutý hvězdami |
| 2008 |  Moskva-kva-kva |
| 1965 | Pomeranče z Maroka |
Tři přátelé, absolventi medicíny, komsomolci z generace, která se dívá kupředu, zpět i sobě pod nohy, se vydávají za naplněním svých snů a tužeb prvního pracovního zařazení. Že všechno nebude jen čisté, jasné a bezbolestné, je jasné hned od prvních okamžiků jejich vstupu do samostatného života. Aksjonov vypráví svůj příběh lehce, mladě a sugestivně. Sem tam mu cestu zkříží přemíra patosu a nevyhnou se mu ani nešvary budovatelských románů, včetně nadšených agitačních proslovů, přesto se mu daří držet romanticko-dobrodružnou linku nad vodou a zdárně postupovat zasněženou krajinou okolo Okrouhlova k cíli. Dramatická koncovka, byť malinko naivní a plná kolektivního nadšení, je pak třešničkou na dortu, který nakonec vůbec není špatný. Mezi klenoty ruské literatury se Kolegové asi nikdy nezařadí, ale číst se dají i bez skřípání zubů a koulení očima.