Oheň z nebes 3
Robert Jordan (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30263/kolo-casu-ohen-z-nebes-30263.jpg
4
39
39
Vyvolení jsou volní a již připravují plány na velký den návratu, kdy bude Temný opět volně kráčet po zemi. A nedílnou součástí jejich plánů je polapení Draka Znovuzrozeného. Elaida, nově jmenovaná amyrlin Aes Sedai, také pomýšlí na polapení Draka Znovuzrozeného. Ví, že se Temný každou chvíli osvobodí, že se blíží Poslední bitva a že Drak Znovuzrozený se jí musí zúčastnit, aby se Temnému postavil, jinak je svět odsouzen k ohni a zkáze. Elaida musí zajistit, že Drak Znovuzrozený půjde na svou předpovězenou smrt. A Rand al´Thor, sám Drak, skrytý ve starobylém městě Rhudean, čeká, až se pod jeho zástavou shromáždí válečné klany Aileů…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2000 , NávratOriginální název:
The Fires of Heaven, 1993
více info...
Přidat komentář
Už je cítit, jak se Jordanovi všechno trochu rozpadá pod rukama. Nelogické posuny v ději, které prakticky nemají smysl a existují jen proto, aby měl své postavy tam, kde je mít potřebuje, působí fakt jako pěst na oko. Pokud už někdo dělá "high fantasy" a hraje si na komplexní a vyšší spisovatelské umění, tak by se tomuhle měl vyhnout v první řadě.
Stejně tak by roztahanost a pomalé tempo měly sloužit účelu, obohacení postav a košatosti podstatného děje a ne jen popisovat barvy suknic a opakovat nesmysly o tom, jak jsou muži hloupí a neschopní a jak se ženy tahají za cop a urovnávají si suknice.
Přesto všechno jsem přesvědčen, že Jordan se snaží, má v hlavě velký klišovitý příběh s originálními prvky, ale není prostě celkově moc dobrý spisovatel, nedokáže tuhle obří loď kočírovat a neumí ani vystavět solidní drama, což se tentokrát projevilo v závěru knihy, kde mě nejdříve překvapil tím, že se skutečně něco začalo dít a některé díly mozaiky do sebe hezky zapadly, aby mě vzápětí unudil neschopností vybudovat napětí (jako vždy) a celé finále tak utopil ve své vypravěčské rozcouranosti. A jako třešnička na dortu je, že závěrečné "nesmírně nebezpečné záporáky s tisíciletými zkušenstmi a ohromně silnou magií" sejmuli dva puberťáci, aniž by na straně dobra vznikly byť jen minimální ztráty, protože snad každá z 5 897mi hlavních postav to přežila. Díky tomu nemám vůbec pocit, že v tom příběhu o něco jde.
Takže suma sumárum, Jordan se pořád snaží budovat velké věci, v několika jednotlivostech, hlavně v rovině originálních prvků a klasické příběhové linky se mu to relativně daří, avšak celek se mu rozpadá pod rukama jedním dílem díky jeho neschopnosti zvládnout velký děj a druhým dílem vinou jeho grafomanské posedlosti písmenky.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Oko světa |
| 2019 |  Kolo času 0–14 (komplet) |
| 1998 | Oko světa 1 |
| 2016 | Bouře přichází |
| 2017 | Vzpomínka na světlo |
(SPOILER) Tenhle díl se na můj vkus poměrně pomalu rozjížděl, ale nakonec vygradoval do infarktového a překvapivého závěru. Trochu mi chyběl Perrin, ale poté, co v předchozím díle na svých bedrech odnesl skoro největší zátěž, si nějakou tu chvíli klidu a pohody s Faile zasloužil. A ještě poznámka, která je ale trochu spojlerem, takže kdo chce být překvapen úplně, ať dále nečte. Mnoha čtenářům hlavně první díl připomínal Pána prstenu, já si zase nemůžu pomoci, ale myslím, že se tímto cyklem pro změnu hodně inspiroval autor Hry o trůny (ona to nakonec taková hra o trůny je, dokonce víceúrovňová, jen v globálním měřítku o ně nebojují jednotlivé rody, ale mnohem rozmanitější skupiny a jednotlivci). Jeden zásadní (ale pro mě sympatický) rozdíl ve prospěch téhle série tu ale dosud byl – hlavní hrdiny nechával autor nakonec vždy postoupit do dalšího kola. To se ovšem v tomto dílu mění …