Kolonie
Sam Marsden
Na Marsu, pod skleněnou kupolí, žije kolonie lidí. Sedmnáctiletá Eva Knightová je dcerou prezidentky, která město vede, a díky svému postavení by měla mít vše, na co si jen vzpomene. Opak je však pravdou. Život ve vyprahlé pustině odjakživa nenáviděla a jediné, po čem touží, je vrátit se na planetu Zemi. Teď, když její otec zemřel a bratr byl veřejně popraven místní pořádkovou silou, si bude muset vybrat. Zůstane po boku své matky a stane se následnicí diktátorského režimu, nebo se připojí k odboji a půjde za svým snem?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Under Glass, 2018
více info...
Přidat komentář
Hrozně nerada dávám nějaké knize nízké hodnocení, protože za tím stojí autorovy naděje a práce (srdce). Mám ráda sci-fi, ale tento svět na Marsu byl tak neuchopitelný a nepochopitelný (proč? proč to dělá, proč ostatní reagují zrovna takhle). Prostě mi sežerte všechno, co vám předložím a moc se v tom nerejpejte. Vše stojí a padá na prezidentce a jejím černobílém jednání a činech. Nemohla jsem se začíst od začátku, ale po kouskách jsem to dala. Nesympatický svět, nesympatické postavy, námět zajímavý, ale absolutně nedotažený. Tahle kniha mi v knihovně nezůstane. 100% se k ní nevrátím.
Kniha mne zaujala nejdříve hlavně názvem a obalem.. První polovina se mi četla úplně sama, pro mne zajímavý nápad a myšlenka o životě na jiné planetě.. Po polovině se to bohužel změnilo v knihu, ve které je vše hodně předvídatelné. Ale chtěla jsem ji dočíst, abych věděla, jak to vše dopadne.. Pro mne dobré čtení ale znovu už bych ji nečetla.
Knihu jsem si koupila, protože se mi moc líbilo téma, kterým se kniha měla zabývat. Nicméně už od první čtvrtiny mě kniha přestala bavit, děj se stočil pro mě nesmyslným směrem. Hlavní hrdinka byla nesnesitelná, jen málo věcí dávalo smysl. Ani prostředí nebylo příliš dobře vysvětleno, přitom to byl opět tak dobrý nápad! Ale autorka všechno podkopala mdlými popisy.
Obecně všechny dobré nápady, co se tam objevují autorka nedotáhne do konce nebo je úplně překroutí.
Za mě velké zklamání. Námět knihy skvělý, ale podle mě by si zasloužil lepší zpracování, klidně i do trilogie (a byla by z toho nová série podobná skvělé Divergenci).
Nejsem si jista, zda budu knihu hodnotit objektivně, protože nejsem fanda do sci-fi příběhů. Knihu jsem četla v rámci plnění ČV.
Nicméně jsem měla pocit, že knihu psala 13-ti letá pubescentka a ne dospělá žena. Ano, dílo je sice víceméně pro dospívající, ale i tak.
V něčem mi ta kniha připomínala Selekci od K.Cass (kasty), v jiném zase Orwellovu 1984 (diktatura, sledování obyvatel...).
Oproti tomu jsem ale našla několik zajímavých myšlenek, které stály za úvahu.
(SPOILER) Tak tohle bylo hodně velké zklamání. Na knihu jsem se těšila od doby, co vyšla, a měla jsem velká očekávání. Ze začátku to tak strašně nevypadalo, ale postupem času mi to přišlo horší a horší. Příběh má velký potenciál, ale bohužel nebyl vůbec využit. Postavy byly nesympatické a rozhovory někdy vůbec nedávaly smysl. Taky mi přišlo, že autorka někdy sama zapomněla, co psala na začátku (konkrétně teď myslím Brooke, o které se na začátku dozvíme, že je slepá, ale během knihy to působí, že vlastně slepá není a normálně vidí). Trochu to zachránil konec, který byl zajímavý a čtivý, ale i tak mi to přišlo moc uspěchané a nedotažené.
(SPOILER)
No.. čekala jsem něco trosku jiného. Jako nebylo to úplně spatne. Četlo se to celkem Dobre, i když dej jako takový bych asi popsala jako takový podivný kruh, ve kterém se to točilo.
Autorka se snažila knihu obohatit o jiste množství rozvojových myšlenek, ale ty na mě působily spíše rušive a jak když je to malinko ´mimo mísu’, o práci korekce ani nemluvím -množství chybějících nebo naopak prebyvajicich písmen i slov mi poněkud zhoršovalo čtení.
Také chování postav mi přišlo často nelogické a neuvěřitelně…
Hlavní hrdinka mi chvílemi připadala až hystericka, a najednou se jednou meditaci změnila v rozumnou a naprosto vyrovnanou bytost.
Její mama - celou dobu socha z kamene a najednou vlastně nejvíc svou rodinu milující žena na světě, ale ani ta rodina ji nestoji za to se sebrat a opustit planetu, která umírá..
nevím. Asi mi poněkud unikla hlavní myšlenka knihy a především hlavní smysl některých postav.
Ale i přes to nelituji, ze jsem si knihu precetla a věřím, ze se najde mnoho čtenářů, kterým sedne lepe a obohatí je.
(SPOILER)
No... Jak to jen napsat... :-/
Dobrý nápad je to nejlepší, co tato knížka má... Působila na mě jako inspirovaná Dárcem a Měsíčními kronikami, ale bez další vlastní přidané hodnoty.
Hlavní postava je napsaná jen povrchně, rozčilovala mě svou nerozhodností a nakonec byla na můj vkus až moc jako flegmatický hippík. Nejvíce uvěřitelný charakter měla Storm, se svým vztekem a nenávistí, a nakonec se docela dobře vybarvil i Walter :-)
Také mi vadilo, že měnící se situace na Marsu probíhala na pozadí a aktéři, které jsme sledovali, do nich vlastně moc nezasáhli...
Závěr na mě působil uspěchaně, aby se ještě něco dělo, ale nezabralo to už moc stránek.
Na můj vkus byl příběh slabý a málo propracovaný.
Tato kniha mě zaujala svou myšlenkou a nápadem. Bohužel jsem z ní nakonec byla poměrně zklamaná. Přišlo mi že se tam toho moc nedělo, až ke konci byl nějaký náznak akce, jinak se to celé táhlo.
Škoda, myšlenka byla skvělá, ale bohužel to nevyšlo.
Eva zdálky žije obyčejný život školačky. Ale, když člověk žije na Marsu pod skleněnou pokličkou s rodiči a bratrem, kterého je prakticky nemožné donutit jít na Zem, je život v budoucnosti mírně složitý. Brácha onemocní a tak ten svůj raději obětuje, protože, kdo má nemoc Viradart, je v podstatě nepotřebný.
Je rok 2217 a vše je jinak než si Eva přeje. Willa zastřelí a po zásahu místních Ochránců zemře. Život bez někoho, koho znáte celý život je nepředstavitelný. Brzy je ale na mladé dívce, aby si vybrala : Život následovnice své matky ve svete plném pravidel nebo život proti nadvládě v osamění?
Když jsem se do knihy pouštěla, nevěděla jsem, co čekat, takže jsem neměla žádná pořádná očekávání. Můžu říct i naštěstí.
Tahle knížka nebyla špatná, ale nebyla ani dobrá. Taková hmm...
Nápad byl úplně úžasný. Další skvělou věcí je originalita této knihy. Život na Marsu, Kupole, hierarchie... A také bych chtěla zmínit styl psaní, díky kterému se kniha četla neskutečně rychle.
Bohužel je tu ale víc těch horších věcí. Když autorka vymyslí nový svět, který nikdo nezná, ale nepopíše nám ho, jen okrajově... Tak stejně je to s postavami. Žádná z nich podle mě nebyla promyšlená. Žádná neměla hloubku a většina byla extrémně naivních a hloupých. Hlavně hlavní hrdinka a prezidentka... To jsou dokonalé příklady extrémně naivních postav.
Děj taky nebyl nejlepší. Prvních sto padesát stran bylo teoreticky o ničem, zato poslední sto stran bylo nabito spoooustou zvratů a akcí. Konec byl na jednu stranu zmatený, na druhou stranu skvělý. To, co se tam stalo, jsem v žádném případě nečekala.
Celkově: kniha není špatná, ale nesmíte od ní nic očekávat.
Knihu jsem četla v rámci štafety.
Kolonie by mohla být skvělou dystopickou knihou, pokud by však neměla svá ale a ke své škodě jich má bohužel příliš mnoho. Svět jako takový je skvěle promyšlený do nejmenších detailů, ale aby fungoval, musela by být autorka ochotná se o své myšlenky podělit.
Často se v knize setkáme s novými specifickými výrazy, která však autorka nevysvětlí. Zhruba 70% z nich se dá postupně odvodit z textu, nicméně ten zbytek? Stále tápu. Někde své tipy mám, jinde mě nenapadá žádná pozemská alternativa pro některé výrazy. Není nutné vysvětlit vše při první zmínce, nicméně pokud se výraz opakuje, zasloužil by osvětlit.
Postavy mohou působit otupěle a hloupě, nicméně jsou právě v této podobě součástí světa. Ač nejsou zrovna sympatické, tak jsou přesně takové, jak si je pro život na Marsu představuji. Všechny jejich kroky se dali vysvětlit buď jejich výchovou či jejich zdrogováním. Pro jejich vývoj nebylo v knize téměř žádné místo, ale potenciál tam byl! Ale ano, chtělo by to alespoň jednu postavu, která by mi jako čtenáři více přirostla k srdci, pak si skrze ní příběh více užiji.
Příběh z počátku příjemně ubíhal. Seznamovali jsme se s postavami, prostředím a fungováním světa. Avšak konec příběhu byl „šup sem, šup tam“. Autorka opakovaně přeskočila různá časová období a z příběhu utrhla opravdu velké části. Zda chtěla přimět čtenáře k zamyšlení, to nevím, ale z mého pohledu tím příběhu dost uškodila.
Tohle je jedna ze štafet, u které mohu říct, že jsem s komentáři předchozích čtenářů natolik nesouhlasila, až měli vliv na můj celkový dojem z knihy. Možná i to má vliv na mé finální hodnocení 2/5.
Kolonie mě hned ze začátku zaujala svojí anotací, která mi připomněla takové ty dystopické knížky typu Hunger games a Divergence, které já osobně mám moc ráda a naštěstí ani Kolonie nezklamala. Především s Divergencí jsem zde, co se týče obsahu, viděla poměrně velkou podobnost. Kolonie je typickou dystopií - v budoucnosti zde máme jakýsi "dokonalý" svět, ale postupně se ukazuje, že všechno není tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Autorčin styl psaní byl čtivý a svižný a díky tomu, že se nezaobírala žádnými zbytečnostmi, příběh odsýpal a musím říct, že až na prostřední část, kdy se děj maličko zasekl na místě, se tam pořád něco dělo. Bavilo mě objevovat celý ten svět a všechna ta pravidla a vynálezy, co se tam vyskytovaly, byly taky super. Jediný velký problém jsem měla s hlavní hrdinkou, kterou jsem občas fakt nedávala, jelikož se chovala absolutně nelogicky, naivně a celkově mi byla dost nesympatická. U ostatních postav tomu autorka taky moc nedala, přišlo mi, že jsme je poznali jenom tak okrajově, a některé by si přitom podle mě určitě zasloužily více prostoru. Na druhou stranu se však něco takového dá u 260 stránkové knihy čekat, a přišlo mi fajn, že kniha nebyla zbytečně dlouhá, jako většina dystopií v dnešní době bývá. Takže za mě velký doporučení a už jsem zvědavá na zfilmování knihy.
4, 5⭐/5⭐ Pokud jste fanoušky dystopie, tak by byste neměli Kolonii minout, protože podle mě budete nadšení.
Za knihu děkuji Albatros Media
Knížka mě úplně nenadchla ale vlastně se četla celkem dobře.
Sice mě to úplně nezklamalo protože jsem asi moc nečekala, ale nějak mě to ani během čtení moc nezajímalo a bylo celkem jasné co bude dál.
Eva byla celkem fajn, ale ale zbytek postav mi přišel nepropracovaný nebo se chovali jako psychopati.
Celkově mi to přišlo jako taková vesmírná divergence. Vlastně by mě docela zajímalo jestli to má mít další díl protože najednou to tak nějak skončilo a moc se toho nevyřešilo.
Knížka mě neurazila ani nenadchla ale nic překvapivého to nebylo. Celkem 3/5*
Tuto knížku jsem přečetla, protože jsem hledala novou sci-fi a taky se mi líbila obálka :-)
Jednoduše napsané, vcelku čtivé.
Děj není nijak složitý, autorka se mohla určitě více rozepsat.
Líbilo se mi jak hlavní hrdinka Eva ( marťanka) toužila odletět na zemi, jak si o ní vyhledávala informace, jak o ní přemýšlela a napadlo mě, že můžeme být rádi za stromy, vodu, východ slunce...
A DEZINFEKČNÍ GEL :-) - kdo četl chápe :-)
Nevidím důvod dávat nízké hodnocení, i přesto, že i já k ní mám drobné výhrady. Kniha byla napsána opravdu dobře, autorka měla dobře promyšlené, jakým směrem postavy povede. Co mi na knize vadilo, byly určité postavy. Především prezidentka Knightové, která působila šíleným dojmem, její emoce byly kolísavé a nevěřila jsem jí ani slovo, které pronesla. Její počínání bylo nepochopitelné a málo uvěřitelné. Také konec nebyl úplně podle mého gusta, přišlo mi, že ho autorka zbytečně vyhrotila a hodně ho uspěchala. Určitě by příběhu slušelo popsat také, jak to na Marsu vypadá, těžko jsem si ho na základě popisu dokázala představit.
Ale jinak proč ne. Nenáročné oddechové čtení pro mládež kolem patnácti let, kteří nehledají přímo nic konkrétního. Autorka psát umí, takže doufám, že příští kniha, pokud někdy nějaká vyjde, bude o něco lepší. Za mě lepší 3,5 hvězdy.
No, jako nic moc... Nápad je sice skvělý, ale zpracování už tolik ne. Hlavní hrdinka mě strašně vytáčela (hlavně s tím dezinfekčním gelem, protože prostě ááááááá!! to je tak divný) a romantická linka mi přišla, že se tam objevila tak z ničeho nic :(. Jakože se potkali a najednou se do sebe zamilovali? Jako pardon, ale tohle není romantické, uvěřitelné ani moc hezké :(. No, ale najdou se tu i nějaké dobré věci, že? Třeba ty krásné myšlenky a citáty, nebo to jak vláda na Marsu funguje. I přesto však nemůžu doporučit...
Uchvátila mne nádherná obálka a poutavý originální námět. Bohužel zpracování knihy mi svým stylem psaní moc nesedlo. Přišlo mi to hrozně nevyzrálé a ze začátku spíš dětinské. Postupně ale zase místy až zbytečně surové. Chyběl mi tam více popis Marsu, jak to celé v jednotlivych kupolích funguje, jeho specifika. Děj se vlastně mohl odehrávat kdekoliv na Zemi a nikdo by to nepoznal. Za mne celkem zklamaní, čekala jsem od toho víc.
Kniha je poutavým sci-fi příběhem odehrávajícím se na Marsu pod skleněnou kupolí, kde lidé vytvořili kolonii. Hlavní postava, sedmnáctiletá Eva Knightová, čelí nesnadným rozhodnutím - zůstat věrná diktátorskému režimu své matky nebo se připojit k odboji a uskutečnit svůj sen o návratu na planetu Zemi. Autor zde vytváří atmosféru napětí a dobrodružství, která provází čtenáře po celou dobu, a ukazuje, že rozhodnutí, která přijímáme, mohou mít dalekosáhlé důsledky. "Kolonie" je knihou, která zaujme nejen milovníky sci-fi, ale i ty, kteří hledají dobrodružný příběh s hlubokými morálními dilematy.