Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí
Varlam Šalamov
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337629/bmid_vzkriseni-modrinu-HkK-337629.jpg
5
22
22
Kolymské povídky série
< 4. díl >
IV. sebrané spisy Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu? I na tuto otázku hledá ve svých povídkách odpověď Varlam Šalamov, zkušený prozaik, bývalý vězeň a autor rozsáhlého povídkového cyklu o Kolymě. Aby na ni mohl odpovědět, snaží se člověka vidět ve vzájemném vztahu s přírodou, živly, přirozenou harmonií přírodních zákonitostí. Kde se definitivně ztrácí víra v člověka, je příroda symbolem věčné paměti o lidském údělu a také zdrojem křehké naděje na vzkříšení, kterou symbolicky vyjadřuje obživlá větvička modřínu. Povídky ze souboru Vzkříšení modřínu doplňují eseje shrnuté pod titulem Črty ze zločineckého podsvětí tematizující svět kriminálníků, falešný kult kriminálního podsvětí i jeho romantizující obraz v literatuře, který autor srovnává s krutou realitou a běžnými praktikami zločineckého světa.... celý text
Přidat komentář
Oproti odzbrojujícím Kolymským povídkám přibyla lyrika a explicitnější autorovo pohrdání kriminálníky. Lyrika je však myšlena ve velmi specifickém smyslu, který má jen pramálo společného s běžnými školními definicemi. Kdo neví, do čeho jde, bude nejspíš šokován a zhnusen brutalitou každodenností dalněvýchodních gulagů, kde soucit nebo slabost málokdy znamenaly život. A o život přicházeli nejen lidé, ale i zvířata.
"Kočka nestačila proklouznout ven, šofér Míša ji chytil v předsíni. Popadl starý vrták - krátkou ocelovou tyč - a zlomil kočce páteř a žebra. Zvedl kočku za ocas, otevřel nohou dveře a vyhodil ji ven na sníh, do noci, na padesátistupňový mráz." Tak například začíná jedna z nejsilnějších povídek knihy s názvem "Bezejmenná kočka", která bez falešné sentimentality a samoúčelného naturalismu vypráví o nepravděpodobném přátelství, které jako krátké a nesmělé kolymské léto spěje k neodvratitelnému konci...
Zatímco Šalamov dokázal věcným popisem bez kudrlinek na pár stránkách dokola sdělovat o lidech víc než celé romány, popsat pocity z knihy běžnou slovní zásobou moc nejde a dočíst ji až do konce znamená naložit na sebe spoustu bolesti. A ve světě, kde spousta cizího neštěstí znamená únavu a otupělost, toho možná i litovat.
Neskutočne umelecky, miestami až lyricky podané príbehy o beznádeji, brutalite, psychickom a fyzickom utrpení... v mene "lepších zajtrajškov". Šalamov nehodnotí... opisuje.. A to nevyslovené má nadčasovú silu a neskutočne širokú výpovednú hodnotu..
Kdyby se Solženicin namísto politických rozborů věnoval popisu, asi by dosáhl menšího věhlasu a lepšího díla. Šalamov tou cestou šel a jeho dílo je dokonalým pomníkem všem obětem gulazských táborů. Pozdější díla ukazují ty, kteří dokázali přežít - našli lehčí práci, pomocnou ruku (a těch bylo sakra málo), nedostali "vražedný" paragraf. Druhá část vyrovnávající se s "kriminálníky" je krutou obžalobou všech romantizujících snah o sympatie s kriminálníky: okrást okradeného, zabít odsouzeného na smrt, to už není romantika, to je hyenismus. Díky nakladatelům za tento počin. Kdo se chce dozvědět a poučit, má kde a od koho.
První část Vzkříšení modřínu je v duchu Šalamovových povídek přibližujícím těžký a krutý život v Gulagu na Kolymském poloostrově. Poslední povídky jsou už dost náročné na pozornost, ale nic neubírá na jejich zajímavosti. Druhá část Črty ze zločineckého podsvětí jsou spíš dokumentární svědectví a výpověď o zvycích a praktikách "kriminálníků" nepolitických vězňů. kteří s posvěcením vedení tábora šikanovalo politcké vězně. Druhá část je stylem podobná Solženicinovu vyprávění o Gulazích.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Kolymské povídky (40 povídek) |
| 2011 | Kolymské povídky (sebrané spisy I.) |
| 2013 | Levý břeh |
| 2015 | Mistr lopaty |
| 2017 | Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí |
Skvěle popsané peklo, které existovalo a bohužel nejspíš stále existuje. Ačkoliv je nám to vzdálené, po přečtení knihy už to peklo navždy budete mít zažrané pod kůží.