Maigret a rejdař / V podzemí hotelu Majestic
Georges Simenon
Komisař Maigret série
Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou popularitu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často – i když ne vždy – vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly – také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina – klasikou kriminálního žánru. V povídce Maigret a rejdař rozplétá komisař složité vztahy v rodině bohatého despoty a záletníka Ducraua. Příběh zasazený do působivé atmosféry světa pařížských loďařů korunuje výjimečný epilog – nečekaně otevřené pachatelovo přiznání. V podzemí hotelu Majestic je nalezena mrtvola uškrcené ženy, manželky bohatého Američana, která přicestovala do Francie se svým synem. Pátrání po vrahovi a motivech jeho činu znesnadňují Maigretovi nejasnosti kolem otcovství chlapce, záměna osob a vydírání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
L´écluse n°1 / Les caves du Majestic, 2007
více info...
Přidat komentář
První povídka z prostředí rejdařství, kde vládne tvrdou rukou majitel, přináší několik událostí, jejichž vzájemná souvislost není na první pohled vidět. Ale náš komisař metodou "poručíka Colombo" - kdy se vnutí do uzavřeného prostředí - vše vyřeší. Druhý příběh je také inspirativní.
Kniha dvou povídek,první z prostředí loďařů mě nezaujala.Neměla šmrnc a psychologické rozebírání postav mě nebavilo.Druhá povídka z prostředí hotelu mě bavila mnohem víc.Zajímavější zápletka vraždy bývalé prostitutky měla větší spád.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1977 | Maigret chystá léčku / Maigret zuří |
2007 | Maigret na dovolené |
1970 | Maigretův revolver a stará dáma |
1983 | Kdo jinému jámu kopá |
1979 | Maigret má strach / Maigretova dýmka |
Rejdařská povídka byla taková... smutná... Nejen proto, že to byl příběh o nenaplněných přáních i osudech, ale taktéž autor mistrně zvládnul Maigretovo osobní pohnutí. Během následujících pár dní měl odejít do důchodu a uvědomoval si, že vlastně neví, zda to tak chce. Člověka to donutilo zamyslet se nad komisařovými osobními pocity.
Druhá povídka byla naprosto nádherná a perfektní. Z dob, kdy Maigret byl Maigretem (a v plné síle) a Paříž ještě bývala Paříží.