Maigret a tělo bez hlavy
Georges Simenon
Komisař Maigret série
< 47. díl >
Detektivní román z Paříže, kde posádka nákladního člunu jednoho rána vyloví ze Seiny část mužského trupu.
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1996 , OlympiaOriginální název:
Maigret et le corps sans tete, 1955
více info...
Přidat komentář
Rozhodla jsem se dát šanci i jiným klasikům žánru a dohnat svou neznalost Maigreta, a neprohloupila jsem. Dostala jsem klasiku podle očekávání, žádné divoké akce, mírně nabručený a vysoce zkušený znalec lidí jako detektiv a ostatní postavy mu jen sekundují. Bylo to fajn čtení a ještě si pár Maigretových případů přečtu.
Maigret má tah na branku a taky nepotřebuje, aby ho někdo vyrušoval od snídaně. Na začátku je noha a na konci je kompletní mrtvola kde jménem a adresou a mezi tím jsou padouši a detektivové. Uklidňující schéma.
Promyšlený detektivní příběh jako vždy. Komisař Maigret je na úrovni a dobře se čte. A musím říct, že mě styl vyprávění hodně zaujal.
A opět vděčně kopíruju Jaruš7... delikatesa na poslech...? No, to tedy je. Každá z těch krátkých nahrávek Radioservisu dodá příběhu neuvěřitelný šmrnc a barvitost, - jak to, propánakrále, tihle hlasoví velmistři dělali, že do toho dostali tolik života? Každé mrknutí, odlesk emoce, lehké popíchnutí, odměřená zámlka - všechno, VŠECHNO! tak mimoděk, jako když dýchají? Ehm, pardon, jsme na databázi knih, já se vždycky tak nadchnu :)...
Takže - příběh:
hodně mě bavilo prostředí i postavy, mám moc ráda vyšetřování v klasickém stylu
(např. dedukce, vycházející z maličkostí), pozvolnou gradaci napětí, osobitý nenásilný humor, odvěké motivace, nemoderní okolnosti, klidně trochu "přes čáru". Na něco jsem zapomněla? Tak příště. :)
Případ brilantní redukce, na zatím pouze vylovené noze se najdou stopy - vlákna vlny, stopy vosku, ergo -mužská stará noha, převážně chodící v bačkorách, chodící do sklípku pro zavoskované vinné láhve - tudíž snad majitel hospůdky, zatím jen málo postrádaný, takže v očekávání návratu.
Pátrání se rozvine klasicky a M. na to kápne. Jak by ne, kdo v těchto letech by měl lépe znát psýché lidiček z Montmartru.
Delikatesa na poslech.
Fajn, v mých F.
Po rokoch som sa vrátila k Maigretovi a bolo to fajn. Jednoduché, nie zdĺhavé a zábavné čítanie. Nenudila som sa.
Brilantní.
Ten zachmuřený lišák mě svádí k alkoholismu. S každým dalším případem a Maigretovým neustálým popíjením se zvyšuje i moje chuť na kapku alkoholu :-)
Tak tohle mě opravdu bavilo... vzal jsem si to s sebou na dovolenou do Francie :) A musím říct, že mě styl vyprávění a vůbec příběh hodně zaujal... přečetl jsem to skoro jedním dechem a přesto v poklidu a pohodě jsem si to vychutnával...
Doporučuju... :)
Maličká knížečka přináší neobvyklý úlovek, obtížnou identifikaci utopence a tradiční postupné komisařovo vyšetřovaní s minimem podezřelých. Nejzajímavější se mi zdá motiv, pro někoho možná těžko pochopitelný, ale znalci francouzkého venkova tehdejší doby by ho mohli odhalit ještě před koncem.
Klasický Simenon, baví mě čím dál víc. Jeho styl psaní je na úrovni a dobře se čte. Částečně humorné dialogy text jen oživují. A jako obvykle, za vším stojí promyšlený detektivní příběh, který je napínavý a graduje.
I když rozuzlení není nijak překvapivé, což je ovšem u Simenona celkem typické, detektivka je to velmi dobrá. Prostě ten správný Maigret se svou dýmkou, přemýšlející, popíjející... 22.9.2012 hodnotím minimálně na 75%.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány francouzská literatura komisař Maigret
Autorovy další knížky
1977 | Maigret chystá léčku / Maigret zuří |
2007 | Maigret na dovolené |
1970 | Maigretův revolver a stará dáma |
1983 | Kdo jinému jámu kopá |
1979 | Maigret má strach / Maigretova dýmka |
Výborná a promyšlená detektivka. Příjemná jednohubka se skvělou dedukcí a vyšetřováním.