Den popela
Jean Christophe Grangé
Komisař Niémans série
< 3. díl
Šílená tajemství v srdci uzavřené sekty. Třetí případ komisaře Pierra Niémanse. V alsaském kostele byla objevena mrtvola. Jde o tělo jednoho z vůdců náboženské komunity reformních anabaptistů, která provozuje místní prestižní vinici. Velitel Pierre Niémans se pouští do vyšetřování, brzy však poznává, že do uzavřené sekty nelze zvnějšku proniknout. Jeho asistentka Ivana Bogdanovićová se tedy začne vydávat za dobrovolnici pomáhající se sklizní hroznů a do komunity se postupně infiltruje. To ale ještě netuší, že za informace, které získá, bude muset také draze zaplatit...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , XYZ (ČR)Originální název:
Le Jour des Cendres, 2020
více info...
Přidat komentář
Absolutně úžasná kniha. Autor je naším oblíbeným a toto se mu vážně povedlo.
Komisaři Niemansi, vítejte zpátky.
V plné parádě. Deset hvězd je málo.
Hodnotím 4/5. Starý dobrý Grangé. Solídne "pokračovanie" Purpurových riek. Veľmi dobre spracovaná detektívka, zaujímavý a veľmi dobre historicky vyskladaný dej. Napätie postupne vygradované až do konca. Francúzska detektívka ako má byť.
Dalsi brilantni Grangé.
Ma to vsechno, co ma mit dokonaly thriller a francouzsky sarm navic.
Prectete si to.
(možný drobný spoiler)
Pevně věřím, že bude autor v této sérii ještě chvíli pokračovat, protože je opravdu skvělá! ;-) Komisař Niémans zde vyšetřuje vraždy několika členů uzavřené sekty, do které není možné se zvenku dostat. Proto se jeho kolegyně Ivana rozhodne vydávat se víceméně za jednu z nich, a tímto způsobem mezi její členy proniknout. Jenomže není tak nenápadná, jak by snad doufala, proto je po určité době odhalena - a začne jít o život také jí...
Knihu jsem opět poslouchala jako audio v němčině a za mne je to vynikající případ, který je (hlavně ke konci) doslova neodložitelný ;-). Dávám tedy plný počet a na další setkání s oběma sympatickými vyšetřovateli - pokud tedy nějaké autor ještě napíše - se budu zase moc těšit.
Četlo se dobře, viděl bych to tak na 4,5 hvězdy, lepší než předchozí díl, ale už třetí kniha na stejné téma...
S vypětím sil jsem dočetla, ale byla to hrozná slátanina. Policista, kterého nejvíce zajímají velká prsa kolegyně, je vulgární a tyká každému, spolu s poustevníkem, který se stal odborníkem na mytologii a fresky, policistka, která se opakovaně vrhá do jasných rizik, aby se z nich zázračně dostala, to na mě bylo moc.
Oprášit po dvaceti letech postavu komisaře Niémanse byl od Grangého výborný tah, už předchozí Poslední lov dokázal, že v záplavě sebezpytujících detektivů je tenhle osamělý, drsný, sebevědomý a neúprosný vlk vítanou změnou a v aktuální novince s ním autor opět pracuje skvěle.
Niémans se tady opět zakousne a nepustí, tentokrát do případu uvnitř uzavřené náboženské sekty. Nalezené tělo je podle všech následek nešťastné nehody, Niémansova parťačka se však do sekty infiltruje jako sezónní brigádnice při sběru vína a čtenář sleduje dvě vzájmeně se doplňující linie.
Grangé tady není rozmáchlý jako v Purpurových řekách, ostatně už Poslední lov byl knížkou na dva večery a tento text vychází ze scénáře pro stejnojmenný seriál. Což není na škodu, Den popela je totiž svižný a intenzívní thriller, výborně napsaný, chvílemi dostatečně drsný a zamotaný natolik, že vás rozplétání tajemství uzavřené komunity nebude iritovat. Prostě Grangé ve skvělé formě.
Parádní setkání s Niemansem a jeho parťačkou Ivanou. Nejsou to Purpurový řeky (už zase, já vím), ale je to hodně dobrý. Čtivý, perfektně vylíčený prostředí, známé a osvědčené postavy. A lákavý prostředí sekt a uzavřenejch komunit - to musí vtáhnout snad každýho milovníka mysteriózních thrillerů. Takže zhltnuto za dva večery.
A teď drobné slabiny: Rozjezd mi přišel pomalejší (rozuměj trochu málo drastickej) a rozdělená vyšetřovatelská dvojka byla jaksi neslaná... ale pak se to rozjelo. Zápletka a motiv nezafungovaly tak, jak by asi měly - kdo četl předchozí, bude vědět proč. Nicméně oproti Purpurovým řekám to je i jakštakš uvěřitelný. Jo a taky už mě docela štval Niemans, začíná z něj růst starej chlupatej oslizlej kocour, což není úplně můj oblíbený typ hrdiny, ale co už...uvidíme, zda a co bude dál. Také mě malinko tahaly drobné nelogičnosti - zejména chování vraha mi po značnou část děje přišlo dost matoucí až nesmyslný. Proto tedy "jen" čtyři hvězdy.... ale i to je dost dobré vysvědčení.
Další příběh o tom, že náboženství pomáhá jenom manipulovat s lidmi. Zde se jedná o anabaptistickou sektu, bohulibě pěstující výborné víno po staletí a mimo to už vykonává mnohem méně bohulibé činnosti jako vraždy apod. Detektiv s pomocí své zástupkyně pátrá a mrtvoly přibývají a nebezpečí pro ni stále narůstá. Není to tuctovka a to je dobře.
Tak vítejte znovu, komisaři Niémansi .... i se svojí odvážnou kolegyní ....
Ráda jsem se začítala do záhadného příběhu s mnoha odbočkami .... do světa sektářství .... do tajemství dávných fresek i do zajímavých odkazů k Bibli ....
Ale hlavně do boje dvou protagonistů se zlem, které způsobuje nadřazenost jedinců ....
Kniha má krátké kapitoly, jsou psány bez zbytečných příkras a mají spád ....
Zaujala mne postava obláta Antoine a jeho důmyslné poznání ....
A samozřejmě význam " dne popela " ....
.....vytrhejte nejdříve koukol a svažte ho do svazků ke spálení.... ale pšenici shromážděte do mé stodoly ....
Napínavé a dobře zpracované téma - doporučím.
Fantastická kniha. Od 1. stránky až do vynikajícího finále. Asi nejlepší krimi za poslední rok či dva. Nemá cenu něco vyzdvihovat. Perfektní v celku i v detailech. Proč někdo chrlí 3 knihy ročně a tady máme za 25 let jen 3 díly? Asi autor opravdu píše jen, když ho políbí múza. Ale jsem optimista. Mezi Řekami a Lovem bylo 22 let, Popel už byl za rok. A autor není ještě tak starý.
Musím říct, že přes pomalejší rozjezd jsem se rychle začetla. Autor vymyslel opravdu důmyslnou zápletku, která v prostředí sekty nabírá na tajuplnosti, a na konci čeká překvapivé rozuzlení. Zároveň mě bavila i osobnost komisaře, který je dost svéráz. V neposlední řadě mě potěšily kratší kapitoly.
Po dočtení mám chuť si znovu pustit film Purpurové řeky a také se poohlédnout po předchozích knižních dílech série.
Grangé je mistr klasických detektivek a velmi dobrých detektivek!
Třetí případ se svérázným Pierrem Niémansem se odehrává v prostředí uzavřené sekty, a to vždy navozuje tu správnou tajemnou atmosféru. Mrtvých přibývá, stejně tak napětí, není to ale žádný drastický krvák. Závěr je překvapivý.
Ono vlastně i tentokrát je to děsně nevěrohodné, jak to ti pachatelé dělají, nechápu :-). Ale na druhou stranu to je tak pohlcující čtení, že knihu zavíráte jako velmi spokojený čtenář.
Dobrá zápletka, napínavě zpracované. Oba hlavní hrdinové jsou stejní jako v minulých dílech. Dobře se četlo.
Kdo má rád francouzské detektivy a především ty s brýlemi a střihem na ježka, tak si tohle přečtěte, je to moc dobrý.
Pierre Niémans ve svém živlu. Spolu s Ivanou Bogdanovićovou pátrají v místech působení anabaptistů a řeší (nejedno) podivuhodné úmrtí.
Novinka od mého oblíbeného J. Ch. Grangého mi nesměla uniknout. Navíc komisař Niémans, kterého jsem zatím znala jen z televizní obrazovky (v podání skvělého Jeana Rena ve filmu Purpurové řeky), ve své knižní podobě opět ohromuje svou hořkostí a příkrostí. A opět to bylo perfektní čtení od začátku do konce.
V uzavřené alsaské sektě, která si málokoho pustí k tělu, je nalezena mrtvola. Mladé kolegyni komisaře Niémanse se podařilo proniknout do komunity jako sezónní pracovnice při sběru hroznů, který každoročně tato náboženská parta pořádá na svých honosných vinicích.
Vyšetřování běží a Niémans, ač velký odpůrce žen, má starost i o svou mladou kolegyni, která se v rámci sekty pouští do nesnadného pátrání mezi nedůvěřivými farníky. Mrtvol však postupně přibývá a vyšetřovatelé svádí boj s časem i s neznámým pachatelem, který chystá své otřesné finále.
Příběh mě hned chytil, líbilo se mi i sychravé alsaské prostředí. Krátké kapitoly mě hned vtáhly do děje a okamžitě jsem se začetla, zvědavá, jak to bude celé gradovat. A finále plné napětí mě přesvědčilo, že si od autora musím přečíst i předchozí díly s vyšetřovatelem Niémansem! Moc doporučuji!
81%
Než stačila upustit baterku a vytáhnout pistoli, švihl ji kosíř přes ruku a přesekl jí jednu z žil nad zápěstím. Vlna bolesti jí proletěla jako záblesk. Baterka se kutálela po zemi. V jejím světle viděla, jak jí stříká krev a mísí se s kousky přeseknuté gumové rukavice. Přesto se pokusila sevřít zbraň, ale její rozbolavělé prsty nedokázaly obemknout pažbu. Sig Sauer spadl na zem a zmizel kdesi v temnotách.
__________________________________________________________________________
Perfektní thriller!
Kráčí komunita Emisarů v Božích stopách a vede bezúhonný život, nebo se jedná o lež, fasádu skrývající tajemství? Odpověď už určitě znáte.
Příběh je napínavý, propracovaný a má dokonalý motiv a zápletku. Ivany mně bylo moc líto, užila si svoje. Moc jsem jí fandila.
A začíná Den popela...
Určitě doporučím.
Prvotřídní detektivní román tohoto francouzského mistra thrilleru. Komisař je opravdu ostrej muž. Napsáno poutavě, napínavě a vtipně.
(SPOILER)
Komisař Niémans potřetí v akci. Společně s kolegyni Ivanou Bogdanovičovou vyšetřují záhadnou smrt jednoho z vůdců alsaské náboženské komunity. Ivana je infiltrována do této sekty a průběhu jejího pobytu jsou zabiti další lidé a ona sama začne být v nebezpečí.
Niémans společně s místní kapitánkou Desnosovou postupně odhaluje záhady této skupiny. Povede se mu zjistit jaké jsou motivy vraha a odhalit tajemství sekty, které má základy daleko v historii?
Jean-Christophe Grangé prostě umí. Příběh a zápletka jsou opět mistrně vystavěny. Čtenář je chycen v nevědomosti do poslední strany (já osobně knihu dočetla o půl 1 v noci-musela jsem prostě vědět, jak to dopadne). Určitě doporučuji všem, kdo mají rádi propracované příběhy.
Štítky knihy
sekty Francie kriminální thrillery
Autorovy další knížky
2001 | Purpurové řeky |
2022 | Snoubenky smrti |
2020 | Poslední lov |
2018 | Černá linie |
2010 | Miserere |
Tuhle sérii miluju a je mi strašně moc líto, že zatím není více dílů. Tahle detektivka je hodně surová, autor se s ničím moc nemaže a slovník místy není pro žádné princezny. Ale tohle všechno dohromady udělá to, že se vám do ruky dostane tenhle skvost, který chytí a už nepustí. Grangému věřím každé slovo a kapitoly mi pod rukama mizí takovou rychlostí, že za pár dní nemá člověk co číst. Moc doufám, že se ještě někdy dočkáme dalšího pokračování, protože by byla škoda, kdyby Den popela měl být poslední díl.