Otec Kondelík a ženich Vejvara
Ignát Herrmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319862/bmid_otec-kondelik-a-zenich-vejvara-Btd-319862.jpg
4
148
148
Pan Kondelík je vážený pražský měšťan, malíř pokojů. Má dospělou dceru Pepinku, která naváže známost s magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou. A tady nastávají problémy. Paní Kondelíková vztahu přeje, kdežto otec Kondelík ne, neboť má obavy o svůj ustálený pořádek a pohodlí... V úsměvném obrázku ze života pražské rodiny přelomu 19. a 20. století zobrazil autor českého maloměšťáka s jeho typickými vlastnostmi. Kondelík je malíř. Má dceru Josefku-Pepinku a manželku. Přijde jim pozvání na pokračování tanečních. S Josefkou tancuje František Vejvara, ale v galoších. Uchází se o ni. O Vejvaru se zajímá pro svou dceru Lotynku i jiná matka - ta, u které Vejvara bydlí. Je sjezd Sokolů. Kondelík a Vejvara jdou na pochod na Karlštejn. Vejvara hraje Břetislava v divadelním představení Břetislav a Jitka. Jdou na Benátskou noc na Žofíně. Spadnou z lodičky. Vejvara a Kondelík jdou do Šantánu a zdrží se tam dlouho. Vejvara si bude brát Pepinku za ženu. Žena, u níž Vejvara bydlí, jim říká, že on má s její dcerou nějaké závazky. Kondelík tam jde. Nový nájemník prý požádá Lotynku o ruku. Vejvara a Pepinka se berou.... celý text
Přidat komentář
Nevěřil bych, jakou radost budu mít při čtení 120 let staré knížky. Velice příjemné a zábavné čtení.
Mám strašně ráda knihu i film. Obojí je vtipný, trochu praštěný - Vejvara je pěkný pometlo, Kondelík je rázný, ale laskavý otec, milující matka umí rodinu pěkně srovnat. Nejvtipnější námluvy, o jakých jsem kdy četla - ten Vejvara si Pepičku za svoje útrapy, které si z velké části způsobil sám, fakt zasloužil. A Kondelík si ho pěkně proklepnul, takže teď musí být spokojen. :-)
Zábavný vhled do života rodinky malířského mistra Kondelíka v době ne až tak vzdálené. Nádherně vykreslené interiéry, vztahy a námluvy. V dnešní uspěchané době si dvouleté námluvy ani neumíme představit. Ať byl Kondelík ve své době myšlen jak chtěl, já osobně jsem ho měl rád. Byl sice trochu náladový, ale byl přímý a lidský. Vejvary mi místy bylo až líto, kolik průšvihů se na něj valilo, ale nakonec vše ustál a .... byl za to náležitě potrestán....
Tohle je moje oblíbená záležitost. Z pohledu dnešního čtenáře je ten "proces namlouvání" dost zkostnatělý, naivní a člověk by skoro nevěřil, že to takhle asi fakt chodilo. Ale mne to prostě baví. Je to milé, úsměvné, svým způsobem mne ta obřadnost namlouvání baví, pohladilo mne to po duši. Vrátit se do těchto staromilských časů je pro mne velký relax. A ten jazyk a vykreslené prostředí, ten vtip v tom, to je skvost. Určitě se k tomu zase někdy vrátím. :-)
Dělalo mi problém se začíst. Prvních sto stran jsem cítila rozmrzelost. Knihu jsem našla doma a vrhla se na ni v rámci Knižní výzvy. A vytrvala jsem a když jsem si zvykla na sloh, tak jsem se královsky bavila. Jsem ráda, že jsem knihu neodložila a stejně jako pan Vejvara vytrvala a společně jsme došli šťastného konce. Hned bych teď vyrazila do Besedy na tanec.
Skvělé, skvělé, prostě skvělé. Všechny postavy jsou tak příjemné a milé, všichni se chovají opravdu uvěřitelně. Zřejmě každá dívka, co to čte, si vzpomene na časy, kdy takhle tatík proklepával jejího přítele a kdy se přítel snažil co nejvíce zapůsobit na rodiče :)
Už je to dávno co jsem knihu četla,ale stále si z děje hodně pamatuji.Film byl také velmi pěkný.
Kniha původně určená na dovolenou - přečtená před dovolenou a fakt suprové, odpočinkové, legrační čtení. Co já na té dovče vlastně budu číst?
Příjemné oddechové čtení, u kterého si čtenář musí uvědomit v jaké době byla knížka napsána, protože jinak to vypadá jako knížka z jiné planety.
Mám švagra Frantu, kterej když se ucházel o moji sestru, chtěl si šplhnout u budoucího tchána . Jednou se to nějak sešlo, že táta jel na chatu a nějak nestíhal, tak mu Fanda nabíd, že ho tam hodí autem. Odjeli nějak vpodvečer a jak to tak bývá, kdesi za Lahovicema mu to auto (zbrusu nový) kleklo a nakonec na tu chatu dojeli až dlouho po půlnoci. Zrovna tou dobou naši oba četli tuhle legraci o Kondelíkovi a Vejvarovi a tak od té doby náš tatík Fandovi dlouho neřek jinak, než "náš Vejvara".
Přečteno v rámci čtenářské výzvy jako oblíbená kniha z dětství. I po těch letech mě kniha pobavila. Podle mého názoru je to povedené dílko své doby, které snese srovnání se všemi povinnou četbou více prosazovanými klasiky. Jistě děj není příliš akční, když pominu ztroskotání výletního parníčku pár kroků od břehu. Ovšem motiv nápadníka docházejícího do rodiny své dívky a snažícího se zavděčit, což se často tak úplně nepovede, je věčný a univerzální pro každou dobu.
Když si představíte tu dobu,ve které hrdinové knihy i autor žili,je kniha perfektní.Nesmí se v tom hledat nějaký autorův úmysl,co chce říci.Musí se vycházet z toho,že lidé střední vrstvy v té době tak skutečně žili,jednali v duchu tehdejších morálních zásad a to,že se jim občas něco přihodilo,co se vymykalo normálu,to se přece děje i v dnešní době.A že to autor popsal jako komickou příhodu,proto byl román ve své době velice populární.
Krystalicky čistý humor. Nic víc, nic míň. Mám-li splín, propadám-li se rychlostí expresu do pekla, zatáhnu za některou ze záchranných brzd. Toto je jedna z nich.
Štítky knihy
humoristické rományAutorovy další knížky
| 2008 |  Otec Kondelík a ženich Vejvara |
| 1953 | U snědeného krámu |
| 1917 | Tchán Kondelík a zeť Vejvara |
| 1998 |  Námluvy |
| 1980 | Zmizelá Praha |
Pro mě jedna krásná víkendová oddechovka. Knižní předloha známého filmu pro pamětníky. Ráda zavítám do dob minulých, člověk vidí, jak jiné byly mezilidské vztahy, móda, kuchyně, architektura, design bytů, řemeslníci si hleděli svého řemesla a bylo pro ně svaté, protože to byli páni mistři - toto vše v knize člověk nalezne. Díky čtenářské výzvě zase jeden krásný "výlet" do dlouho nečtené knížky o jednom vztahu, který vyústil ve svazek manželský.