• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 93 knih

Nové komentáře u knih Ignát Herrmann

Otec Kondelík a ženich Vejvara 1 + 2

„Tak se dnes odpoledne hrabu v knihách zděděných po mamince, zvlášť její obsáhlou a velmi oblíbenou sbírkou knih Karolíny Světlé, a mezi nimi na mne najednou vykoukly dva odrbané sešitky...Ano: Otec Kondelík a ženich Vejvara! Samotnou mě překvapilo, jaké knížky jsem četla v době dospívání, protože Kondelíkovi a Vejvarovi mě už tehdy docela bavili. Byl to takový exkurs do života tehdejší měšťanské společnosti. A ten jazyk! Otec Vejvara je popisován následovně: "...Stalť se pražským příslušníkem, později měšťanem, a to jest jeho chloubou. „Nahoře“ – na Vinohradech – usadí se, až toho bude míti dost, až půjde na odpočinek, až někomu popustí závod. Už není vytáhlý. Jeho postava se všemi směry pěkně zaokrouhlila, „pas“ vůbec zmizel.– Je výšky nadprostřední, kulatého, zdravě zbarveného obličeje. Jeho vlasy, posud „kompletní“ – jak hrdě říkává – kdysi kaštanové, jsou roztomile tatínkovsky prokvetalé ... A dcera Pepička: "...Co chcete slyšeti o poupěti osmnáctiletém? A Pepičce je už skoro osmnáct! Četli jste tolik popisů roztomilých osmnáctiletých dívek – taková, ano, taková je Pepička! Oči a vlasy má po matce, i mnoho dobrých vlastností. Nikdy neměla tajnou lásku, aspoň se na to nepamatuje. Nu, když chodila do tanečních hodin, ozývaly se v ní také podivné struny, ale žádná se nerozezvučela plným zvukem. Všechno v ní dřímalo. A pak se jí zdálo, že všichni ti žáci otce Kasky jsou tak příliš mladí. A byli, byli..." A což teprve filmová verze s Pištěkem a Nedošínskou...“... celý text
— ddkk

---

Tchán Kondelík a zeť Vejvara

„Podle kritika "chabé". Ano, je to slabší odvar prvního dílu. Kondelíka mám tedy přečteného. Nebude mi chybět a vracím do knihobudky.“
— Tony86

---

Otec Kondelík a ženich Vejvara

„Kondelík je typický charakter své doby - nedotknutelná autorita, někdejší pantáta, hlava rodiny. Přesvědčený o své důležitosti tak, že chyby své, má za chyby druhých. Vejvara je poctivý, slušný chlapík, trpělivý, schytal toho hodně. Takové lehčí čtení o drobných patáliích maloměšťáků; rozhodně lepší než soubory kratších povídek.“... celý text
— Tony86

---

---

Vdavky Nanynky Kulichovy

„"Milá holka, dnes bys tomu ještě nevěřila, ale jednou taky se podivíš, jak člověka všechno přejde a jak potom spěchá jenom do peřin. Pak je postel nejlepší přítel, holka milá, i největší flamendr na světě jde do sebe a odprošuje ji, že ji v mládí tak zanedbával." Však ve mnoha těch zahradách směly cestičky zarůstati bez překážky, až do samého podzimu. Nebylo nikoho, kdo by o to pečoval, kdo by radostně chodil pod stromovím a těšil se z toho kouska přírody, který tu zbyl odkazem dávných klidnějších, šťastnějších dob, kdy čas volněji plynul. "Říkej si, co chceš, naše Albínka je ti souzena. Usoudili jsme tak oba, já i Pánbůh." „Bryndo starej!“ utrhla se Kuliška. „Koho já k sobě čekám! Cožpak myslíš, že tudy povedou slepé? "Ale na to nemyslíš, že by pak bylo všemu konec – a že by tě odnesli do patalogie a tam tě rozkuchali." "Ale neušlo mi: dvakrát se tak podíval na Klotyldu – ale víš, tak – ne jako se člověk dívá na kandelábr nebo na plakát – docela jinak, tak nějak zkoumavě." Prořídlá již jeho kštice byla hospodárně rozestřena po hlavě, aby co největší prostor lebky byl zastřen. "Jo, jo, je ona každá ženská na chvíli pro potěšení, ale potejkat se s ní nadosmrti, panečku, není malá patálie." Vždy by se byl Kulich brzy octl v náruči své milované ženy, neboť stačilo říci: Neviděli jste člověka ve špenátovém kabátě a v chrpových nohavicích, se žemlovým kloboukem na hlavě?“... celý text
— rionka

---

První hřích

„Ač Herrmanna mám rád, tak soubor těchto povídek je nezáživný a slohově archaický. Skončil jsem někde za polovinou.“
— Tony86