Koně pro Františka Holčáka aneb (Ne)čas mezi taxisty
Břetislav Olšer
... jede se 94. ročník Velké a v něm hnědák Valencio padá. Je zraněný a přesto se nevzdává. O dva roky později dosahuje skvělého prvního vítězství karlovické stáje a Františka Holčáka coby trenéra ve Velké pardubické steeplechase.
Přidat komentář
Velkokarlovický kouč dostihových koní, často také nazýván valašský mág je osminásobným šampionem trenérů dostihových koní u nás a na Slovensku a bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností tuzemské dostihové historie. Velkých úspěchů dosáhl jak na rovinové scéně (rekordman Českého derby), tak i na poli Velké pardubické.
Právě v letošním roce oslavil životní jubileum a zároveň ukončil aktivní činnost, když svou stáj se vším všudy předal synovi Radkovi.
Autor knihy strávil na jaře roku 2000 osm dní v dostihových stájích ve Velkých Karlovicích, co den to jedna etapa pracovních úspěchů Františka Holčáka a reportáž, doplněná nejrůznějšími vzpomínkami ať už hlavního protagonisty, syna Radka kráčejícího v otcových stopách, ale i žokejů, ošetřovatelů a pracovních jezdců i majitelů koní.
Kniha se ohlíží za prvním čtvrtstoletím práce tohoto famózního trenéra a tak zde spousta úspěchů, kterých František Holčák dosáhl nejen na tuzemské dostihové scéně, ale i v zahraničí, není ještě zaznamenána. Jedná se nicméně o příjemné počtení, já jako pravý turfman jsem si ráda zavzpomínala na koňské hvězdy, které pod jeho vedením dosahovaly skvělých výsledků. Ať už ve steeplechase a v samotné Velké pardubické úspěšní Valencio, podle něhož byla pojmenována i velkokarlovická stáj, Libentína, Rigoletto, Erudit nebo v klasických dostizích úspěšní Barbakan, Law Soziri, Glowing, Blueridge Dancer, Ray Of Light, Sharp Focus a další.
Štítky knihy
koně Velká pardubická koňské dostihy překážkové dostihy
Autorovy další knížky
2002 | ... a Bůh osiřel |
2009 | Izraelské osudy |
2001 | Krev na meči džihádu |
2005 | Krev pod obojí |
2006 | Černá krev |
Kniha mi skvěle doplnila bílá místa z trenérské kariéry věhlasného trenéra Františka Holčáka. Vyprávění a vzomínáni jeho samozmého, rodiny, ale i jezdců a ošetřovatelů je velmi zajímavé a příjemně se čte. Nejvíce mě bavilo čtení o jejich koňskych hvězdách v čele s Valenciem, doplněné spoustou krasnych fotografií, protože v době kdy zářili byly informace o nich o dost hůře dostupné.