Koně se přece střílejí
Horace McCoy
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7803/bmid_kone-se-prece-strileji-oiU-7803.jpg
4
261
261
Přestože o zfilmování novely Koně se přece střílejí měl již ve třicátých letech zájem Charles Chaplin, McCoyovo svižné dílko se převodu na stříbrné plátno dočkalo až roku 1969, a to zásluhou režiséra Sydneyho Pollacka. Vyprávění nás zavádí na taneční maratón — na zvláštní velkoměstskou zábavu, mezi válkami oblíbenou diváky, organizátory i účastníky. Těm prvním přinášela frenetickou zábavu, když na parketu vyčerpáním umdléval jeden pár za druhým, těm druhým finanční zisk a pro ty třetí znamenala vidina vítězství v soutěži východisko z neutěšených sociálních poměrů hospodářským propadem zmítané Ameriky. A právě takoví jsou hlavní hrdinové prózy, Gloria a Robert — s nasazením všech sil se upínají k tomu, aby v maratónu obstáli, neboť jedině klamný cirkusový úspěch jim může přinést dosažení životních snů. Avšak čím větší je jejich naděje, tím drtivější je tragické vyústění, kterým příběh končí. Navzdory tomu, že autor se ve své knize zaměřil pouze na prostředí jedné podivné atrakce, shodují se vykladači jeho díla, že taneční maratón, který lze v mnohém považovat za předobraz moderních televizních reality show, dal McCoyovi záminku k vykreslení něčeho mnohem obecnějšího — lidské potřeby bavit se a touhy po obyčejném, a přesto nedosažitelném štěstí.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
They Shoot Horses, Don't They?, 1935
více info...
Přidat komentář
Pěkně hurá, všichni na plac. O našem velkolepém maratónu se bude s údivem číst i za sto let, to vám garantuju děcka…
Skvělá kniha, celý příběh se odehrává na tanečním maratonu, zvláštní meziválečná atrakce, hlavní hrdinové se ho účastní hlavně z důvodu stravy zdarma po celou dobu účasti. Oba se snaží prorazit v Hollywoodu, oba zatím neúspěšně. Jejich situace je poměrně neutěšená, ale každý to nese úplně jinak. Během soutěže se odehrají různé bizarní scénky a situace a vyústí až v brutální konec, který překvapí i když čtenář už v průběhu ví, že happy end asi nebude..
Myslím, že si postava Glorie zasloužila rozepsání trochu více do hloubky, aby měl čtenář víc možností pochopit její chování. Kniha není přiliš dlouhá, prostor by na to byl. Autor dobře zachytil atmosféru doby. Čte se to dobře, závěr je už čistá depka, doporučuji nečíst, když na tom člověk není zrovna nejlíp.
Nejdřív jsem viděla film (jako jeden z pěti nejdepresivnějších filmů) a tak jsem očekávala od knihy něco víc. Ale bohužel.
Pojem reality show nezazní v textu ani v doslovu, přesto z nich pocitově čiší. Filmová adaptace nijak průrazná nebyla, ale aspoň ji připomněla nijak průrazná literární předloha. 28/22
(SPOILER)
S touto knihou jsem se poprvé setkal v roce 2007 a stala se z toho láska na celý život. Četl jsem vydání z edice Světová literatura, kterou vydávaly Lidové noviny. Je to opravdu krásný nakladatelský počin, čítající 60 svazků. Do dnešních dní má čestné místo v mé knihovně.
Koně se přece střílejí je velmi krátkou novelkou. Necelých sto stran máte přečteno za slabou hodinu, ale mohu slíbit, že to bude hodina nezapomenutelná. Autor na minimálním rozsahu rozehrává komorní drama, které ožívá s každou větou a dokáže budovat naprosto jedinečný přátelský, až milostný vztah dvou lidí, spíše v životě přežívající, než skutečně žijící. To vše je doplněno velmi netradičním prostředím tanečního maratonu. A tím bych rád začal, protože se jedná o divadelní scénu, kde autor následně mistrně režíruje svůj záměr.
Spíše než taneční soutěž sledujeme v knize boj o holé životy. Soutěžící desítky hodin trpí na tanečním parketu a to pouze pro potěchu nenasytných diváků. Odměna je lákavá. 1500 dolarů je v době ekonomické krize opravdu slušný balík, který může změnit život. Navíc se těchto maratonů často účastní lidé od filmu, stále fungujícího jako nablýskaný americký sen. Možná si vás zde někdo všimne, možná spíše ne.
Středobodem příběhu jsou dvě postavy. Gloria a Robert. Oba dva toužili po úspěchu u filmu, který se zatím nedostavil. Přežívají ze dne na den, hledají práci a jakoukoliv naději. Poznávají se čistě náhodou a je to právě Gloria, která Roberta přesvědčí, aby se účastnil taneční soutěže, byť on zprvu odmítá. A jak soutěž postupuje a náš pár se blíží možnému úspěchu, tak zároveň začínáme odkrývat duši Glorie.
Úmyslně jsem nenapsal, že odkrýváme její životní příběh, protože to by nebylo přesné. S každou další stránkou zjišťujeme, jak bolestivý je pro Glorii život, jak těžké věci zažila a jak kruté může být každé další ráno. A poznává ji i Robert. Robert, který si při prvním pohledu na ni řekl, že je krásná. Stává se jejím přítelem a uvědomuje si, že by ji možná dokázal milovat. Udělat pro ni naprosto cokoliv. A to vše směřuje až do tragického konce. Pro čtenáře nepřekvapivého, protože je odhalen již na první stránce knihy, ale přesto syrového a mrazivého.
Kniha je přiznanou kritikou konzumní společnosti a třídních rozdílů mezi lidmi. Ti umí být krutí, hloupí a k ostatním slepí. Není to ovšem kritika, která z příběhu vystupuje a narušuje ho. Je jeho integrální součástí, naprosto přirozenou a pochopitelnou v období světové ekonomické krize. Ve svém jádru se jedná o intimní portrét dvou lidí, které svedl dohromady osud.
Pokud si knihu užijete, tak jednoznačně doporučuji i legendární filmové zpracování. To spatřilo světlo světa v roce 1969 a bylo režírováno legendárním Sydney Pollackem. Hlavních rolí se zhostili Jane Fonda a Michael Sarrazin. Excelentní byl taktéž Gig Young, za svůj výkon oceněn Cenou Akademie.
(SPOILER)
Knížka má necelých sto stran a bohatě to stačí. Četla se mi velmi dobře, ale vracet se k ní nejspíš nebudu. Tanec chci mít spojený s radostí, ne se zoufalstvím. Po dočtení se mi v hlavě vyrojilo spoustu co by, kdyby..... tak jen pro příklad:
Spoiler, spoiler, spoiler.
Co kdyby se Robert s Glorií znali před maratonem déle? Nejspíš by se do něj spolu nepřihlásili, protože, Kdo by chtěl trávit dvacet čtyři hodin denně s holkou v depresi.
Co kdyby vypadli po pár dnech? Asi by se jen rozešli a víckrát by se neviděli.
Co kdyby hned po skončení soutěže nešli na procházku, ale zůstali mezi ostatními?
Co kdyby soutěž trvala další dny, týdny? Nejspíš by ji zabil přímo na parketu.
Co kdyby knížka byla soudní drama. Robert by dostal excelentního obhájce a ten by díky mnoha svědkům a odborným posudkům dosáhl jeho osvobození?
Tvrdá sociální nihilistická zpověď, neutěšená zpráva o stavu společnosti, tehdy jako dnes. Zábava musí být, i kdyby na chleba nebylo. A chudoba smrdí. Kdo se s tím odmítá smířit, ať si propálí hlavu a kdo na to nemá, nechť požádá bližního svého.
Zezačátku jsem se do knihy musela trošku nutit, celé prostředí soutěže mi přišlo nezajímavé a zastaralé, ale vydržela jsem a vyplatilo se. Nadčasový příběh, který nakonec o té konkrétní soutěži vůbec není...
Nadčasová novela, která nejen ve své době ohromila svět. Já mám svoje krásné staré antikvariátové vydání Odeonu z roku 1976.
Příběh z doby "Great depression" v Americe 30. let, kdy se začala rozvíjet konzumní společnost a bohatí se bavili na chudých a zoufalých v podobě tanečního maratonu, a kde slovní spojení reality show nabývalo na novém významu. Film s Jane Fonda byl také vynikající.
Jak kniha, tak i film nemají chybu, V době jejího prvního českého vydání byla velkým hitem, který unikl pozornosti tehdejších cenzorů a nebo ho špatně pochopili.
Nadčasová kniha a také vynikající film Sydney Pollacka z r.1969. Děj se sice odehrává ve 30-tých létech minulého století, kdy v dobách celosvětové krize si mladé páry chtějí vydělat nějaký ten $ navíc v nesmyslné taneční soutěži pod heslem "Kdo vydrží nejdéle-ten vyhraje".
Je to kruté, je to nesmyslné.
Bohužel se cosi podobného přenáší časově. Jednoduše je to byznys a diváci, včetně televizních se tak rádi dívají na utrpení těch druhých, které se zaujetím sledují v pohodlíčku s chlastem a brambůrkami vedle sebe. A když teče ještě krev, tím to je lepší.
Autor viděl hodně dopředu. V roce 1935 zatím naznačoval. Jsme časově o více než 80 roků dále a sledujeme nadšení obdobných týpků, kteří si vsadí na magory, mlátící se do krve v klecích, opět za $$$, ale zde jde již o větší prachy.
Kniha se mi velmi líbila. U knihy jsem pocítila snad všechny pocity. Určitě doporučuji.
Kniha se mi moc libila,netradiční taneční maraton a děcko které nevi co ze svým životem.Žadnou zápletku ale nečekejte,hned na začátku knihy je jasné co se stane.Kniha je útlá a čtivá.
Objavene pri domacej povalovej krabicovej archeologii. Utla knizocka, ktorej nazov mi pripominal nazov filmu nasich rodicov. Hm...a ze Battle Royal, Hunger Games, Survival, je moderny vynalez. Boj o zivot tam kde by ste ho ani necakali. V kulisach, ktore su vlastne zvlastnou gladiatorskou arenou. Dobre a svizne poctenicko.
Skvěle napsaná kniha od které jsem se nemohla odtrhnout. Výborně zpracované charaktery postav a celé prostředí.
Chléb a hry - stále a možná čím dál víc platí to, co platilo už ve starověku. Děj útlé McCoyovy knihy je sice desítky let vzdálen současnosti, ale podstata jejího obsahu se nemění. Dejte lidu najíst (což v době krize bylo v Americe nejžhavějším tématem) a přihoďte nějakou tu zábavu. Když se obé propojí, tím lépe. Hladová "děcka" jsou ochotna udělat pro peníze mnohé a publikum se velmi rádo pobaví....A do toho falešná očekávání, touha proniknout do velkého světa filmového průmyslu......Tragické vyústění příběhu pak nepřekvapí. Stejně tak, jako Gloriin nekonečný pesimismus:
"Já už jsem tak jako tak vyřízená. Myslím si o tomhle světě, že je to všivárna, a já jsem vyřízená. Mně bude líp, až budu po smrti, a všem ostatním taky. Zničím a zmařím všechno, nač sáhnu..."
Štítky knihy
americká literatura Hollywood tanec chudoba, bída
Autorovy další knížky
| 2005 |  Koně se přece střílejí |
| 1983 | Měl jsem zůstat doma / Koně se přece střílejí |
| 1999 | Dej zítřku sbohem |
Ano. Je to dobrý. Kniha se dá přečíst na jeden zátah. Pro mě je ten příběh dost absurdní a nepředstavitelný, ale nežil jsem v USA 30. let. Na to, že celý příběh je o poměrně mírumilovné zábavě je tam na můj vkus hodně mrtvých ...