Konec exilu

Podtitul: cizinec mezi svými Jan Koblasa se tentokrát soustředí na roky, kdy mu bylo konečně po více než dvacetileté odlmlce povoleno opět navštívit svou původní vlast. Nebyl to ale návrat v žádném případě jednoduchý, z autorových vzpomínek dokonce vyplývá, že poprvé mohl překročit hranice rodné země vzhledem k absurdním průtahům tehdejších československých úřadů až v červnu 1990. Podtitul "Cizinec mezi svými" pak dokumentuje, že ne všude byl Jan Koblasa vítán s otevřenou náručí. Někteří jeho bývalí výtvarní kolegové odmítli vzít ho na vědomí, v plném rozsahu se tu projevila závist a řevnivost, neboť Koblasovy zahraniční úspěchy a mezinárodní uznání se pro mnohé staly příslovečným trnem v oku a nedaly jim spát. Přes tyto rozpory však Koblasa nezatrpkl a stručně komentuje, jak se zase postupně sbližoval s domovem. Vypráví také o své činnosti a životě v cizině, o harmonickém vztahu a později i manželství s ruskou malířkou Soniou Jakuschewou - a především o umění, které se stalo pevnou součástí jeho bytí, kladlo na něho vysoké nároky i cíle a poznamenalo ho nejen obrovským psychickým a fyzickým vypětím, ale i radostí, pocitem vnitřního uspokojení a dobře odvedené práce, který se vždy dostavil při dokončení každého zdařilého díla.... celý text