Konec karnevalu
Jiří Kostelecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320462/bmid_konec-karnevalu-hfC-320462.jpg
1
1
1
Román Konec karnevalu líčí formou zasněných vnitřních úvah i dialogů okouzlení fyzickou i duchovní láskou, jen zdánlivě věčnou. Mladý hrdina Pedro se nemůže smířit se zradou své životní lásky, a ve snaze znovu nalézt sám sebe a svou duchovní rovnováhu a zapomenout na vnitřní trápení se vydává za strýcem Jorgem. Tento vzdělaný malíř a filozof, bratr Pedrova zesnulého otce, žije na ostrově věčného jara mezi Kanárskými ostrovy, v Santa Cruz na Tenerife, místě, kde právě probíhá každoroční karneval. Autor se ve svém textu vydává nejen do magického světa uvolněné erotiky bez svazujících tabu, ale i do prostoru milostného okouzlení duchovního. Meditativní text přemýšlí o smyslu života, o fascinaci tvůrčí snahou, ale logicky se dotýká i strachu ze smrti a touhy pochopit magickou konstrukci nám známého makrokosmu. „Ty, ty… vzdechla…“ když pronikl jejím tělem, a on si navzdory naprosté vážnosti chvíle vybavil jako pokračování jejího zasténání slova Vladimira Nabokova, kterými popsal první milování Franze a Marty, ta přeci právě tak „zavzdychala, něžně ho svírajíc mezi koleny s každým vzdechem, a vlhkýma očima provázela stíny andělů, mávajících hedvábnými šátky na stropě, který se vzdaloval stále rychleji a rychleji…“ Milovali se snad ještě o několik úderů jejich rozbušelých srdcí dřív než okamžitě, ono jejich okamžitě však bylo příliš pozdě na to, že se potkali až nyní, měla ho potkat daleko dřív… již tehdy mu měla svými vlhkými rty říci: „Ano, jednoho dne se potkáme a prožiješ se mnou neskutečno…“... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2007 |  Ďáblova bible - Tajemství největší knihy světa |
| 2016 |  Konec karnevalu |
| 2019 | Mys dobré (bez)naděje |
Po několika letech marných pokusů tuto knihu přečíst do konce je na čase skončit s marnou snahou. Konec karnevalu je otravnou autorskou onanií určenou pro malý okruh stejně založených lidí (typově by odpovídal označení hochštaplera). Možná se autor snažil o "barokně rozevlátý monolog" ale vyšla mu jen "tajnou šifrou zakódovaná zaklínadla z dávné říše Mayů či Inků, nezapamatovatelně a v transu vyslovená celá souvětí". Otravně dlouhá souvětí nemají žádnou gradaci, ale tvoří nekonečné slepeniny citových a intelektuálních blábolů. Téma lásky je podáno tak jak ho vnímá a prožívá adolescent, tedy vypjatě, křečovitě a hlavně - celé je to zajímavé jen pro něj samotného. Sexuální, nebo spíše pronografické pasáže obsahují takové perly v popisech, jako je "Její vnitřní pulsátor.." a zacházení s klitorisem připomíná spíše ladění rádia než sexuální akt. Ač se všechny ty vyprázdněné postavy snaží o maximální hloubku všechny dosahují tak maximálně "esoterického šílenství a mondénního šarlatánství..." Nejhorší na celé knize je obdiv autora k svobodě vyšších kruhů, kterou umožňuje velké množství peněz a pseudonietzscheovské nadčlověčenství (samozřejmě možné jen pro bohaté). Se skutečnou "absolutní svobodou" se zde nesetkáme, tu může čtenář najít v knize jako je Walden, ale ne zde, zde se nachází jen to, co lze koupit - cestování první třídou a žvást z vernisáží. Kvůli tomuhle zvrhlému vnímání svobody (podle popisu je zřejmě obsaženo i v druhé autorově knize) dávám odpad.