Konfucius
Raymond Dawson
V západních jazycích existuje pozoruhodně málo knih o Konfuciovi a ještě méně jich spojuje vysokou vědeckou úroveň s čtivostí. Raymond Dawson ve svém textu systematicky vysvětluje, že Konfuciovo učení tvoří ucelený sociální, etický a intelektuální systém a hodnotí jeho vliv na Čínu a moderní svět. Konfucius žil kolem roku 500 př. n. l., tři století před tím, než lze spolehlivě datovat konfuciánské texty. Ve starověku mělo kanonické postavení pět děl: Kniha proměn, Kniha dokumentů, Kniha písní, Kniha obřadů a Letopisy jara a podzimů. Podle tradice měl Konfucius podíl na těchto spisech jako sestavitel, komentátor nebo vydavatel. Díla ovšem neobsahují jen autentický materiál sebraný učedníky, ale i cizorodý materiál podsunutý těmi, kdo chtěli svým názorům dodat vážnosti. Chceme-li proniknout co nejblíže ke skutečnému Konfuciovi, nejlepší bude podívat se na sbírku výroků a stručných historek nazvanou Hovory. Obsah: Předmluva a historický úvod Hlavní čínské dynastie Poznámka k odkazům Poděkování 1) Konfucius a Kchung Fu-c' 2) Učení se a vyučování 3) Rituál a hudba 4) Humánnost a jiné ctnosti 5) Urození muži a rytíři 6) Vláda a lid 7) Konfuciánská Čína Rejstřík Odkazy na Hovory Doporučená bibliografie... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1994 , Odeon , ArgoOriginální název:
Confucius, 1981
více info...
Přidat komentář
Zajímavá knížečka, která se může chlubit kvalitním zpracováním. Jasně vědeckým přístupem k matérii a jasnou strukturou. Proč tedy neudělit plné skóre? Problém totiž spočívá v faktu, že vlastně nejde o knihu o Konfuciovi. Autor se sám nesnaží tuto skutečnost nikterak zatajit. Hned v úvodu vysvětluje, že o Konfuciovi není dost věrohodných pramenů, aby bylo možné hovořit o jeho osobě jako takové a tak se spíše rozhodl hovořit o autorovi skrze jeho dílo. Tento přístup ač rozhodně věděcký a nepochybně vhodný má tu nevýhodu, že naráží na dvojí úskalí. Prvním je, že kniha měla být o Konfuciovi a nikoliv jeho myšlenkách, bylo-li by tomu tak měl název knihy znít, Konfucionismus v podání Konfucia a jeho žáků. Druhým úskalím je, že ani Konfuciovi připisované dílo není z valné části jeho a je vnitřně kontrární v důsledku postupného vývoje. Tím pádem nám dává zamlžený pohled na autora a nutí nás tak ke spekulacím. Tím pádem ovšem mohl autor spekulovat i o Konfuciovi tak jako tak. S těmito výhradami ovšem nijak nesnižuji kvalitu knihy. Jde o precizně zpracované dílo, opírající se o překlady a znalost jazyka a pracující s úvahami nad významem a dávajícím dílo do kontextu doby a okolností. I český překlad si zaslouží pochvalu za svůj přístup k materiálu a proto pro zájemce o sinologii či konfucionismu mohu rozhodně doporučit jako úvod do myšlenek Hovorů od Konfucia.