Koniáš & Bakly - Mrtví muži
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521226/bmid_konias-bakly-mrtvi-muzi-64e0ddcabcfc6.jpg
4
90
90
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce. Bakly půl svého života vede s císařstvím soukromou válku a jen to nejhorší je pro něj dost dobré. Nejtěžší je zabít ty, kteří nad svůj život staví něco jiného.... celý text
Přidat komentář
Výtečná kniha. Návrat do Koniášova světa potěšil. Odpověděl na některé mé otázky, jiné nastolil.
Kniha je čtivá, s přímočarým dějem a velkou porcí akce. Žamboch své hrdiny stále umí.
Přála jsem si číst o tom, jak se Koniáš a Bakly společně postaví svým nepřátelům, ale v této knize se spolu nesetkají. I přes zavádějící název knihy jsou tu tři (zdánlivě nesouvisející) příběhové linie: Koniáš, Bakly a nová postava Molak. První dva jsou dobře známí bojovníci, třetí je hledač magických artefaktů. Všichni více či méně zajímají Varatchiho a jejich osudy jsou propojené.
Oproti předchozím příběhům už mají jak Koniáš, tak Bakly svůj věk a nejsou tak "nezničitelní" jako dříve, takže sem tam dostanou i na budku, ale stále jsou to obdivuhodní bojovníci. Závěr je otevřený, takže do budoucna se máme na co těšit.
Další velmi dobré pokračování osudů dvou skvělých hrdinů, Koniáše a Baklyho. Linie Baklyho je opět výborná, čtivá a samozřejmě akční. V linii Koniáše vidím zpočátku jasnou nelogičnost v ději. Proč by se mocný hrabě či dokonce vévoda, Dask plížil sám do divočiny, pronásledovaný ve svém vévodství skupinou vrahů? Vždyť by stačilo lusknout prsty a vrahouni by byli přemoženi a zneškodněni. Kdyby se děj příběhu odehrával na území Crambijského císařství, to by bylo něco jiného.... Ovšem i přesto z nostalgie k hrdinům, jejíž cestu světem sleduji již od začátku, pro mě nelze dát méně než pět hvězd. Prostě je to napínavé, akční, čtivé! Howgh.
Kniha se čte sama, přímočarý děj ubíhá rychle, dlouho jsem měl pocit, že se nedočkám ukončení a příběhy budou pokračovat v další knize. Koniašova linie je více samotářská, u Baklyho se setkáme i s novými postavami, složitějším dějem.
Oba hrdinové ukazují opět své schopnosti, i když občas to až vypadá, že jsou přehnané, když stojí proti obrovským přesilám :-)
Zaujal mě příběh nové postavy Molaka odehrávající se v Intermezzu, čekám, že se mu dostane vlastního zpracování.
Je vidět, že Žamboch své hrdiny pořád umí, protože jsem většinu knížky přečetl na jeden zátah. Dělení na tři příběhové linie mi přišlo fajn, byť na můj vkus jsou všechny tři příběhy až moc přímočaré a prakticky úplně chybí politikaření nebo nějaká detektivní linka, které by dali vyprávění nějaké další vrstvy. V zásadě tak jde o různé variace na naháněčku. Ale tu jednu hvězdu ubírám hlavně za hodně zmatené finále Baklyho příběhu, ve kterém příliš nešlo se orientovat. Občas jsem si nebyl jistý, na které z lodí vlastně Bakly je, ani co zrovna dělají jeho spolubojovníci (pan Lasička a piráti jakoby najednou z vyprávění zmizeli).
Trochu doufám, že jak se podle všech náznaků blížíme k finálnímu střetu Impéria a Koniášova panství, budou další knížky víc prorostlé politikou a špionážními prvky.
Musím říct, že tohle bylo jedno z největších zklamání od Žambocha, a to při použití, jeho obecně nejoblíbenějších postav. Celý román jsou vlastně dvě novely, které nemají nic společného (jedna pro Koniáše a druhá Baklyho) a šlo by je číst samostatně. Samotné příběhy docela hezky plynou, ale vlastně se nic důležitého nestane. Z obou postav jsou ještě větší supermani, než dřív (dobře u Baklyho to trochu beru), magie funguje je se zrovna autorovy hodí a ač jsou jim mezi knihami kladeny větší hrozby čím dál více, jimi projíždějí jako horký nůž máslem, a to co se postavám stane nemá na budoucnost takřka žádný vliv. Bohužel autor dál pokračuje v tom, že v určitou dobu přestane psát příběh (začíná mi připadat, že prostě naplnil kvótu od nakladatele, tak stačí) a zakončí to epilogem, bez toho, aby se člověk dozvěděl, co se vlastně stalo.
Toto ma bavilo, malo to spád a zaujímavo pomiešaný dej. Ako audio to prešlo až moc rýchlo.
Vlastně poměrně "standardní" (tzn. zábavné a dobře čitelné) příběhy Koniáše a Baklyho, které jsou v jedné knížce jen proto, že na dvě samostatné knížky by příběhy byly moc krátké. Jinak se v ničem neprotínají.
Koniáš mě baví (nebo dřív bavil), Bakly moc ne (spíš vůbec). Spojení těch dvou... hmm, spíš se to blíží k tomu Baklymu.
Koniáš a Bakly opäť spolu. Príbeh dosť nadväzuje na knihu Hledáni smrti a knihu V objetí smrti. Tento krát dostáva oveľa viac priestoru Koniáš.
Kniha má v sebe dva príbehy jeden Koniáša a druhý Baklyho. Ktorý je lepší? Mne viac sadol ten Baklyho príbeh. Bakly ma za úlohu previesť veľké množstvo artefaktov, ktoré sa snaží získať cisár, a na jeho získanie cisár a Varatchi použije najlepšiu gardu, ktorou disponujú. Bakly potvrdzuje svoje kvality a znova tu nechýba kopu krvi a odseknutých končatín. Bitky sa odohrávajú na vode, čo je celkom zaujímavé prostredie.
Koniášov príbeh je o niečo menej zaujímavý, no o moc nezaostáva. Koniáš ako nový barón potrebuje potvrdiť staré spojenectvá. Varatchi má ale iné plány. Chce Koniáša, ako najväčšiu hrozbu cisárstva, odstrániť. V tom sa mu bohužial nedarí a to hlavne vďaka Zuzane a Baklymu. Koniáš pri ceste po vlasti napadnú Varatchiho muži a uniká do hôr, kde proti ním uniká a vedie partizánku vojnu. Veľa mu napomáha zvláštny kraj plný mágie.
Nesmiem zabudnúť na novú postavu, ktorá sa tu objavila okrajovo a to je Molak. Je to hladač vzácnych artefaktov a narazil rovno na zlatú baňu magických predmetov, ktoré môžu nakloniť misky váh.
Strašne sa teším na pokračovanie. Žamboch ma dokonale vytvorené zázemie, na nové príbehy.
Těšil jsem se na setkání těchto dvou hrdinů v jedné knize, očekával jsme větší spolupráci proti přesile, ale to je můj problém. Číst se to dalo, ale uvítal bych aspoň jednou u knihy mapu prostředí, kde se děj odehrává.
To ne, opravdu ne.
Chci vaše plné hlášení,
nestačí mi stručná zpráva,
že jste úkol opět nesplnili.
(Varatchi)
Jen to nejhorší je pro mě dost dobrý. (Bakly)
Bakly a Koniáš v jednom příběhu, to je asi sen každého milovníka těchto dvou postav. Pan Žamboch někomu splnil sen. I když možná budete překvapeni, jak celý příběh koncipoval. Kromě již dvou zmíněních je tu opět jejich úhlavní nepřítel Varatchi. Čtvrtou linii pak doplňuje v Intermezzu postava Rozena Molaka. Což pro mnohé znamená novou postavu. Její úkol je však zastřen mlhou a až na konci se dozvíme jeho podíl na tomto dobrodružství. On netouží po bohatství, v tuto chvíli je šťastný jako málo lidí na světě. (Rozen Molak je prostě jiný)
Malá ochutnávka:
Určitě není obyčejný člověk. Nebo v některých okamžicích své existence není člověk. Musí mít nějakou schopnost ovládat magii. To je vše, kam jsem se ve svých spekulacích dostal. Abych pokročil dál, musím se dozvědět víc, potřebuji víc všeho. Starých knih, artefaktů, deníků dávných čarodějů – prostě všeho. Bez toho magii nepochopíme, neovládneme, nedokážeme využívat tak, jak to potřebujeme . . . (Janick)
Hned od začátku začínají strhující a dramatické situace. Jak Bakly, tak Koniáš unikají smrt a mnohdy jí jsou opravdu jen na dosah. A někdy i trochu víc. Oba dva se s protivníky vypořádávájí po svém. Bakly přímím jednáním a silou, Koniáš zpočátku spíš politikou a chytrostí avšak pak už také přitvrdí. Nakonec je těch soubojů až moc, a někdy už vám to i vadí. Ale co, jedná se o dvě postavy a tak je tu dvojitá dávka agrese, krve a napětí. Pevně věřím, že pan spisovatel půjde touto stezkou ještě trochu dále. Tento příběh, respektive, tyto příběhy byly perfektní.
Citát: Byl mi sympatický, protože byl minimálně stejně ošklivý jako já. (Koniáš)
A jejda! Na spojení obou hrdinů v jednom románu jsem se těšil "jak malý kluk". Výsledek je rozpačitý, Koniáš se s Baklym ani jednou nepotká, celá kniha je slepena ze čtyř různých málo souvisejících dějových linií - 1) dění okolo Koniáše, 2) okolo Baklyho, 3) okolo jejich nepřítele Varatchiho, 4) nějaké intermezzo s neznámým hledačem pokladů.
Konstrukce knihy mi trochu připomíná vědecký elaborát - teď to je o Baklym a kapitola se i tak jmenuje, teď za se o Koniášovi, teď o protivníkovi. Do půlky knihy toto autor přesně dodržuje, za půlkou knihy ale v některých kapitolách děje přeskakuje, pak to zase dodržuje. Tohle nemohu hodnotit čtenářsky příznivě.
Konec je takový americko akčně předvídatelný, plus je tam jasná zmínka o dalším pokračování a otevření dvířek pro další díl.
Hrozně jsem si přál číst o tom, jak se bok po boku postaví Koniáš s Baklym a čelí různým smrtelným nebezpečím a v závěru vymydlí všechny nepřátele. Tak to tam bohužel nenajdete ani omylem.
Ale zábavné to bylo, to upřít nechci.
Nový Koniáš pro mě byl jako malé Vánoce, knihu jsem si patřičně vychutnával a četl ji velmi pomalu a důkladně... nový Koniáš po tolika letech si to zaslouží. Od pana Žambocha jsem četl téměř vše, a ty nejlepší kusy mnohokrát. Ačkoliv je pan Žamboch "autor jedné postavy", Koniáš je bepochyby jeho nejlepší postava, mnohé jiné jsou jen odvary podle podobné šablony.
Bohužel, ač nerad, musím přiznat, že tato kniha mě trochu zklamala. Ano, knihu jsem si maximálně vychutnal, je to lahůdka, svět ve kterém se tato kniha odehrává je neuvěřitelně barvitý a zajímavý.
Bohužel, všechny tři dějové linky svět nikam neposunou, jsou to "jen" podrobně a krásně popsané střípky ze světa, které ale nemají vliv na nic, v podstatě výplň. Koniášův svět by si po tolika letech zasloužil víc, nějaký zásadnější dějový posun. Ne že by to bylo jakkoliv relevantní, ale z hlediska čtenáře bych měl radost, kdyby se autor soustředil na tento svět a netříštil autorské síly v jiných světech, které jsou stejně jen odvarem toho nejlepšího, a to je tento.
Na druhou stranu, a to je výjimka, autor dokázal vytvořit pocit, kdy jsem se o hlavní hrdiny reálně bál. Bakly už nepůsobí tak nezničitelně jako dříve, a Koniáš už má taky svůj věk... působí to realističtěji, což se počítá.
Tato kniha (podobně jako i ostatní autorovy knihy) by byla naprosto dokonalá, kdyby se autorovi podařilo ji sepsat podle následujících dvou pravidel:
1. Prvé dvě pětiny nechat zcela nepozměněné, tak jak jsou napsané.
2. Místo posledních tří pětin sepsat na třech až čtyřech stránkách stručný souhrn co se děje dál a jak to dopadne.
Jednu hvězdu dávám za určitou míru ironického nadhledu, který je dávkován tak perfektně citlivě, že si toho čtenář dávající přednost Dostojevskému všimne a čtenáři, který o Dostojevském napíše komentář "odpad", to nemá šanci zkazit dojem, který od knihy očekává.
Mr.Žamboch opäť v najlepšej forme. Lahôdka pre každého pravoverného fanúšika autora a jeho bohatej fantázie umocnenej skvelým a jedinečným štýlom. Nářez....
Bakly a muj milovany Konias jsou zpet v te nejlepsi forme a pribeh nadto slibuje napinave pokracovani. Super!
Hurá! Můj nejoblíbenější tuzemský autor přestal počítat peníze za nesmyslně popsané stránky a po slibném Samarkandu nabídl svým fanouškům parádní nářez. Vůbec nevadí, že ve skutečnosti jde o dvě samostatné novely "poslepované" kapitolami označenými jménem Varatchi. Stejně tak je úplně jedno, že téma obou příběhů se u Miroslava Žambocha objevilo již mnohokrát. Mnohem důležitější je čtenářský zážitek ze skvěle napsané knihy, umocněný zbrusu novou zajímavou figurou Rozena Molaka, o níž (alespoň doufám) ještě uslyšíme. I když o čaroději Maverickovi jsem si myslel totéž a zatím nic. Každopádně po osmi letech konečně báječný dárek všem Bakly-Koniášofilům! Děkuji.
Koniáš a Bakly, mé dvě nejoblíbenější postavy v jedné knize! Byl jsem nadšený... ale nakonec i trochu zklamaný - oni se vůbec nepotkali, jsou to vlastně dvě delší samostatné povídky s těmito hrdiny. Ale jsou moc fajn, rád se do tohoto světa vracím a doufám, že tam autor opět zavítá.
Štítky knihy
česká fantasyAutorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Drsná dvojka Koniáš a Bakly vás vtáhne do světa, kde se nejdřív jedná pěstmi a až pak se prodavačka ptá, zda chcete teda knihu koupit a zabalit. Servíruje akci, krev a hlášky ostřejší než Koniášův ostrovtip a Baklyho meč dohromady.
Ž.A.M.B.O.C.H. (Žamboch, Autor a Mistr Bezkonkurenčních, Originálních a Čarokrásných Historek). Pokud bych měl někde konvertovat k platonickým sapiosexuálům, jeho bych pozval na rande. Proč jen kniha nemohla být o dva tři tisíce stran delší? PPP za pět z pěti (Postavy, Prostředí, Příběh), vždy epické, vždy napínavé, v detailech zábavné, obrazotvorné a naprosto hodnověrné. Přečteno za den a nyní do toho jdu znovu, tentokrát pomaleji.