Koniáš – Vlk samotář
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349037/bmid_konias-vlk-samotar-vRV-349037.jpg
5
430
430
Hrdina knihy Muž na stezce a románu Na ostří čepelí se vrací v novém příběhu Vlk samotář. Lov artefaktů z dávné minulosti je sám o sobě velmi nebezpečná záležitost, tentokrát však přímo sebevražedná. Nejmocnější z vládců pochopili, že za problémy, které jim už po celá desetiletí znepříjemňují život – za ztrátu monopolu na obchod s obilím, krach na smaragdové burze, diplomatický skandál v Gutawské poušti a za spoustu dalších věcí – může jediný muž: cestovatel, zvěd, dobrodruh, nájemný meč; člověk skrývající se pod jménem Koniáš. Začíná hon, který v historii nemá obdoby. Císařští komandos, ninjové, Konvent pro potírání magie a nakonec i čarodějové, ti všichni chtějí jediné – zabít ho.... celý text
Přidat komentář
Přečteno po večerech na ostrově Rhodos při dovolené. Po tom jak příběh končí, bych byl docela zvědavý na další díl.
Opět příjemně strávené cesty metrem při čtení Koniáše. Napínavé a poutavé čtení.
No toto teda... Jsem docela dopálená. Co ten konec? Kde teď budu shánět další Mirkovy knihy? Ale vrátím se trochu nazpět. S Koniášem z Na ostří oceli jsem strávila několik bezesných nocí s pytli pod očima a ráno jsem horko těžko vstávala do školy. Ano, tato kniha je má nejoblíbenější, protože je nejpropracovnější. To o této tvrdit nemůžu. Bylo toho na můj vkus až příliš - příliš postav, dějových linek, zbytečných odboček. Závěr byl pak napsaný jen proto, aby to prostě nějak skončilo. A samozřejmě neskončilo, že. Čtenář si bude domýšlet x y konců sám. Netvrdím, že mě to vždy vytáčí, někdy je dokonce vhodné si zapřemýšlet, ale tady jsem chtěla dostat něco hmatatelnějšího. Ale možná to bude těmi roky, během kterých jsem na Koniáše dlabala, prostě už se našli inačí šamstři a tento gentleman mě necháva chladnější, než bych chtěla.
Za mě nejlepší díl s Koniášem. Pěkně vypracovaný příběh i trochu víc odhalení světa magie. Paráda.
Žambochův koniášovský svět je perfektně promyšlený, všechno se postupně s dalšími přečtenými knihami pěkně skládá dohromady, děj je napínavý, a hlavně se nezadržitelně valí vpřed, takže těch 630 stran moc dlouho nevydrží. Jenomže nás, kteří se do tohoto světa rádi vracíme, mrzí ty dlouhé časové prodlevy mezi jednotlivými vycházejícími dílky vegašské skládanky, v níž Koniáš je záhadným a nevyzpytatelným mužem číslo jedna. No, naštěstí je tu ještě Bakly…
90 % (aktuálně 311 hodnotících se superprůměrem 94 %),
P.S.
Vlk samotář je jeden z posledních příběhů o Koniášovi. Přehled všech textů o něm podle chronologie světa Vegaš (doplnil jsem neúplný seznam, který je na konci knihy Muž na stezce):
01. Až na dno (povídka) - rok 377 staré éry
02. Cherchez la Femme (novela) - 379
03. Štěstí z pekla (p) - 380
04. Lovci odměn (p) - 380
05. Hra špinavců (p) - 382
06. Fanoušek (p) - 385 (setkání s Baklym)
07. Na válečné stezce (p) - 386
08. Smaragdová hora (p) - 390
09. Na ostřích čepelí (román) - 394-395
10. Pouštní škorpion (n) - 395
11. Špatná investice (p) - 397
12. Drsná hra (n) - 397
13. Vysoký příliv (p) - 398
14. Vlk samotář (r) - 398
15. Konec vlka samotáře (n) - 399
16. Cesta domů (n) - 400
Rozsáhlá sága pokračuje, zde Žamboch výborně pracuje s nástupem magie. Škoda, že dalších příběhů se hned tak nedočkáme.
Koniáš to roztočil,jeho příběh mě dostal..Nebyl to vlastně jen jeho příběh,ale více lidí točících se okolo něj.A prostě a jednoduše mi to sedlo,těšila jsem se na každou další kapitolu.Příběh byl opravdu dobrý a další díl si prostě taky musím přečíst..Koniáš za to stojí
Koniáš ve své vrcholné formě. Možná až trochu ,,moc,, vrcholné. Vždy to byl tajemný (jako ostatně dost jeho hrdinů) bojovník, který si schovává eso v rukávu. Ale jen u Vlka samotáře jsem měl pocit, že to pan Žamboch trochu přehnal. Samozřejmě pozorný čtenář ví proč Koniáš vydrží co vydrží, hlavně v kontaktu se starými artefakty, ale tohle se mi nepodařilo strávit bez pochyb. Možná je to jen můj osobní názor, ale kvůli napětí v druhé polovině knihy trochu zanedbal ostatní postavy a struna napětí byla trochu moc utažená.
Jinak (jak už jsem psal) skvělá serie, doporučuji.
Úžasné čtení, jakmile se nějaký problém hlavního hrdiny brilantním způsobem vyřeší, nastupuje další, ještě zapeklitější. Příběh vás nepustí. Je napínavý, živí, akční. Prostě se tato kniha čte sama.
Western dle Sergia Leoneho,Žamboch klame tělem,nic víc v tom není ,ale já tohleto miluji!
Francouzský filozof básník a spisovatel Voltaire řekl: „Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.“
Koniášovi příběhy patří bezesporu mezi knihy, ke kterým se lze vracet s potěšením opakovaně, k Vlkovi samotáři od Mirka Žambocha jsem se vrátil po deseti letech a znovu jsem žasl nad tím, jak skvěle se u ní bavím. Ačkoli jsem si pamatoval hlavní linii knihy, byl jsem napjatý, jak dopadnou osudy vedlejších postav (kladných i záporných), které mi nebyly lhostejné a za ty roky se mi přeci jen vytratily z hlavy. Z každé stránky jde poznat, jak tenhle příběh bavilo autora psát, jak si hrál a předl osud jednotlivým figurám příběhu a to je potom i pro každého čtenáře radost číst. Koniáš Rules!
Taky si dovolím krátký komentář k této všemi opěvované knize a tak trochu poplavu proti proudu. Je to dobrá kniha. Velmi sympatická hlavní postava, poutavý děj, napínavé akční scény atd. Celé to ale zabíjí pro mě nezajímavý a celkem nudný Žambochův styl psaní. Je mi jasné, že je to čistě subjektivní a jsem v tom zřejmě sám, ale připadá mi, jako by Žamboch prostě jenom „psal“. Jako by to pro něj byla naprostá rutina, stejně jako když dřevorubec kácí stromy. Je v tom psaní sice velmi dobrý, ale jako by to pro něj byl denní chleba, který prostě musí sníst. Na ostřích čepelí jsem dal čtyři hvězdy ze stejného důvodu.
Závratné nadšení pro béčkovou fantasy? Přitom vyvolává tolik otázek!
Jak se některým českým autorům daří, že jejich díla v mateřském jazyce znějí jako špatné překlady z angličiny? Proč autor, který používá slovo manuskript pro rukopis, se nebojí mísit češtinu z dob dávno minulých s češtinou až příliš moderní? Proč si ten chlap sakra myslí, že ninjové by neměli nic lepšího na práci, než se navzájem vybíjet? Jedna mrtvola sem, jedna mrtvola tam, dlouhé roky výcviku v háji. Lidé jako lehce nahraditelné lidské zdroje? Kde na to ten chlap chodí? Nechejme morálku stranou (čtenář zkažený aglosaskou literaturou tomu stejně nebude rozumět), ale vysvětlete mi, proč by se kdokoliv rozumný měl zbavovat svých kolegů či sluhů jako na běžícím páse...
"Paní vedoucí, tamhle Zdena si dovolila odskočit od pokladny na záchod, tak jsem ji picla! Jo, a včera mi povídali, že popravili celou konstrukční kancelář, protože nestihli dodat projekt včas." Za plotem čeká dost odborníků, patřičně vyškolených a uvědomělých!
Když už i moderní manažeři pochopili, jaká to je blbost, proč by k podobnému poznání neměl dospět i démonický bratranec jakéhosi císaře? Nota bene, jestliže ho autor vybavil alespoň rozhledem průměrného personalisty. Už Xenofónův Kýros tomuhle rozuměl, takže ani ve fantasy světě by nemělo jít o anachronismus.
Vynikající román s řadou zápletek, řadou neznámých a otázek, na které je třeba odpovědi. Komu můžeme věřit a kdo se ukáže jako křivák? Plastický svět a charaktery a výborný příběh. Stále se na povrch dere otázka, zda čaroděje zachraňovat a nebo je lépe, že jsou vyhlazováni. Z některých talent udělá to a z jiných ono...takové "ono", jaké by vážně člověk potkat nechtěl a už vůbec by nechtěl, aby měli jakoukoliv moc a vliv na jeho vlastní život.
Jedna z nejlepších českých knih. A to nejen ve škatulce fantasy. Perfektně promyšlený příběh, který je sice dost komplikovaný, přitom přehledný a čtenář se neztrácí. Vše do sebe logicky zapadá a finále je uspokojující. Koniáš je nejpůsobivějším hrdinou v české literatuře.
Nejlépe tuto knihu vystihuje dle mne slova mého kamaráda kterému jsem ji půjčil. Po přečtení knihy ve mně vzniklo prázdno a smutek že kniha končí. Tak nějak bych to viděl i já a dle mne je to zatím vrchol co se knih od Žambocha týče. Koniáš nám prostě dozrál jako víno spolu s autorem.
Vynikající dílo, vynikajícího spisovatele. Žamboch opět nezklamal. Zpočátku se mi zdálo, že v příběhu vystupuje příliš mnoho postav a děj je až zbytečně roztroušený na různé dílky skládačky, které do sebe nemůžou zapadnout. Samozřejmě, že nakonec zapadly a znamenitě. Na Žambochovi se mi líbí, že nic neodflákne a na nic nezapomene. Každá osoba má svůj čas a místo. Charaktery jsou propracované (např. záporňáci nejsou hovada bez mozku), jak je už zvykem a chovají se přirozeně, tedy vzhledem k okolnostem (( a žánru fantasy (jo a Koniáš není člověk)). Děj se ubírá správným směrem a překvapuje svým vyobrazením a.....ano, opět propracovaností. Takový pocit při čtení, jsem zažil naposled u trilogie První zákon. Politikaření a intriky, byly rozsáhlejší, ale objevila se tam i hluchá místa. Zatímco Míra mi naservíroval správně vyváženou porci pokrmů a mě nezbylo, než s díky přijmout a vše zhltnout. Po dočtení jsem zvědavý na další díl a tak si vybírám mezi ciderem a vínem, abych byl správně naladěn...
Veľmi dlho som odkladal prečítanie tejto knihy, priam som sa toho až bál :D Dôvod bol taký, že Na ostřích čepelí som už mal za sebou a pokladal som ju za vrchol od Žambocha možno celkovo aj žánru v ČS, tak som sa trošku obával prečítať knihu, ktorá ma ešte o niečo vyššie hodnotenie. Nakoniec som sa odhodlal a zhltol som ju za pár dní, dokonca ma asi viacej brala ako NOČ. Koniáš už nie je taký nesmrteľný, dostáva viacej na hubu ale knihy a kvalitné víno ho neomrzeli.
/SPOILER: Veľmi sa mi páčila postava Bamegiho a ten jeho prechod vsťahu k K. od zakázky cez pomali nenávisť až k hlbokému obdivu./
Kniha sa zarezala hlboko do povedomia a veľmi dlho tam ešte zostane !
Rozhodne Vlk samotář nezosadil NOČ z trónu ale svojich 5* si bezpochyby zaslúži.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Podepisuji se pod to, co tu už napsal Svářeč. Jde o velmi dobrý příběh, ale slovní projev je monotónní a nudný. Pokud by si autor dal na svém slovním projevu více záležet, byla by to ovšem naprostá pecka. Od knihy očekávám nejen dobrý příběh, ale také čtivý a jiskřivý text. Nedávno jsem od Žambocha četl trilogii Veterán a tady jsem už zaznamenal jisté zlepšení a dal sérii čtyři body.