Konkláve
Robert Harris
Pápež zomrel. Za zamknutými dverami Sixtínskej kaplnky stoosemnásť kardinálov z celého sveta hlasuje v najprísnejšie strážených voľbách. Stoosemnásť svätých mužov, ktorí majú nielen svoje vlastné ambície, ale aj rivalov. O sedemdesiatdva hodín sa jeden z nich stane hlavou katolíckej cirkvi a jednou z najvplyvnejším a najmocnejších osobností na svete.... celý text
Přidat komentář


Je vůbec možné napsat napínavou knihu z uzavřeného prostoru o stovce dědulů ve starodávných hábitech, kteří vybírají toho nejlepšího ze svého středu? Je. Avšak čekal jsem možná ještě více kulervoucí závěr. Ne, že by ta poslední myšlenka byla málo, to vůbec ne - vlastně si nedovedu představit, co víc by se mohlo stát, ale spíš jsem ji tak nějak možná trochu čekal. V tom je Harris mistr (jak už ukázal v Otčině) - dokáže čtenáři dávkovat nenápadně informace, občas je lehce zastřít, ale zároveň i popřít, aby nic nesměřovalo jednou jedinou cestou. Takže celou dobu jsem četl s několika možnými teoriemi konce, protože pro všechny jsem měl nějaké vodítko - buď z toho, co nějaká postava řekne, jak se podívá atp. Takže ten závěr byl jeden z několika, které jsem očekával. Nikdy se nesnažím u knihy za každou cenu přemýšlet nad koncem a kazit si tím děj - tady se to také nijak zvlášť nedělo - děj je poutavý, mnohdy jsem se neudržel a těkal o stránku dál, abych věděl, kam to povede. Navíc je Harris výborný v popisu místa a reálií, takže to nepůsobí vymyšleně nebo nabubřele, ale velice uvěřitelně. Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti, ale nakonec trochu podhodnotím a nechám "jen" čtyři. I když - celou knihu jsem slupnul za jediný den - to taky o něčem svědčí...


Kniha mě oslovila anotací a i když spisovatele neznám, riskla jsem čtení tématu, který nebývá jednoduché, ale došlo na překvapení. Příběh mě ale naprosto dostal svým poutavým mystickým dějem a 264 stran máte přečteno za odpoledne. Kniha vás vtáhne do děje a hlavně míst, které jsou tajemně a přesto reálně vykresleny včetně postavy plné tajemství. Chvílemi mě děj neutíkal, ale zvrat a hlavně závěr zvedne za židle jistě celý Vatikán či nábožensky založené lidstvo, tomu věřím:)


Zajímavé prostředí plné mystiky. Dobrý příběh. Jako vždy perfektně nastudováné reálie. Ze začátku trochu plané, ale asi po 30 stránkách jsem se začetl a posledních 100 stran jsem přečetl během jednoho dne. Určitě můžu doporučit.


Veľmi prekvapivý záver! Čakám na prudké diskusie a strety náboženských fanatikov. Donedávna Da Vinciho kód rozprúdil diskusie, okolo tejto knihy je zatiaľ ticho. Ale je to beletria. S neslýchaným záverom. Čítala sa veľmi dobre.
Kardinál Lomeli je velmi sympatický a moudrý a jako hlavní postava, nebo spíše průvodce, se mi líbil.
Zajímavé charaktery jsou všechny postavy (sestra Agnes je hustá!), dokonale nastudované reálie, obecně zajímavé a obtížné téma, v knize se objevují dobré myšlenky a je překvapivě protkána nitkou specifického a inteligentního humoru.
Jinak je to paradoxní příběh o tom, že i ti, co by měli být nejčistšími, nejpokornějšími a nejzbožnějšími, jsou ale také jen lidé, hříšní, chybující a i přes svou pevnou víru občas pochybující.
S každým dalším hlasováním se odkrývá odvrácená strana zbožných kardinálů, jejich ambice, touhy a intriky. Uzavřené společenství inteligentních a ctnostných mužů, kteří si své (ne)sympatie dokáží projevit diplomaticky a přitom velmi výmluvně však sice končí nevyhnutelným "Habernus papam", ale pro mě je konec zklamání a ač to člověk tak trochu tuší, už je to na mě moc nereálné, čekala jsem trochu jinou pointu.
"Podle mých zkušeností jsou ty nejpodlejší hříchy páchány z nejvznešenějších důvodů"
"Bůh se nenechá popohánět jen proto, že by se to hodilo CNN"