Konstantynův efekt
Karolina Francová
Arvelské nevědomí: období dvaceti let následující po přenosu stárnoucího člověka do novorozence, v němž si přenesená osoba nevybavuje své předchozí životy. Zajišťuje řádný vývoj mozku nového těla a zároveň chrání dospělou osobnost před psychickou zátěží spojenou se životem ve schránce dítěte. Umožňuje přenesenému jedinci získat náhled na svět nezatížený předešlou zkušeností a ulehčuje tak přijetí nové doby a společenských a technologických změn. Konstantyn Lance arvelské nevědomí prožívá již po padesáté páté a není pro něj o nic lehčí než poprvé. Spolu s tisíciletou zkušeností a vzpomínkami v něm procitá uvědomění, že v jeho rukou leží osud dvou civilizací, které spolu bojují o tenčící se zdroje – Arvelu a Teritorií. Královna Reina Arvelská pochybuje, do jaké míry je Konstantyn ještě člověkem a zda bude ochotný zachránit lidstvo, a proto chystá past. V Teritoriích zatím přebírá moc diktátor Illya Larsson. Jeho kroky mohou snadno rozbít pečlivě připravený plán.... celý text
Přidat komentář
Nejdříve jsem se bála, že se mi kniha nebude líbit... Ta obálka je prostě taková zvláštní a evokuje zcela něco jiného, nebo alespoň mně. Ale šla jsem do toho, protože jiné knihy od této autorky se mi moc líbily. Obavy byly zbytečné, protože od první stránky mě to vtáhlo! Autorka má úžasně čtivý styl psaní a čte se to vážně samo. Navíc, tohle je tak bezvadně vymyšlené a to s tou hlavní hrdinkou, to je fakt výborný nápad! Kniha mě nadchla, jak příběhem, tak jazykem. Výborná věc, doporučuji všemi deseti!
Karolína Francová je úžasná spisovatelka, škoda, že je spíše nedoceněná. Velký talent, který by si zasloužil být mnohem více vidět. Skvělá práce s českým jazykem a od jejich příběhu se nedá odtrhnout! Konstantynův efekt je parádní od začátku až do konce. Doporučuji!
Tak tohle bylo zvláštní, první půlka pro mě byla dost nezáživná, říkala jsem si jestli to vůbec dočtu a najednou od druhé půlky jsem se nemohla odtrhnout:-) Na začátku mi přišlo těžké zvyknout si na Tristam ale nakonec se mi většina postav začala zamlouvat. Taky mi docela trvalo, než jsem řekněme pochopila jak to mají s tou energií..No kdyby byl další díl určitě bych si ho přečetla:-) tak jen škoda toho pomalého rozjezdu, za to strhávám dvě hvězdy.
S každou další přečtenou sci-fi se utvrzuji v tom, jak rozmanitý žánr to je a že bych si občas od toho fantasy měla dát pauzu. Češi sci-fi psát umí a Konstantynův efekt není výjimkou. Skvělá kniha od začátku do konce, kde hlavní roli nehrají napínavé bitvy, ale silné příběhy postav, nad kterými se budete muset zamyslet.
je to trochu jako když Žamboch píše scifi, oba autoři jsou mistři svého žánru tedy fantasy a i když je dílo skvělé, čtivé, hluboce filozofické a emotivní, přece jen nedefinované něco chybí a stejně jako u Zrádce tomu 5 hvězd dát nemohu
Kromě pár výtek k překladu z češtiny do češtiny... Vážně, proč musí být Ilja Ilya? Když už musí být autorka světová, nemůže se vyhnout anglickému přepisu slovanských jmen? Kór když píše ve svém mateřskému jazyku? Ale jinak samozřejmě vynikající - jako vždy.
No. Dějová linka, která se točí kolem válečného konfliktu dvou mocností, jeho příčiny a intrik kolem, ta špatná není. Jsou zde však dva problémy - jedním je, že 'science-fiction' tohoto díla výrazně přepadává do oblasti 'fiction' (přenos duší, ve kterých se tím akumuluje energie... cože?), druhým je strašná spousta romantických a mileneckých vztahů jako vystřižených z červené knihovny. Pokud vám některý z těch problémů jako problém nepřipadá, klidně si za každý dejte o hvězdu víc, ale pro mě to bylo dost náročné čtení.
Bez mučení se přiznám, že jsem se hodně těžko orientovala v postavách, natož když pak začaly přeskakovat, popř. byly posunovány z místa na místo, ať už prostorově, nebo smýšlením. (A prakticky spíš od jednoho výprasku k druhému) Na druhou stranu se mi líbil námět a konec - "dojezd" knihy k příběhu dobře padne.
Myslím že až tak moc nevadí absence bitev, které jsou v tomto žánru obvyklé. Je to tak trošku jiná space opera.
Menší problém mi dělal jen popis intimností mezi Konstatynem a Tristam. Jinak nemám co vytknout.
Velmi originální a čtivé. Jedno z nejlepších sci-fi, co jsem četla. Pod slupkou mezihvězdného Shakespeara nalezneme silné lidské příběhy, odehrávající se v zajímavých a originálních kulisách.
Space soap opera. Do této "pokleslé" formy se autorce povedl vložit obsah, vskutku nevšedních kvalit. Bravurně odvyprávěný příběh, pro přemýšlivé čtenáře.
Líbila se mi myšlenka Arvelského nevědomí, jeho přenosu a potom procitání v určitém věku. Trochu bylo škoda, že autorka nerozvedla více svět, ve kterém se příběh odehrává, mohlo by si to lépe představovat danou atmosféru. Jednotlivé osudy byly ne-černobílé a nakonec pěkně provázáné. Bylo docela vtipné, když se hrdinové ve svých činech nějak rozhodovali podle svých dostupných informací, a jakmile danou věc dokonali, tak najednou se vše kolem nich obrátilo a ukázalo se, že se vlastně rozhodli špatně a musí se znovu rozhodovat a naprosto opačně :-)
A i když autorka původně zamýšlela pojmout svou knihu jako zamyšlení nad tím, „do jaké míry má společnost v nebezpečí právo očekávat a vyžadovat od jednotlivce sebeobětování.“ Myslím si, že etických či filozofických témat nabízí kniha mnohem více.
Kdo očekává velké mezihvězdné bitvy, bude asi zklamán. Ačkoli Konstantynův efekt jich několik nabízí, rozhodně nejsou stěžejní náplní knihy.
Ale pokud čekáte chytrou space operu která nabízí zajímavé téma s morálním přesahem a propracované postavy a jejich vztahy, tak rozhodně nebudete zklamáni.
Když nad tím přemýšlím, tak tři astry mi přijde jako zoufale málo, ale dát tomu čtyři zase s čistým svědomím nemůžu. Subjektivně mi to trochu připomnělo Algor (intriky, milostné zápletky, militantní civilizace s diktátorem v čele, atd.), ale tak dobré to rozhodně není. Především postavy nejsou ani zdaleka tak sympatické a zajímavé a na konci jsem si uvědomil, že nad jejich osudem jen krčím rameny a jsou mi v podstatě ukradené. Rovněž jsem se nemohl ubránit pocitu, že toho "vesmíru" v téhle vesmírné opeře moc není, jelikož se o něm skoro nic nedozvíme. Padnou jména nějakých planet, ale na nějaké detailní informace si čtenář musí nechat zajít chuť. To samé pak platí i pro popis společenství a techniky. Dozvíme se, že tady jsou nějaké dvě civilizace, autorka zmíní základní technické vymoženosti (transportní bubliny, arvelský transfer), které autorka dokonale vytěží a využije, ale vše ostatní zůstává záhadou a já jsem se během čtení nemohl ubránit pocitu, že o tom světě vlastně vůbec nic nevím. Autorčina nezkušenost se space operou se pak projeví zejména v popisu vesmírné bitvy, kdy se prostě nějaké anonymní lodě neznámých proporcí navzájem likvidují a úplně to postrádá nějaké napětí nebo měřítko. Přes všechny výtky ale zase nemohu upřít, že mě to docela bavilo a i přes můj nezájem o postavy jsem byl z nějakého důvodu docela napjatý, jak to dopadne. Takže co s tím, čtyři hvězdy moc, tři málo, nu což, jsem v dobrém rozmaru, tak tomu trochu přisadím :)
K četbě této knihy jsem se dostala opravdu náhodou, ale musím říct, že ačkoliv nejsem čtenářka sci-fi, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Kniha je výborně napsaná, děj má spád a nelze přehlédnout ani filozofický podtext spočívající v povinnosti jedince obětovat se pro záchranu lidstva. Určitě se budu zajímat i o autorčiny další knihy.
Autorovy další knížky
2017 | Ve stínu Rudé věže |
2016 | Žena se lvem |
2008 | Věk mloků |
2016 | Konstantynův efekt |
2011 | Soumrak Camelotu |
Mám rád space operu, ale čekal jsem asi trošku něco jiného. Nebylo to špatné (autorku jsem předtím znal jen z jedné povídky předcházející nynější "věžové" sérii ve sbírce Žena se lvem), bavilo mě to, ale nevyzdvihl bych to nějak. Na druhou stranu ženu to bavilo mnohem více, takže možná je to vhodné spíše pro sci-fi čtenářky.