Kontakt
Carl Sagan
"Kdo jiný by měl předpovědět náš budoucí kontakt s mimozemskými civilizacemi než Carl Sagan, jeden z tvůrců programu SETI, financovaného asociací NASA, jehož cílem je pátrání po mimozemské inteligenci.“ New York Times.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , EminentOriginální název:
Contact, 1985
více info...
Přidat komentář
Protože miluju film Kontakt s Jodie Foster v hl. roli, cítila jsem určitou povinnost přečíst si i knižní předlohu. Samozřejmě nebudu hodnotit to, že se film v některých aspektech lišil od knihy a některé aspekty mi přišly lepší ve filmu než v knize - třeba vykreslení hlavní postavy Ellie, která je ve filmu naprosto skvělá a v knize na mě působí o dost povrchněji.
Rozhodně ale stojí za to říct, že kniha patří mezi kvalitní výtvory. Není ovšem psaná pro každého, protože se v ní nachází i celkem složité technické pasáže, které by mohly odradit. Trochu mi vadily některé zdlouhavé odstavce o vedlejších postavách nedůležité pro děj knihy a také mě trochu mrzelo, že kontakt s mimozemskou civilizací byl vykreslen tak krátce. Moc jsem si tuhle pasáž užívala a litovala, že není aspoň o stranu delší. Přesto má u mě kniha 5*, protože stejně jako film ve mně zanechala stopu. Film u mě ale zůstane před knihou, protože jeho emotivní konec ve spojení s obrácenou kartou (nakonec je to Ellie, která nemá důkaz o existenci něčeho, co sama prožila) mě zkrátka dostává.
Moje nejoblíbenější kniha, kterou jsem četla již několikrát a vždy v ní najdu něco nového. Je jako přátelství na celý život.
Nejsem vědec, jsem spotřebitel, který u knihy vstřebává postřehy právě čteného. Před rokem jsem viděla film a byla z něj naprosto unesena, totálně fascinována zpracováním. Proto mi kniha připadala chudší, více zaměřená na vědu. Přeskakovala jsem stránky, víceméně četla jen to, co jsem si dala do spojitosti s filmem. Moje chyba. Asi jsem se ochudila o zajímavé čtení, ale za mě je prostě ten film tak moc dobře natočený a ten závěr tak moc emotivní, že kniha je pro mě moc "vzdělaná".
Štve mě to, ale po dlouhé době kniha, kterou jsem v průběhu vzdal. Tak, jak filmové zpracování příběhu miluju, do knížky jsem se absolutně nemohl začíst. Spousta zbytečných odboček od děje, filozofování o ničem, a Ellie mi připadala jako totální kráva s nějakým komplexem. (Čteno v originále).
Na rozdíl od aktuální produkce nejrůznějších alternativních světů, časových zlomů a mezigalaktických válek, kterými nás autoři v poslední době zavalují (neříkám, že je to ve všech případech špatně), má tato kniha poselství, které není triviální, respektive nejde jen o zábavu. Vždyť také autor byl především astronom a popularizátor vědy, který stál dá se říci přímo u toho (SETI). Hlavní poselství, že kontakt s cizí civilizací přinese lidem tolik nutné vzájemné porozumnění, že jsme všichni spolucestujícími na nebezpečné cestě v prostoru a čase, a proto nikdo z nás není sám je velice silné a dává naději. Doufejme tedy, že až jednou ke kontaktu dojde (a já věřím že ano), může být tato kniha takovým malým manuálem, čeho se vyvarovat, nebo naopak na co klást důraz. Jen doufám, že ty bytosti tam jsou spíše typu Správců stanice než nějací šílení vetřelci. :-) no uvidíme.
EDIT: ještě oblíbená citace: "Celý život studovala vesmír, ale přehlédla jeho nejjasnější zprávu: Pro malé tvory, jako jsme my, je nekonečno snesitelné jen skrze lásku".
EDIT2: kniha je předlohou k velmi známému filmu s Jodie Foster. Film mám rád, ale nečekejte to samé od knihy. Ta je spíše takovou soft-populárně-naučnou až nábožensky-filozofickou záležitostí.
Knižka po vedecko-technickej stránke vynikajúco spracovaná. Detaily otrepanej témy, akou je kontakt ľudstva s mimozemskou civilizáciou, sú vymyslené tak úžasne a autenticky, že som pri jej čítaní cítila riadne napätie. A to som predtým videla film. Ten film je v porovnaní s knihou mimoriadne plytký, toľko skvelých vecí vypustili, dokonca aj záverečnú pointu. No jeden klad filmu uprieť nemožno a to akciu. Kniha bola príliš statická, veľa rozmýšľania, najväčšou akciou kapitoly bol zvyčajne prechod postavy od stola k oknu. Dokonca aj jediná (?) akčná scéna explózie bola opísaná tak staticky a bez napätia, že som tú explóziu najprv ani nezaregistrovala. :-) Nuž, to je daň realistickej sci-fi. Ale vedela by som ju prehltnúť. Čo som však prehltnúť nevedela, bola postava hlavnej hrdinky. Nerealistickejšiu a protivnejšiu potvoru som dávno nevidela. Autor nie je sám so sebou konzistentný – napríklad keď nenávidí mužov, prečo sa im chce zapáčiť? Prečo s nimi spáva? A v čom mala byť akože romantička, keď spĺňa všetky charakteristiky tvrdej cyničky? Ja sama som astronómka a nad tým, aké má Sagan predstavy o ženách v tomto povolaní, som sa len neveriacky usmievala.
Saganova kniha Kontakt není pouze kniha zaměřená na scifi, je to také kniha, která pojednává o víře. Staví nás mezi otázku Bůh x Věda. Dva rozdílné tábory a přitom jsou tak podobné. Alespoň takto je na to v knize nahlíženo. Prvně jsem nechápala, proč dává Carl tolik prostoru náboženství, poté mi to došlo. Každý v něco věří a nemusí to být zrovna Bůh, Buddha...
Na konci knihy se karta obrací a už to není pastor, který se snaží Ellie přesvědčit, je to ona, sama, mezi vědci, nepochopená...
Pre mňa je táto kniha akoby splením detského sna. Rezonuje mi to tajomno okolo "kontaktu" s mimozemskou civilizáciou,ktoré bolo nadviazané bežným spôsobom skrze radioastronómiu. Nie je to nič neobvyklé. Ale pre mňa i tak tajomné. Spomínam si na detstvo. To staré drevené rádio a ladenie staníc, kedy som niekedy dokázal i ja pri ňom presedieť dlhé hodiny a tváriť sa ako mladý rádioamatér. Keď som na dlhých alebo krátkych vlnách našiel rôzne zvuky i pazvuky hraničiace možno s inými necivilnými vysielacími pásmami, niekedy dopĺňané pre mňa ešte vtedy tajomnejšou morzeovkou...
Takisto som si obľúbil aj rovnomenný film. Z neho ma zaujal vynikajúci herecký výkon J.Foster (predstaviteľka hlavnej postavy doktorky Arrowayovej). A ako v knihe i vo filme jej rozpoluplný vzťah k Palmerovi Joshovi. Z filmu som si zapamätal výrok na jeho otázku k nej, či si myslí, že či sme (ako jediná civilizácia) tu na zemi a vo vesmíre sami. Ona váha. Odpoveď zaznie od Palmera: "Určite nie sme (sami), lebo by to bolo plytvanie priestorom."
A týmto začnem komentárom ku knihe. A skúsim trošku z inej strany.
Kniha má na svoju dobu vydania fantastický záber plný cenného odborného podkladu. Je vidieť, že ju písal človek čo vie o čom píše, keď popisuje dopodrobna princípy fyziky a astronómie a radioastronómie. Dokonale presne. Pritom sa na druhú stranu veľmi riskantne, ale dokonale púšťa do tém, ktoré sú ľudstvu - civilizáciám od nepamäti známe. Ide o ich náboženstvá a vieru, vieru v čokoľvek a naopak vieru v niečo hmotné a dokazateľné a popieranie toho čo je všetko založené na duchovnu. Je to typický príklad vedkyne, Dr. Arrowayovej, bojujúcej vedkyne na strane vedy. Celý život verí vede a sebe samej. Nemá, ale problém s náboženstvami, nepohŕda takýmito osobami, neobracia sa k nim chrbtom. Vie s nimi nadviazať i veľmi vášnivý dialóg a tvoriť dlhú výmenu názorov ako keby išlo o stretnutie skupiny diskutérov na vopred dohodnutú tému. V kritických okamihoch sa síce prikláňa na stranu agnostika. Autor v nej skrýva intelektuála, ktorý nakoniec nedáva pozor na jedno - že v živote zabúda vzhľadom na svoje názory - zastaviť sa a zamyslieť. Či aj ona sama nie je len hrou osudu a či napriek zlým zážitkom z detstva (úmrtie otca) kvôli ktorým si vytvorila istý blok zabudla na to najcennejšie - vnímať správne seba. Nakoniec sa dozvedá, že celý život a jej boj medzi teóriou a senzáciou niečo dokázať (v projekte SETI), nedokázala však pochopiť svoje vnútro a zachovať správny vzťah k rodine. To všetko je doplnené neúspechom celého projektu, ktorého výsledku nikdo neverí.
Z filmu sa mi pripomína tento osudný okamih čo sa nakoniec stalo. Jediný kto ju skutočne pochopí je Palmer Josh. V knihe si ho rovnako hľadá ako svoju oporu. Paradoxne ako človek, ktorý je jej určitým spôsobom najbližši. Aj keď je zástupcom kresťanskej viery - nájde v ňom pochopenie, ktoré pramení v spoločnej akceptácii názorov a niečoho viac - náklonnosti, ktorá už ale prekonáva iné hranice (vzťahového) chápania. Ako niekto v komentároch pekne napísal - hlavná hrdinka je realistická vykreslená, moderná žena s ktorou sa čitateľ ľahko identifikuje. Lebo niekedy formuluje to, čo sami, rovnako s ňou v reálnom svete zdielame.
Kniha Kontakt nie je len tak obyčajné literárne dielo. Možno nie je pre každého. Ale podľa mňa je to zmes čistého a kultového scifi a priameho filozofického obrazu v našej spoločnosti. Podanie je ale nenásilné. Je skôr určitým osviežením v dnešnom svete nepochopenia sa a autor to v podaní doktorky Arrowayvej dostáva na inú hranicu. Možno niekdo so mnou nebude súhlasiť , ale mne sa kniha absolútne páčila so všetkých strán. A to jej možno práve dáva ten celkový náboj zakončený vynikajúcim (pre mňa veľmi prekvapujúcim) záverom!
Naprosto nejlepší scifi co jsem kdy četl. Kniha je podstatně lepší než film. Film to celé trochu překrucuje.
Film super, kniha příliš užvaněná. Balast nesouvisejících a zbytečně rozpitvávaných témat nutí a odrazuje od čtení. Dočteno se sebezapřením.
Kniha je zajímá, poučná a má spoustu filozofických úvah. Je zároveň dosti naivní, nevěřím, že by se svět spojil s výstavbou stroje, o kterém neví, na co je. Na příjmu zprávy by se mnoho radiologistů domluvilo, ale ne všichni, takže jen záznam zprávy by trval dlouho. Reálné mi přišlo reakce veřejnosti, obvzláště pak různých náboženství a sekt. Souhlasím s mnohými komentátory, že v knize je zbytečně moc přebytečného textu. Hlavně začátek nijak nesouvisí z hlavním dějem. Začátek bych vynechal a ty jeho nejdůležitější body bych ve zbývajícím textu roztroušeně zmínil po jedné či dvou větách. Nezařazením začátku by se kniha zkrátila, ale určitě by tím netratila, naopak by získala. Jako celek však knihu hodnotím jako dobrou.
Těžko se mi hodnotí knížka, která mi byla dobře známá díky svému filmovému zpracování. Všichni mi povídali, jak je ta kniha úplně jiná. Na mé zklamání, mi to tak vůbec nepřišlo. Jistě, některé aspekty film zjednodušil, protože by bylo složité je rozebírat, některé věci sloučil, ale víceméně mi to přišlo, jako povedená adaptace. Závěr se ve svém poselství mírně rozcházel, ale ani to mi nepřišlo, jako vysloveně špatně. Rozměr, který knížka měla navíc, byla problematika studené války a snaha říct, že všichni jsme lidi v tom malinkatém kousku vesmíru a neměli bychom se hašteřit pro malichernosti. Toto téma lépe zpracovali jiní, i takový nekonečný Perry Rhodan. Co je však pro mě příjemným aspektem tohoto nevšedního příběhu, tak to, jak to autor hezky ukuchtil. Nebál se psát technicky, bez nucené akce, z pohledu vědců, kteří, i když si to někteří nemyslí, jsou stejní lidé jako my. :) Snad se jednou dovíme, jestli vše, o čem autor psal, byli jen pohádky, nebo překvapivě dobře odhadl skutečnost. :)
Pekný námet, kopec zaujímavých otázok a myšlienok, Sagan to vzal hodne zoširoka. A to je práve trochu problém - príbeh mierne utopený v balaste. Niektoré veci tam pokojne nemuseli byť, knihe by to neublížilo, ba i prospelo. Asi chápem, prečo to tak rozpísal, no miestami sa to čítalo fakt ťažko. Ale som rada, že som si to prečítala. Som veľký fanúšik filmového spracovania, ktoré sa však od knižky pomerne líši. Asi navždy si budem predstavovať Ellie s tvárou Jodie Foster :))
Kontakt je kniha nehodící se do dnešních dnů a je návštěvníkem nikoliv z hvězdných dálav, ale z doby minulé (i když má "pouhých" 30 let). Nenajdeme zde žádnou akci a děj je poměrně přímočarý bez nějakých zásadnějších zvratů, úmrtí a intimních vztahů, o kterých by se mohlo mudrovat na sociálních sítích. Co ale toto dílo katapultuje do hvězdných výšin, jsou filozofické pasáže, po vzoru starých filozofů psaných formou dialogu. A tak o náboženství debatuje na mnoha stránkách agnostická hlavní postava s fanatickým teleevangelistou, o zákoutí americké politiky pak s technokratickým poradcem ministerstva obrany a tak dále a tak dále. Zcela chápu, že moderního čtenáře to může unudit k smrti, ale nás, kteří jsme vyrostli na Pohlovi, Asimovovi a Clarkovi to prostě musí nadchnout a taky že nadchlo. Fascinující je neuvěřitelný autorův nadhled, s nímž sype z rukávu citáty z klasických děl literatury, teologie a dalších humanistických věd, Sagan musel být opravdu renesanční člověk. Jako nádavek dostaneme velkou autorovu důvěru v lidstvo a vesmírný řád. A pak nás na závěru politická realita USA i SSSR společně s hlavními hrdiny srazí zase k zemi, ale jiskřička naděje zůstává ukryta kdesi za desetinnou čárkou Ludolfova čísla... Jedním slovem skvělé, slupl jsem těch 400 stran jako malinu rostoucí pod talířem radioteleskopu. 90%
Ne nejde to, několikrát jsem knihu odložil a pak se k ní vrátil, ale cca. 80 stran před koncem to vzdávám. Celý příběh a zajímavé myšlenky jsou utopené v balastu slov. Tuny a tuny zbytečných vět. Největší prostor dostává politika a náboženství, což jsou témata, která jdou mimo mě.
Nestačí napsat, že Ellie vešla do hotelové haly, musíme se dovědět, že bylo právě mírně zataženo a schylovalo se k dešti, ale Ellie měla deštník, na dně kabelky, kterou koupila v jednom zapadlém obchůdku, kde ty kabelky přímo vyráběli z kůží, které vykupovali od jednoho chovatele dobytka z Nového Mexika, který......
Za sebe mohu konstatovat zajimavé ale zdlouhavé. Je zde spousta vaty, které nemají s příběhem moc společného. Kdyby některé kapitoly nebyly asi by se to knize taky neublížilo. Ale jinak hezky napsáno a promyšleno do detailů.
Kontakt není ani plochý, ani nudný. Až na pár příběhových kotrmelců, kdy to vypadá jako by autoři nevěděli jak posunout děj kupředu se čte dobře. Celé desetiletí od objevu po spuštění Stroje je dokonale promyšlené do všech možných detailů jak z politického hlediska tak technickou stránkou stavby. Narazíte tady na obrovské množství myšlenek a nápadů se kterými by jsme se museli opravdu potýkat v případě reálného kontaktu ufouny. A závěr? Megalomanský a uklidňující. Ono tam někde venku opravdu třeba něco je...
Přesahem finální myšlenky tímto Kontakt dostal na kolena i můj oblíbený Hyperion i Heechee.
A, že jim nikdo nevěřil? A proč by měl? Očividně to bylo záměrem těch, co nás z Vegy pozvali.
Doporučuji k přečtení, mnohem hlubší a lepší, než následné zfilmování.
Carl Sagan je asi vzdělaný pán, který v rámci své věděcké práce jistě vykonal mnoho dobrého, ale coby autor beletristického typu u mne dokonale selhal. Kontakt řadím do kolonky "mohl by nudit za vlast".
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
1997 | Kontakt |
1998 | Kosmos |
2000 | Draci z ráje |
1998 | Stíny zapomenutých předků |
1998 | Testament: Miliony milionů |
Knihu som si prečítala na základe fascinácie filmovým spracovaním s Jodie Foster. Bolo to iné, bolo tam toho oveľa viacej, bolo to viac vedecko-fantasticky spracované a veľmi sa mi to páčilo.