Kopa veselých havraních pohádek a pět tuctů říkadel k tomu

(SPOILER) Jako tohle bych dětem teda fakt nečetla ani náhodou... Samý podrazy, lhaní, násilí (bití zvířat, krutý usmrcení, mrzačení), pomsty, soutěžení, kdo je víc... Fakt strašný, co se normálně prodávalo a četlo dětem za sociku. Nevim, co tohle má dětem přinýst pozitivního. Jasně, občas tam je náznak nějakýho poučení, ale mnohdy příběh skončí tak, že vyčůránek je vysmátej, a ten druhej skončí bídně, klidně i chcípne. Probůh, fakt si to radši nejdřív přečtěte. Doporučuju třeba stranu 22-23, 25-26, 31-32, 41-42, 77-78, 87-88, ... a to jsem četla jen pohádky, a ještě ne úplně všechny.

Skoro ve všech pohádkách je ústředním motivem napálení někoho jinýho. Nebo je tam motiv nějaká úplná blbost, kterou se vysvětluje nějakej jev v přírodě, jakože např. proto maj zajíci krátkej ocas (protože jim ho nějakej grázlík uhryzl), proto tyhle ptáci lítaj do tamtěch a oněch krajin atp.)
Tak jako nevim, co je na takovejhlech pohádkách veselýho a celkově prospěšnýho. Každej minipříběh by potřeboval sáhodlouhý morální okomentování, což je samozřejmě u čtení pohádek nesmysl. To radši sáhněte po něčem opravdu kvalitním a tu knížku, kterou jste doma vyhrabali po svejch rodičích, bez výčitek svědomí vyhoďte, nebo ještě líp, aby z toho byl aspoň nějakej užitek, třeba si s ní zatopte:)))