Kopretiny pro zámeckou paní
Stanislav Rudolf
Prázdninová komedie o holkách krásně praštěných. Patnáctiletá Kateřina Krásná žije se svými rodiči - kastelány na hradě Krabonoši. Je otrávená pomyšlením, že stráví svoje prázdniny v neútulné pokladně hradu. její - podle jejího názoru - nudný život na Krabonoši je narušen příchodem studenta Petra, který by měl na hradě dělat průvodce. Katka se do něj zamiluje a marně se snaží upoutat jeho pozornost a to opravdu všemi způsoby, dokonce i fingovanou krádeží vzácných korbelíků z hradní sbírky. Katka má sice průšvih, ale ten konečně přiměje Petra, aby si jí všiml.... celý text
Přidat komentář
Hezký, jednoduchý příběh o hrdince, která mě strašně rozčilovala (jak v knižní, tak i ve filmové podobě). Rozhodně tohle patří mezi ty příjemné odpočinkové příběhy. Starší generace si zavzpomínají na mládí a já zase na chvíle, kdy jsem koukala ni film s maminkou. Takže nostalgie pro všechny!
K ději... Nelze očekávat hluboký příběh, spíše se jedná o mlácení puberty z jedné strany na druhou. Avšak dokáže to pobavit a možná trochu vybídnout k sebe-zamyšlení, zda jsme byli taky taková telata :D
Knižní "Kopretiny" jsou pro mě, stejně jako jejich filmové zpracování, vzpomínkou a prostředkem, díky němuž se dá rychle přenést do letní atmosféry a let, kdy většina z nás Katce ten Krabonoš neskutečně záviděla. Jeden z příběhů, který si ráda připomenu, když se mi nechce přemýšlet nad vážnými věcmi.
Knihy Stanislava Rudolfa patřily vždy k mým nejoblíbenějším a tak jsem nemohla vynechat ani tuhle, i když jsem příběh díky skvělému filmu znala skoro nazpaměť. Ale knížka je přeci jenom vždycky trochu víc a nebyla jsem zklamaná ani tentokrát. Jak já jsem té krásné Kateřině Krásné záviděla – bydlení na zámku, léto i toho Petra. Skvělé čtení!
Po letech jsem opět přečetla knihu a mrkla na film,obojí nezklamalo,není špatné vracet se do mladších let...
Krásná knížka i film, velká oddechovka, letní lásky, život na zámku, kdysi dávno jsem Kateřině Krásné z Krabonoše strašně zaviděla :-)
Svěží dětská láska holčičí!! Jakpak, že jsem na ni zapomněla. Vtáhne do života zámeckého a holčičích starostí a radostí. Nádherně strávené zasněné prázdniny:)
Kniha, která rozveselí, zaujme, ať si potom kopretiny natrháš sama nebo pro někoho :)
Díky pohodový Stanislave.
Znovu spíš číst nebudu, vzpomínka je stále živá a voňavá!!
Tehdy jsem Kateřině záviděla bydlení na zámku. A toužila se naučit judo. Ani jedno jsem dosud nestihla. A ty kopretiny? Tak ty jsem dostala. Jednu z nich mám ještě schovanou v Atlase pravěkého člověka.
Strašně moc jsem chtěla taky být kastelánovou dcerou a žít na nějakém zámku. Povídala bych si se strašidly a třeba bílou paní. Já jsem Katce záviděla až hrůza. Petr byl taky sympaťák, sice vědátor, ale jinak fajn. Tuto knížku si beru jako čtivo na dovču nebo když je venku pekelně hnusně, mrzne až praští a fičí vichr. Ta letní atmosféra v knize mi hned zlepší náladu. Mimochodem, kopretiny, ty přátelské květiny jsem si taky musela natrhat sama.
O Vánocích jsem film viděla v televizi a začala se shánět po pokladech mé dívčí knihovny. Knížku jsem hned našla a hned se ponořila do jejích stránek. Jak já ve svých 13 letech záviděla Katce život na zámku, vůbec jsem se ji nedivila, když tomu zaslepenci schovala ty svícny - dokonce jsem ho tenkrát nenáviděla, za to, že Katku přehlíží a myslí si o ní, že je malá ( když ji na rozdíl ode mě bylo 15 a už vyšla základku). V běhu času jsem na knihu pozapomněla, ale když jsem ji po letech vytáhla, všechny ty - náctileté emoce jsem hned pocítila . Kdo z nás, kdo čte, nebo četl knihy pana Rudolfa se k nim po mnoha letech nevrací. I když třeba jen s tím, že za pár let budou u těchto knih sedět naše vnučky a prožívat čtené příběhy stejně jako my - před skoro 50 lety.
Kniha mého dospívání. Stejně jako knihy Stanislava Rudolfa, který holčičí duši studoval snad na vysoké škole:-) Jeho dívčí romány jsem četla jedním dechem a při "inventuře" přečtených knih ho nemohu vynechat. Prostě jsem na jeho knihách dospívala a bavily mě.
Kopretiny miluju od dětství..od kluka jsem žádnou nikdy nedostala,no alenikdy není pozdě,že?
Tuhle knížku jsem četla v mládí několikrát. Pan Rudolf musel být asi v některém z minulých životů žena,protože toho ví hodně o holčičích dušičkách.
Kateřina Krásná, Krabonoš.... (Bouzov) a student Petr, co pro historii zapomene koukat kolem sebe...a jsou nádherný prázdniny ....
,,Náhle jsem zaslechla několik tónů. Už pramínek melodie. Obrátila jsem se na gauči,neboť hudba ke mně vnikala otevřeným oknem. Byla stále zřetelnější. Blížila se ke mně jako loudavý chodec. A pak se v černém obdélníku okna objevilo malé rádio, které někdo spouštěl na provázku z prvního patra. Vstala jsem a zvolna, jako bych se bála, že v okamžiku zmizí, jsem se k němu blížila. Poznala jsem je. Byl to Petrův tranzisťák!" :))
Štítky knihy
zfilmováno dospívání první láska pro dívky prázdniny české hrady a zámky pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány
Autorovy další knížky
1973 | Kopretiny pro zámeckou paní |
1977 | Nebreč, Lucie |
1989 | Pusinky |
1984 | Milionová holka |
1980 | Něžně háčkovaný čas |
Knihu jsem četla jako dívka a myslím, že se mi líbila. Ale vůbec jsem si nevybavovala děj, jen jsem poznala obálku a pamatuji si, že knihy od S.Rudolfa ze své knihovny jsem přečetla všechny. Z toho důvodu jsem ji přečetla teď znovu. Jako dospělá bych rozhodně dala jen 3*, protože se mi to zdálo "o ničem", dívčí tlachání. Zajímavá (napínavá) byla jen poslední kapitola, ale ta zase byla taková neukončená ... Ale pro mladé dívky 80. let to bylo super :-). Myslím, že dnešní dívky už vyhledávají "akci".
Myslím, že při této knížce mě kdysi chytla touha naučit se jednou judo :-). Nikdy jsem se k němu nedostala.