Korene
Alex Haley
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102061/bmid_korene-tGp-102061.jpg
5
275
275
"Korene" sú históriou americkej černošskej rodiny, potomkom afričana Kuntu Kinteho, ktorého priviezli v 18. storočí na lodi Lord Ligonier s desiatkami ďalších nešťastníkov z Gambie do Annapolisu v Marylande a predali za otroka. Rodinné príbehy tradované z pokolenia na pokolenie stali sa autorovi podkladom, na ktorom vybudoval mohutnú ságu svojho rodu; je to vlastne sága všetkých ľudí afrického pôvodu, obraz ich boja za slobodu. Je to uvedomelé hľadanie koreňov, ktoré spájajú prítomnosť s minulosťou. Útržky rodinných príbehov inšpirovali A. Haleyho k hlbšiemu pátraniu. Po neúnavnom pátraní v archívnych záznamoch, napodiv presne sa zhodujúcimi s ústnym podaním, dopátral sa stopy, ktorá ho priviedla do osady Džuffur v Gambii, kde našiel svoj rodokmeň, dokonca miesto, z ktorého bola "haluz odťatá".... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Roots, 1976
více info...
Přidat komentář
Pozoruhodná sága rodu Kunty Kinteho, odvlečeného do otroctví. Velmi sugestivně líčí hrůzy a bezvýchodnost postavení otroků.
Knížku jsem četla kdysi dávno na střední a moc na mě zapůsobila, tehdy to byl v Československu fenomén. Musela jsem se k ní vrátit po tom, co jsem na Zanzibaru viděla Muzeum otroctví (kde se např. dozvíte, že na jeden každý sloní kel, který byl dopraven z vnitrozemí na pobřeží, bylo zotročeno nebo zemřelo 5 Afričanů).
Při druhém čtení už mi některé pasáže přišly zdlouhavé a taky už vím, že konec, ve kterém Haley vypátrá v Africe stopy svých předků, je jenom fabulace. Přesto je ten konec působivý a silný a dojemný a nutí k slzám a vůbec, je to prostě pořád dobrý.
Kunta Kinte, znie to ako magické porekadlo, meno prvého afrického člena rodiny, ktorý zahajuje tuto siahodlhú ságu. Tak nejak sa vryje do nás a jeho príbeh znie ešte dlho po dočítaní knihy.
Kto má rád dlhé príbehy s históriou a "dušou", toto je jeden z nich.
Dovolím si tento klenot zhrnúť do slov od samotného autora v závere knihy:
" Sága mých vlastních předků by se automaticky stala také symbolickou ságou všech lidí pocházejících z Afriky – kteří jsou všichni bez výjimky potomky někoho, jako byl Kunta, někoho, kdo se narodil a vyrostl v nějaké černé africké vesnici, někoho, kdo byl chycen a spoután v řetězech na jedné z těch otrokářských lodí, které pluly přes tentýž oceán, a odkud přes řadu plantáží dospěl až k boji za svobodu."
Velmi čtivá, byť opravdu obsáhlá kniha. Kuntu Kinteho si pamatuji ještě z dětství ze stejnojmenného televizního seriálu, který mi silně uvázl v paměti a troufám si říct, že ve své době byl u nás fenoménem. Na Kuntu a otroky jsme si pak i hráli, byť je to při zpětném pohledu trochu morbidní, ale znáte děti-ty moje si dnes hrají na koronavirus. Ale zpět ke knize. Oceňuji podání autora ze strany samotných obětí otrokářského systému, kde vidíme na jedné straně jeho krutost a nelidskost, na straně druhé ale i drobné radosti obyvatel uliček otroků a následně nejistotu při nabytí svobody. Celé dílo nutí čtenáře k zamyšlení, jak jedna lidská bytost může způsobit jiné lidské bytosti tak hrozné utrpení, a to jen pro svůj vlastní materiální prospěch. Kniha má z mého pohledu pár nedostatků-hodně výrazný je nepoměr mezi podrobným začátkem příběhu v Africe, kdy děj plyne velmi pomalu, a velmi rychlým zakončením. Jakoby autor začal velmi zeširoka a pak ho tlačil čas, a tak vyprávění urychlil. Také mi vadilo, že příběh Kunty a Bell byl utnut ve chvíli, kdy byla jejich dcera Kizzy prodána na jinou plantáž. Totéž se stalo i s dalšími postavami, které se v průběhu vynořily a pak už o nich nepadla ani zmínka. Celá rodinná historie by si možná byla bývala zasloužila být rozdělena alespoň na dvě části, kdy by zbylo více prostoru pro propracování osudů všech hrdinů. Celkově lze ale určitě doporučit k přečtení.
Po té, co šel v televizi v 90. letech seriál, jsem našla knížku v knihovně a hned jsem si jí půjčila a přečetla. Bylo mi asi tak 13 a moc na mě zapůsobila. Musela jsem na ni pořád myslet a tak jsem si ji zas po těch letech vypůjčila (a nebylo snadné ji sehnat) a přečetla. Je to skvělá kniha ve třinácti, i ve čtyřiceti.
Knížku jsem četla ve velmi mladém věku a pamatovala jsem si jenom, že je o černoších v otroctví - a že se mi ohromně líbila. Teď musím, říci, že při imponujícím rozsahu románu mne obsah natolik nezlákal, čili jsem skončila u audioknihy. Zejména mne brzdilo, jak autor podává svého hlavního hrdinu jako barbara, zuřivce a tak, ačkoli uvádí, že šlo o gramotného muslima z dobré africké rodiny.
Tohle teda byla rodinná sága. Po přečtení jsem si připadal jak vymačkaný citron, zážitek jako hrom a už se musím dokopat k tomu seriálu konečně.
Na to, jak je kniha rozsáhlá a hutná, je dobře čtivá. I když jsem se chvílemi ztrácela v postavách a vůbec v ději.
Silné a smutné vyprávění. Když čtu něco podobného, vždy se strašně stydím za lidi - za jejich předchozí i aktuální chování. Děly se a dějí odporné věci, ale člověk je vždy nějak v tu chvíli umí omluvit.
Poutavý mnohagenerační příběh, který se skvěle čte a je neskutečně poučný. Zejména dnes, kdy je téma otroctví tolik omílané a ze všech stran vnímáme, jak klíčovou roli sehrálo v americké historii, nám, kterých se tolik netýká, může začít trochu lézt krkem. Kořeny však nepracují s otroctvím jako většina např. tvůrců hollywoodských trháků - jako s tématem, co je dodnes kontroverzní, a proto si samovolně získává pozornost a oblibu - nýbrž čistě jen vypráví příběh jedné rodiny. Nakolik je to příběh pravdivý a nakolik domyšlený vypravěčem, to už se asi nedozvíme. Je však naprosto uvěřitelný a musím ho všem jen doporučit.
Neuvěřitelná knížka.
Autor píše prostě, ale i tak je jeho téma poutavé natolik, že vás vtáhne do děje, do života Kunty Kinteho, do jeho malých radostí a podstatně větších strastí. Sledujeme osudy generací, příběhy potomků, jejich hořkosladké žití.
Kniha nepatří mezi oddechovou četbu, ale je kvalitní a dobře napsaná. Způsob, jakým autor sbíral informace o svém původu jsou až neuvěřitelné. Doporučuji :)
Uff, tak tohle bylo dlouhé čtení. Ve výsledku super příběh, občas se mi ale některé pasáže jakoby opakovaly a ne moc dobře četly. Nakonec jsem se ale prokousala až na konec. Téma otroctví v sobě má opravdovou sílu o nezlomnosti ducha, to pochopíte na konci knihy, až se dozvíte, kdo příběh sepsal.
Kniha začínám dlouhým popisem malé africké vesničky, do které se narodil Kunta Kinte, Seznamuje se s jeho rodem, dětstvím, docela dlouhá část je věnovaná jeho výcviku v muže. Pak dostane svůj dům a začíná svůj dospělý život. Ten bohužel netrvá dlouho. Jednoho dne je unesen a naložen do lodi do Ameriky. Je prodán do otroctví.
Setkává se s velkým množstvím nových věcí. Zažije i střet s otroky, kteří se již v Americe narodily a nechápou jeho pokusy o útěk.
Kunta má docel slušné majitele, přesto to není život, na který byl připravován. Má manželku, dceru. Sledujeme její příběh. Když je však dcera prodána pryč, už se nic nedovíme o KK. Dcera se provdá, má syna. Ten má také děti, rod pokračuje a každý nový člen se seznamuje s příběhem o prvním Kintem, který připlul do Ameriky. Až pra pra … vnuk se rozhodne prozkoumat co je z příběhu pravda.
Mrzí mě, že vždy, když se kniha přesune k další generaci, nic se nedozvíme o dalším životě té předchozí.
Také tuto knihu jsem již v minulosti viděl ve filmové podobě a tak, když se mi náhodou dostala do ruk i v knižním provedení neodolal jsem si jí přečíst. Opět se potvrdilo, že v knižní podobě je tento příběh daleko lépe zpracován. Děj vtáhne čtenáře do událostí tehdejší doby a takřka na vlastní kůži prožije jak zoufalství a beznaděj, tak i starosti a radosti všech postav.
Klasika, ale stále skvělá. Obdivuji autorův sběr informací i jeho smysl pro detail. A jeho schopnost vystavět příběh je obdivuhodná.
Kdysi jsem viděl seriál. Moc se mi líbil, ale většinu jsem už zapomněl. A jsem za to rád, protože jsem si knihu o to více užíval. I když některé části byli malinko nudnější, celkově mě kniha moc bavila. V poslední kapitole jsem pak prožíval takové návaly emocí, že jsem musel několikrát přestat na desítky sekund číst, abych byl schopen pokračovat.
Nádherná a velmi silná kniha která asi nikoho nenechá chladným.Z dětství si matně pamatuji seriál a ten se mi taky moc líbil.Rozhodně stojí za přečtení,opět se setkáváme s tím jak jsou k sobě lidé navzájem krutí.
620 stran, které jsem četla měsíc a půl a tudíž nestihla do Výzvy 17 jako oblíbenou knihu rodičů. Kniha je nabitá životem sedmi generací. Počínaje Kuntou Kintem z Afriky, kterého odchytili lovci otroků a konče samotným autorem knihy. Je to krásná kniha, kronika rodu, kterou stojí za to číst.
Velmi silný příběh, který si pamatuju že stejnojmenného seriálu z dětství.