Kořeny indoevropské duchovní tradice
Jan Kozák
Kniha chce být základní orientační pomůckou českého čtenáře pro studium náboženství a filozofie. Obsahuje nejen vysvětlení původní duchovní školy člověka, tak jak se vyvíjela od nepaměti ze svých védských kořenů, ale také interpretaci mnoha náboženských představ a praktik, které se teprve sekundárně z této duchovní školy vyvinuly a které nemají žádné jiné opodstatnění nežli být stínem originálu. ... celý text
Přidat komentář
Od tohoto autora jsem již dříve slyšel několik velice zajímavých přednášek, a právě ty mě přiměly k četbě této knihy. V ní je podáván výklad toho, co autor nazývá védským křesťanstvím. Následně je popisován vývoj a odchylování této filozofie od svého původního smyslu, a to v různých dobách a kulturách.
Každopádně se jedná o pohled na svět, který smysluplně vysvětluje spoustu věcí, jevů a na ně navazujících událostí jak z minulosti, tak i ze současné doby. Některá tvrzení mohou leckomu připadat dost odvážná (např. Ježíš, coby smyšlená postava), ale fakta, na nichž jsou tato tvrzení postavena, jsou velice přesvědčivá. Tuto bych knihu doporučil nejen těm, kdož jsou přístupní novým myšlenkám, ale i lidem hledajícím „celostní“ pohled na civilizaci a fungování světa.
Rozporuplná kniha - na jednu stranu velmi zajímavý pohled, na druhou stranu se autor nějak motá pořád dokola, takže se to nečte moc dobře. Navíc jsem pořád čekal, kdy místo hraní se slovy, konečně pořádně vysvětlí o čem to vlastně píše ...
Autorovy další knížky
2001 | Kořeny indoevropské duchovní tradice |
2012 | Manuův zákoník |
2002 | Tři přednášky o gnozi |
2018 | Bhagavadgítá |
2000 | České lidové příběhy o vodnících |
Úžasná kniha nabytá mnoha informacemi, ke které se ještě ráda vrátím..
*Sama tato snadno doložitelná historie zobrazování "Spasitele" tak dokonale názorně dokládá věčný proces zobrazování těla z vykřesaného Světla poznání a následnou regurgitaci tohoto "ducha" do stále nižších a chladnějších světů - dokazuje sekundárnost materialismu! Vše duchovně zrozené je vždy postupně obalováno či "polykáno" světem Hada, tj. Času, Hmoty a Smrti - světem " za zrcadlem" - a takto herečky či zrcadlově "oživlá" hmota kopie či obraz anebo stín se neustále pokouší nahradit živý originál a "získat" tímto klamem Život.
Svět Života, Světla a Tepla - a svět Smrti, Noci a Chladu jsou právě tímto způsobem(!) zrcadlově navěky spojeny a záleží pouze na nás, kterému z nich dáme přednost.