Kořeny zla
Fabrice Humbert
Táborový lékař Erich Wagner vypadal docela příjemně. Na staré černobílé fotografii, která ho zabírala celého, se usmíval, měl skoro holou hlavu, brýle s želvovinovými obroučkami a dělal dojem inteligentního muže. Na konci války ho zajali Američané, v roce 1948 uprchl a potom žil v Bavorsku pod falešným jménem až do roku 1962, kdy spáchal sebevraždu. Opožděné výčitky svědomí, strach z toho, že ho znovu zatknou, nemoc? Nebyly tu uvedeny žádné podrobnosti. Po pravdě řečeno jsem nad tím příliš dlouho neuvažoval, protože v tu chvíli přitáhl moji pozornost jiný obličej. Na stejné fotografii pozoroval lékaře se zvláštní naléhavostí jakýsi vězeň. Jeho rysy mě přímo uhodily do očí: připomínal mi mého otce. Podobnost byla dost udivující navzdory vězňově vyhublosti, strašlivě vystouplým lícním kostem a propadlým tvářím. Protože se můj otec narodil v roce 1942 a žádný dědeček nebo prastrýc v koncentráku nikdy nebyl, zastavil se můj údiv tady, ale ta fotografie mi najednou byla nějak blízká, jako by šlo opravdu o příbuzného, o někoho z rodiny Při školním výletě do Německa navštíví mladý profesor se svými studenty i památník v koncentračním táboře Buchenwald a v tamním muzeu objeví fotografii vězně, který se až nápadně podobá jeho otci. Tahle neuvěřitelná podobnost ho po návratu domů nepřestává pronásledovat, a tak se pustí do pátrání. Zjistí, že vězeň se jmenoval David Wagner a byl jeho dědečkem Na povrch vychází nejen příběh zakázané lásky a vášnivého vztahu milenců, kteří za svůj vztah zaplatili nejvyšší cenu, ale i hrůzy válečné doby, která pohltí celý kontinent, v níž jedinec a jeho osobní život nemají vůbec žádnou cenu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , VíkendOriginální název:
L´origine de la violence, 2010
více info...
Přidat komentář
Nevím úplně, co říct. Nebyla to skvělá ani špatná kniha. Byla originální, jiná než je většina ostatních knih o holokaustu. Je tam dost psychologie a rozebírání jednotlivých členů rodiny. Začátek byl dobrý, pak nic moc a konec byl zase dobrý.
Slibný začátek, dobrá první část. Potom už mi kniha přijde jako směs rádoby psychoanalýzy a rodinné historie. Je to nesourodé vyprávění o autorově životě.
Tak nějak s úlevou jsem knížku dočetla, nebyla moc přehledná, přeskakovalo se v dějových linkách, tu čteme o životě autora a najednou skočíme na minulost jeho dědy, čteme o jeho otci a najednou se zamýšlíme o původu zla.. Ve zkratce se jedná o pátrání po minulosti autorova dědečka, jehož fotku uviděl v KT Buchenwald. Tím spojitost s koncentračními tábory víceméně končí, proto mi přijde obálka zavádějící. Kniha mě chytla až ke konci, kdy se začalo vše vysvětlovat.