Kořist

01.02.2021

Hororový příběh z tajuplného lesa. Když se v něm ztratí mladá dívka Eileen a policie chce případ uzavřít, protože zde není možnost, že by přežila. Vypraví se do lesa její bratr Chris s kamarády, aby se pokusili jí najít. Po nějaké době však zjistí, že nejsou v lese sami….

S touto knihou jsem trochu na rozpacích. Něco tam bylo fakt dobré, některé lekací pasáže byly fajn. Ale našla jsem tu spoustu věcí, které se mi nelíbili. A to hlavně postavy – všechny do jedné mi byly značně nesympatické. Všichni chytří, dobří a bezchybní. Některé jejich poučování mě fakt štvalo.

Některé pasáže mi v knížce neseděly, ať už časově nebo prostě logicky. Občas to mělo spád, ale bohužel častěji tu bylo polemizování o různých teoriích a bylo to nudné a zdlouhavé. Jo a pak tady máme ještě konec, který byl jedno velké klišé a vůbec se mi nelíbil.
Celkově mi přijde, že autorka knížku sešila horkou jehlou, kdyby tomu dala trochu víc, tak by to knížce jen prospělo.

Úplně knihu nezatracuji. Nečekejte nic světoborného, ale pokud budete ke knize přistupovat jako k průměrnému hororu na odreagování, tak rozhodně směle do toho.

3,5*/5*

29.01.2021

Když jsem četla tuto knihu, měla jsem ji stále před očima jako dokonalý béčkový horor o partičce mladých lidí, co se ocitli v lese, kde řádí jakýsi netvor... Darcy Coates má dle mě dokonalou vlastnost psát o béčkových, neoriginálních věcech tak, abyste ale stejně se od knihy nemohli odlepit dokud ji celičkou nepřečtete. I když je tato kniha opravdu jiná než její předešlé duchařské záležitosti, je opravdu patrné, že je to stále Darcy. I když oproti jejím duchařským happyendům se zde koná trochu změna. :-) Čtenář nemůže čekat žádný šok z originálního námětu, zápletky, konce, hluboké myšlenky.... Ale může si opět užít knihu, která je čtivá a má rozhodně spád.

28.01.2021

⭐️⭐️⭐️
Eileen se ztratí na tůře v divokém lese nedaleko hor. Les připomíná nepropustnou džungli, kde člověk neví, jestli je den nebo noc, a musí čelit nejen nástrahám přírody.

Parta přátel se rozhodne najít ztracenou, i když její šance na přežití jsou nulové. Ve městě se zatím vyhaslá policistka snaží uzavřít případ pohřešované. Brzy ale zjistí, že turistů je nezvěstných podezřele moc.

Příběh se vymyká ostatním knihám Darcy. Nemohu říct proč, aniž bych nespoilerovala, ale zkrátka je jiný.
Začátek knihy mi byl nesympatický (hlavně postava Todda) a také mi připadal nudný. Poté jsem se ale začetla a knihu v noci přečtenou zavřela. Ano, je zde několik nudných, popisných částí "jak přežít v lese" (šplhání na strom o dvou stranách? pche), ale celkem to vyvažují akční scény. Také pomáhá střídání kapitol s jinými vypravěčem/postavou.
Za mě takový průměr. Nedostala jsem, co jsem chtěla a očekávala, ale nakonec mě to celkem bavilo i tak. Aspoň mám zajímavé tipy, co dělat, když se ztratím v lese :).

27.01.2021

Skvělý survival horor, který moc doporučuji! Při čtení se mi místy vybavoval film Pátek třináctého, hlavně tou atmosférou a prostředím - jen příroda a k tomu holý boj o přežití.
Já si knížku moc užila a vůbec bych se nezlobila, kdyby se někdo rozhodl, že na motivy knihy natočí film. Mé hororové já by bylo velmi spoko :)

27.01.2021

Tak jsme se od gotických vil, zámků, hradů, jejich gotických jmen a moderně emogotických postav Darcy Coatesové dostali do úplně jiného žánru, protože Kořist se jako horor pouze tváří.
Potenciál naprosto promrhaný rádoby zajímavým vyústěním příběhu. A i kdyby se autorka držela svého žánru – horror to vážně není -, tak by celou atmosféru příběhu zničila neuvěřitelná tupost béčkových postav (tupost bych zdůraznil velkými písmeny), kterých tu není pomálu a které jsou až krajně nesympatické.
Postavy jsou pro příběh důležité – člověk jim fandí, nebo je nenávidí -, ale tady od prvních stránek čtenář pozná, že se jedná jen o nezajímavé maso do mlýnku. Těžko říct, jestli to autorka takto zamýšlí úmyslně. A pokud ano, tak to nedokáže vůbec prodat. Jejich psychologie, problémy a myšlenkové pochody jsou z jiného vesmíru.
Závěr knihy je svižnější, čtenáře žene honba za pravdou, která je ale docela zklamáním. Není to závěr podobný fantasmagoriím Jeremyho Batese po deseti lahváčích piva, ale i tak jsem od toho čekal víc. Autorka by se asi z tajemného lesa měla vrátit zpět do strsašidelného baráku.