Kořist
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509574/bmid_korist-63ee78344676a.jpg
4
332
332
V nehostinných podmínkách islandské ledové pustiny se ztratí čtyřčlenná skupinka turistů. Co je přimělo vyrazit za tak drsných podmínek zcela mimo civilizaci? A proč opustili bezpečí srubu takřka nazí? Záchranářka Johanna a její kolegové z pátracícho týmu jsou povoláni do akce a narážejí na velice podivné stopy. Na osamocené radarové stanici na pobřeží Stokksnes mezitím dochází k nevysvětlitelným, hrůzu nahánějícím událostem. Rudá kaluž krve uprostřed nedotčeného sněhu, dětská botička pohřbená desítky let pod zemí, život dobrovolně ukončený v mořských vodách hluboké skalní průrvy. Sníh nepřestává padat a tajemných událostí přibývá, jako by je mrazivé počasí přitahovalo… Po skončení série Freyja & Huldar přichází Yrsa Sigurdardóttir s děsivě obrazným příběhem plným bizarních nevysvětlitelných jevů, zasazeným do nejopuštěnější islandské divočiny, ze které bez ohledu na počasí ucítíte mráz pod kůží.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , MetaforaOriginální název:
Bráðin, 2020
více info...
Přidat komentář
Nepamatuji si, že by mě Yrsa S. někdy zklamala. Opět vynikající počin z úžasného
Islandu, četla jsem jedním dechem.Skvělý thriller, přesně dávkované napětí, lehce
mystery, lehce krimi, přesně jak to mám ráda. Výborně a těším se na další knihu!!
Přísahám, že Yrsu miluju a neustále všem doporučuju. Tady, ale musím bohužel konstatovat, že je to nejslabší příběh, který jsem kdy od Yrsy četla (teď bych tady chtěla vložit tak pět plačících smajlíků, ale DK to stále neumí).
Téměř do půlky knihy jsem se nemohla pořádně začíst a pořád čekala kdy to konečně přijde. Nepřišlo. Příběh se totiž neskutečně, a u Yrsy nezvykle, vleče. Velké množství postav se mi neustále pletlo a opravdu divný konec-nekonec to nevylepšil. Spíš mě dorazil.
Asi jsem trochu zklamaná, ale místy jsem se bála, to nebudu zastírat;)
U této autorky jsem opravdu zvyklá na propracovanější příběhy. Zlatá Freyja a Hulgar.
Thrillery nečtu ve velkém, ale občas nějakým sem tam proložím svojí rutinu sestávající se z žánru romance a fantasy. Na Yrsu a její knihy jsem v minulosti narazila několikrát, a bylo pár titulů, které mě dost lákaly, ale nakonec jsem se k její tvorbě dostala právě až se standalone Kořistí, která mi z anotace dala vibes Djatlovy expedice, a rozhodně nejsem zklamaná, ba naopak. Opět se ukázalo, že na thrillery mám šťastnou ruku, a po kterém sáhnu, ten rozhodně stojí za to :D Co naplat, že pak mám tendence chvilku usínat po večerech s rozsvícenou lampičkou. Příběh má tři dějové linky, které se propojují, a nechybí prvky nadpřirozena, a celkově temná až hororová atmosféra. Vlastně si ani nejsem pořádně po dočtení jistá, zda to byl thriller s detektivní zápletkou, nebo horror :D
4,5/5
Určitě 5*.....Na straně jedné jsem si při čtení knihy - hlavně na počátku - říkal "...no, trochu netypická Yrsa...", aspoň tedy v porovnání s příběhy předchozí série Huldara a Freyi. Bylo to asi dáno tím, že podstatná část příběhu se dá vnímat ani ne jako krimi, ale spíš jako takový výborně napsaný horor (či až duchařina)....ale nakonec se z toho vyklube i ta kriminální zápletka, takže velmi překvapivý závěr je už taková kombinace jednoho a druhého. Nutno zdůraznit, že Yrsa opravdu píše tak, že se nemůžete odtrhnout, přičemž když se člověk začte, tak se v podstatě "přemístí" na místo děje, do prostředí, krajiny a mezi ostatní postavy, a stane se součástí příběhu.... Vše podstatné už napsali předchozí čtenáři, za mě fakt paráda, i to, jak se prolínaly a v určitém momentě střetly tři dějové linky hlavních postav příběhu a jejich tragické osudy
Oproti poslední autorčině knize byla tato něco jiného a pro mě rozhodně mnohem lepšího. Nemohla jsem ji vůbec odložit.
Tři linie příběhu, které se nakonec spojí, ji činí čtenářsky zajímavou.
Část příběhu mi připomíná Djatlovovu výpravu.
Konec s prvky nadpřirozena je rozhodně překvapivý.
Knihy pro milovníky tajemna.
4,5/5
Autorku této knihy znáte pravděpodobně především ze série s Freyjou a Huldarem. Já sama jsem z této série četla zatím jen první díl, ale musím říct, že mi autorčin styl velmi sedl a já jsem se moc těšila, co přinese Kořist!
O tajemné, tajemstvími opředené a pomalé budování atmosféry tady opravdu není nouze!
Kniha je vyprávěna ze tří pohledů a já můžu s klidem říct, že každý z nich měl pro příběh svoji důležitou roli a každý z nich mě okamžitě vtáhl. Máme zde možnost nahlédnout nejen na samotné řešení toho, co se stalo, ale také přímo do centra dění. Další z pohledů pak příběhu přidává na hororové a tajemné atmosféře.
Nejvíce jsem si na knize užívala skvěle popsané prostředí. Byla jsem naprosto ponořená do příběhu, a přestože na mě při čtení svítilo sluníčko, já byla na Islandu a kolem mě nebylo nic než sníh!
Postav je v příběhu docela dost, ale jsou popsány tak, že si je ihned zařadíte a nemáte s jejich rozeznáním problém.
Tato kniha mě utvrdila v tom, že autorčin styl psaní je mi velmi blízký. Kniha se četla sama. A přestože nenabízí právě útěšné téma, skvěle jsem si u ní odpočinula.
Velmi mě překvapilo, že jsem se u příběhu nejednou bála!
Po celou dobu čtení mě vůbec nenapadalo, jak příběh skončí, co z děje vyplyne, jak se vše vysvětlí Přiznám se, že konec knihy na mě působil trochu uspěchaně, očekávala jsem rozsáhlejší vysvětlení situace.
Přesto jsem z knihy nadšená a můžu ji s klidem doporučit dál!
Hodně dobrý počtení, zhltnuto za dvě odpoledne, což je fajn výsledek.
Je to skvěle napsáno - člověk z toho úplně tu islandskou zimu, mráz, tmu a studeno úplně cítí. Atmosféra napětí, strachu a nevyhnutelnosti se tady dá úplně krájet. U pátrání po pětici turistů a u líčení jejich výpravy jsem se nemohla vyhnout myšlenkám na Djatlovovu expedici, a to fest. Skoro mi to přijde, že se autorka jejich příběhem inspirovala - svlečení mrtví rozesetí v pustině, rozřezaný stan... jojo, tohle vedení směrem jiných mysteriózních událostí, to já ráda.
Postavy jsou fajn, Johanna a její muž se mi líbili dost, a vlastně i Hjalvar mě dost zaujal. Hodně se mi líbilo přepínání mezi třemi stranami příběhu, i když u příběhu turistů to dost drnkalo na nervy. Dost mě vtáhl i příběh Hjalvara, respektive jeho odhalení osudu jeho malé sestry. Brrrrr. Tam jsem cítila obrovskou, šílenou lítost nad celou rodinou, protože něco takovýho je peklo... bez ohledu na to, co se se sestrou stalo. Bezvýchodnost a zoufalství z toho na mě jen bublalo.
Pár věcí mě ale trochu zklamalo. Za prvé samotný vrah a jeho motivace - přišlo mi to jaksi zbytečně krkolomné, že svoje "hry" nechal zajít až k vraždám. Ale budiž. Taky mi chybělo vysvětlení, proč malá sestra pořád ječela. Pár možností se mihne... a pak odpověď nikde. A nejvíc mě nepotěšila linka s šepoty a "někým tam venku"... tak co to bylo? Buď je to detektivka a prosila bych racionální vysvětlení, nebo je to horor a prosila bych ještě trochu víc hrůzy a seznámení s "tím" tváří v tvář. Takhle to působí trošku nedotaženě.
Ale tak jako tak... jízda to byla parádní a těch pár výtek na výborném hodnocení nic nemění. Doporučuju.
Dobré to bylo. Ale takové zdlouhavé. Přesto jsem se ale bála a čekala, co z toho vyleze... trochu jsem to i tipla.
Po dlouhé době jsem sáhla po Yrse a pořád je prostě skvělá. Opravdu mě mrazilo při čtení, skvělý příběh, to rozdělení do vyprávění od několika osob se mi moc líbilo a byla jsem zvědavá, jak to celé dopadne a jak se ty příběhy propojí. A propojili, závěr fakt masakr, to jsem absolutně nečekala.
Líbilo se mi propojení tří dějových linek, které do sebe nakonec hezky zapadly. Vše bylo na konci vysvětleno a já jsem neobjevila žádnou nesrovnalost. Nejedná se o klasickou detektivku, ale detektivku s prvky nadpřirozena. Konec byl ale opět ryze detektivní. Doporučuji.
Slyšeli jste už někdy o Djatlovově expedici? Případu, kdy členové výpravy v pohoří Ural přišli za záhadných okolností o život, byli nalezeni téměř nazí, s různými zraněními, zmrzlí a mimo stany. Tak přesně tyto události Yrsa ve své novince Kořist přesunula na mrazivý Island a přidala další dvě dějové linky. V jedné z nich sledujete kroky Jouhanny, členky záchranného týmu, jež se vydal na pomoc ztracené výpravě, v té druhé pohled muže pracujícího v radarové stanici. To vše autorka okořenila nadpřirozenem a výsledkem je působivá kombinace napínavého příběhu vzbuzujícího zvědavost a tísnivé atmosféry. Na rozdíl od skutečné Djatlovovy expedice, se však tentokrát dozvíte, co se doopravdy stalo...
Kořist je zajímavou směsí duchařiny a detektivky, na jejímž poli je Yrsa ostříleným hráčem. A jde to znát. Od začátku před čtenáře skládá jeden drobeček za druhým, nutí ho číst dále a bádat, co za jednotlivými linkami a podivnostmi stojí. Ty ač na samotném počátku vypadají zcela nevinně a obyčejně, vás velmi rychle začnou znepokojovat. Doporučuji číst za tmy, nejlíp sami doma a věřte, že čtení nabere úplně jiné obrátky.
V tomto případě to není o tom, si oblíbit postavy, ale spíše si užívat tu jízdu a objevovat, co za vším stojí. I když to zpočátku vypadá, že se některé části příběhu vůbec neprotnou, nakonec se všechny linie postupně přibližují, až na samotném konci zapadnou v jeden ucelený obraz.
Yrsa má vše dobře promyšlené a v závěru vám naservíruje vysvětlení, kdy otazníky ve vaší hlavě zodpoví do posledního. Celé rozuzlení nabralo nečekaný směr a knize dodalo mnohem větší detektivní ráz, než bych očekávala. Ve výsledku celá duchařská část ustoupila hodně do pozadí a ač to byl skvělý nástroj k budování tlaku na čtenáře, najednou působila tak trochu navíc. To je však jediný drobný vroubek v tomto jinak velmi povedeném thrilleru.
Hodnocení: 80%
Za knihu k recenzi moc děkuji Gradě a nakladatelství Metafora.
Přiznám se, že zpočátku jsem měla problém se do knihy začíst. Styl psaní mi hned úplně nesedl a pamatovat si všechna islandská jména byl pro mě taky oříšek. Ale zhruba po 100 stranách, kdy jsem si zvykla, že děj je hodně popisný, jsem se do příběhu dostala a zajímalo mě, co za tím vším vězí.
Thriller s mysteriózními prvky se skládal ze tří linek, které spolu souvisely a na konci se jistým způsobem propojily. V přední linii byla výprava dvou manželských párů a jejich doprovodu/přírodovědce, kterým se stala osudná sněhová vánice v ledové pustině. Druhá linka byla právě záchranná mise této skupiny a podivné události v domě záchranářky Johanny. To celé doplnila třetí linka, příběh pobřežního strážce Hjörvara a jeho tragicky zesnulé sestry. Zpočátku jsem si říkala, jak to všechno spolu souvisí, ale čím víc jsem měla přečteno a čím víc se to celé začalo propojovat, tím víc mě zajímalo, jak celý příběh dopadne. Ale ať jsem těch tipů měla hned několik, tak závěr mě dost překvapil a vůbec jsem jej takto nečekala. Ale přesně takové závěry mě na knihách baví.
Zvláštní mix duchařiny a detektivky. Čte se rychle, trochu sebepřemáhání, abych se nebránil monotónnímu tlaku na děsivost - v závěrech kapitol a vůbec. V té detektivní rovině pěkně poskládané a vysvětlené. Duchařská rovina jen dělá atmosféru a ladí s odkrývaným příběhem v pozadí. Za mě by ji takový příběh vlastně ani nepotřeboval. Když si představím, že by byl celý příběh podán tak jako poslední kapitola... nebylo by to ještě děsivější?
Kniha měla tři dějové linie - pohled ženy jménem Dröfn, která se se skupinkou přátel naivně a nepřipraveně vydává na túru do zasněžené oblasti, následně pohled muže, který pracuje v radarové stanici a v neposlední řadě pohled Jóhanny, která pracuje u záchranného týmu. Každá z postav nám odhaluje kousek jeho příběhu, všechno a všichni jsou spolu zapletení více než by se na první pohled mohlo zdát. Děj plynul prakticky od začátku až do konce, první půlka byla asi o trochu lepší. Moc dobrá atmosféra - sníh, zima, tajemství a mrtvoly. Moc se mi líbily zakomponované prvky hororu a duchů, občas jsem se u čtení otáčela, jestli mi někdo nestojí za zády. Trochu mě však zklamalo, že jakmile se už v knize duch vyskytl, nijak dál ho autorka neřešila, trochu mi to připadá jako by se bála, kam až se s hororem v thrilleru vydat. Na konci bylo vysvětlení některých doposud nezodpovězených otázek, zbytek nechala autorka otevřený. Za mě super čtení, už se těším i na jiné knížky od této autorky.
Moje první kniha od autorky s těžko vyslovitelným příjmením :) Nevím proč, ale měla jsem za to, že je to čistokrevné krimi a tak k tomu i přistupovala (měla jsem vsugerované, že píše detektivky, možná na základě její jiné knižní série? Netuším). Když pak nastoupily paranormální prvky, zmátlo mě to, ale nevadily mi. V první chvíli jsem si říkala, že to vypadá jak nějaká variace na Ďatlovovu výpravu (což je mimochodem velmi zajímavý příběh). Trochu mě mrzelo, že autorka sice uměla dobře nastavit strašidelnou atmosféru, ale dál s ní nepracovala, i když by se z daného okamžiku dalo vytěžit víc, zkrátka to utnula moc brzy. Ale jinak spokojenost.
Nadprůměrný thriller připomínající Ďatlovovu výpravu okořeněný trochou duchařiny. Tři dějově linie, které do sebe zapadnou, ale přesto zůstane pár nezodpovězených otázek. Mrazivé- doslova.
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Skvělý mrazivý thriller z islandské ledové pustiny, napínavé, velmi čtivé, série Freyja a Huldar mě moc neoslovila, ale za tuto knížku jsem ráda, ta se mi hodně líbila, u některých pasáží ne že bych se bála, ale příjemně mi nebylo, perfektní čtení, doporučuji.