Zmija a krídla noci
Carissa Broadbent
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519702/bmid_zmija-a-kridla-noci-Sys-519702.jpg
4
521
521
Koruny Nyaxie série
1. díl >
Či už ide o človeka alebo upíra, pravidlá prežitia sú pre všetkých rovnaké: nikdy never, nikdy sa nevzdávaj a vždy, vždy si stráž svoje srdce. Oraya, adoptovaná ľudská dcéra upírskeho Kráľa temnoty, si vydobyla miesto vo svete, ktorý ju chce zabiť. Jej jedinou šancou stať sa niečím viac ako len korisťou, je vstúpiť do Kejari: legendárneho turnaja, ktorý organizuje samotná bohyňa smrti. Vyhrať však nebude vôbec jednoduché, pretože sa musí postaviť proti najkrutejším bojovníkom zo všetkých troch upírskych rodov. Ak chce Oraya prežiť, je nútená uzavrieť spojenectvo s tajomným rivalom. Lenže všetko na Raihnovi je nebezpečné. Je to nemilosrdný upír, efektívny zabijak, nepriateľ jej otca... a jej najväčšia konkurencia. Čo však Orayu desí najviac, je zvláštna príťažlivosť, ktorú k nemu cíti. No v Kejari nie je miesto pre súcit. Rozpúta sa vojna o Rod temnoty a zničí všetko, čo si Oraya doteraz myslela, že vie o svojom domove. A Raihn jej možno rozumie viac ako ktokoľvek iný. Ich prekvitajúca príťažlivosť by však mohla byť v kráľovstve, kde nič nie je smrteľnejšie ako láska, jej pádom. V boji na život a na smrť je srdce najzraniteľnejšie – víťaz však môže byť len jeden. Zmija a krídla noci je prvou knihou z novej série plnej temnej mágie, romantiky a krvilačných intríg, ktorá je ideálna pre fanúšikov kníh Z krvi a popola, Na dvore z tŕňov a ruží a Hry o život.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , MotýľOriginální název:
The Serpent and the Wings of Night, 2022
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Ale jooo, tohle se mi líbilo. Měla jsem už nějakou dobu děsnou averzi na upíry - asi všichni víme proč, Edward a jeho banda. Milovala jsem upíry od Anne Rice, milovala jsem Draculu, dokonce Blada a pak dojde třpytící se Edward a upíry jsem s radostí poslala do kytek. Ale tady jsou upíři dobří, sice na můj vkus někteří celkem slabí (když je dokáže porazit malá holka), ale jinak dobří. Motiv "hunger games" mi vlastně nevadil, hlavní hrdinka byla někdy otravná (ale zase chápu proč - protože člověk a malá chyba by ji stála život), Raihn mi nepřišel nijak extra (spíš jen zapadal do toho co je teď v módě, ale chyběla mu vlastní jiskra díky které milujeme Rhysanda, Xadena atd. Horší dle mého je, že ten potenciál tam byl, kdyby ho autorka více rozvinula).
Celkově to hodnotím pozitivně i z toho důvodu, že je to výjimka, která nás "zavede na začátek", do doby, kdy nebyli v módě víláci :)
Druhou knihu asi vynechám, moc nemám potřebu ji číst. Navíc se obávám, že se bude snažit celou dobu Raihnovi vrazit kudlu do zad, což mi vadí, protože mám pocit, že si za tohle všechno může vlastně sama. Jestli ji budu skutečně číst nebo ne ukáže asi až čas. Prozatím to v plánu nemám.
Po dloooouhé době něco, co se vyhouplo do top 10 mých oblíbenců. Lidi co maji knižní krizi a hledají co je z toho vytáhne, tak je to toto
Přirovnání "upíří Hunger games" knize vcelku sedí. Spousta akce, napětí a lehká romantická linka. Konec příběhu mě překvapil. Pokud vás nezajímá další vývoj postav, stačí si přečíst jen tento díl.
Nechápu proč jsem tuhle knihu odkládala tak dlouho. Nějak jsem kolem ní pořád chodila a říkala si, že ještě ne. Prostě jsem se bála toho, že budu zklamaná. No... Nebyla jsem.
Příběh je Enemis to lover.
Příběh je plný akce, zvratů, podvádění za dosáhnutím cíle a v neposlední řadě boje na život a smrt.
Boje jsou tam detailně podané, takže to určitě není pro lidi kterým tohle vadí.
Hlavní hrdinka Oraya je vychovávána upírem, poté co ji zachránil, když vyvraždili její rodinu.
Upíři zde najít křídla, ty se řadí do několika rodů a podle křídel poznáte z kterého rodu patří. Někteří ukazují křídla neustále jiní je mají schovaná.
Oraya je záhada sama pro sebe, ale to i Raihnem. Jejich cesta k tomu aby si, alespoň trochu věřili je pomalá. Jak může lidská dívka věřit upírovi?
Pak tu máme Kejari, které se koná jednou za 100 let. Ten kdo vyhraje a přežije, tomu bohyně splní přání.
Zde chápu podobnost s Hunger Games. Opakuje se zde láska vytvořena za smrtících podmínek a to, že nechtějí aby ani jeden zemřel. Zde se to, ale liší Raihnem i Oraya udělají něco nečekaného.
Konec knihy je jeden zvrat za druhým a vy jenom zůstanete zírat a říkáte si: "Kde je další díl! Takhle to prostě skončit nemůže!"
1) Vadil my styl psaní. Jakmile jsme tu měli přímou řeč, tak skoro po každé jednotlivé přímé větě následoval shluk vlastních myšlenek a vysvětlení. Jenže následoval v takové míře, že jsem se v té přímé řeči začala občas ztrácet a nebavilo mě to... Přála bych si aby ta přímá řeč byla více ucelená a né stále přerušovaná :-/ .
2) Knihu jsem začala číst po té, co jsem dočetla Dvory od J. Mass. Maličko jsem při prvních stánkách znejistila v té překvapující podobě. Hvězdná moc noci, citlivá křídla, vladař, seznam, 3 dvory... No nešlo o kopii, ale ty prvky tam byly a spíš mě to zklamalo, než nadchlo.
3) Konec mě bavil. Byl napínavý. Ještě jsem nečetla druhý díl, ale pokud je politicky propracovanější a promyšlený, tak by to čtení celkově nemuselo být tak předvídavé. Nicméně vztah dvou hlavních hrdinů bylo typické klišé.
4) Intimní scéna zněla zas jak z nějakého porna. Je to teď asi poslední leta moderní, ale jak u jaké knihy mě to baví. Tady mě to po to vom předvídatelném ději bohužel nebavilo.
5) Oceňuji slovník na konci, protože jsem se občas ztrácela kdo že je z jakého klanu.
Kniha není vyloženě špatná, ale četla jsem už lepší a proto nemůžu dát plný počet.
Příběh není ničím originální, motanice všeho a ničeho, ani upíří svět není pro čtenáře nikterak atraktivní.
Vztah dvou hlavních aktérů je samozřejmě lákadlo číslo 1, nicméně chemie mezi nimi není natolik vyladěná, aby mohla přebít pokulhávající děj sestávající z chaotických popisů sebevražedných úkolů vykonaných pro Bohyni.
Konec bortí celou představu, kterou jsme si během celého děje o Raihnovi vybudovali, a pukají nejedna srdce.
Přesto musí stačit pro hodnocení dvě hvězdy.
Konečně nějaká upíři fantasy. Tahle je ještě k tomu na způsob Hunger games. Napínavý upíři turnaj, kterého se zúčastní i lidská dívka Oraya, aby už nebyla kořistí mezi lovci.
Po nějaké padesáté straně jsem se začetla. Od knihy se nešlo vůbec odtrhnout a já klidně přečetla sto stran v kuse. Je to pořádně nabité akcí. Sama Oraya si musí dávat pozor, ale ta je ostražitá dost.
Oraya mi jako postava sedla. Patří mezi ty postavy, které jsou silné povahy, drsné a nebojácné. Je úžasná! Dále Raihn. Toho si musíte zamilovat. Jedná se o upíra, který má křídla. Je to samej sval a nebezpečí se nebojí. Další úžasná postava tohoto příběhu.
Samozřejmě by to nebyla pořádná fantasy bez romantiky. Řekla bych, že tady se jednalo o pomalou hate to love, ale zato to mezi nimi bylo cítit. I tím, jak se k sobě chovali. Ze začátku si Oraya držela velký odstup, ale postupně se ta mezera zmenšovala. Plusově zde nechyběl nějaký ten spice.
Stránky plynuly a já se najednou ocitla na konci knihy. Tam přišel takový zvrat, kvůli kterému se těším na další díl. Konec se předvídat nedal, stejně tak jako zbytek knihy.
Já se zamilovala do nové knihy. Romantasy jak vyšitá. Přesně něco, co jsem potřebovala číst na krizi!
Za mě úžasné dílo s hloubkou a přesahem do psychologie. Není to kniha na zhltnuti bez zamyšlení,jak je tomu novodobým trendem. Udělejte si u knihy více času na četbu a zamyšlení.
Knihu "Zmije a křídla noci" jsem si chtěla přečíst téměř ihned poté, co jsem ji zahlédla. Tentokrát to nebylo z důvodu krásné obálky (až tak úchvatná mi nepřipadá), ale díky přítomnosti upírů a hlavní postavy, která je adoptovaná králem upírů. Recenze byly pozitivní a nemohla odolat příběhu lidské dívky v krvelačném království.
Upírský svět s několika kontinenty, kde v různých částech žijí lidé, mě bavil. Asi bych se bála, ale chtěla bych se v takovém prostředí pohybovat nebo se aspoň na takové místo podívat. Potkávat okřídlené upíry, kteří vypadají naprosto nádherně a jejich křídla i moc se liší na základě toho, z jakého rodu pochází. Už jste nejde jinde četli nebo viděli film/seriál, kde se vyskytují okřídlení upíři? Já zatím ne.
Pokud si představujete elegantní a krásné pití krve jako ve Stmívání, tady ho snad ani nenajdete. Dost často se tu vyskytují scény s krmením, které má od elegance velice daleko.
Magie v knize mě až tolik nezaujala. Nebyla špatná, ale neskákala jsem až do stropu.
Mou oblíbenou postavou se stal král, adoptivní otec Orayi. Působil tak tajemně, přísně, tvrdě, a zároveň jeho královská, upíří povaha kontrastovala s otcovskou, starostlivou stránkou. Úžasný muž.
Rhain, naše druhá hlavní postava, byl také skvělý. Statečný, drsný, něžný, milující, krutý a okouzlující upír s delšími červenými vlasy. Jeho síla je ohromující.
V knize se objevila i jedna vedlejší postava, mladá dívka, která možná působila příliš afektovaně, ale přesto jsem si ji oblíbila. Ztřeštěné lidi mám hodně ráda.
Co se týče hlavní hrdinky, Oraya byla v pohodě. Velice silná ženská postava, stálá si za svým, nenechala si kadit na hlavu, statečná a také ukrývala své záležitosti a minulost.
Musím zmínit i pár žhavých, dosti spicy scén. Možná se vám udělá teplo a v tomto horkém počasí se přehřejete. Ale neočekávejte explicitní výrazy, žádné knižní porno.
Moc mi nesedl styl psaní autorky. Měla jsem dojem, že v ich formě píše moc urychleně. Do půlky knihy bylo vše zrychlené a na můj vkus málo popsané. Boje mi připadaly usekané, nevypadaly realisticky, což mi bránilo se vcítit do postav a představit si, co vše se děje.
Naopak se mi libil prolog a flashbacky mezi kapitolami, které byly napsané v er formě. Ty jsem si fakt užila a spisovatelce tato forma sedí mnohem víc.
Konec byl pro mě celkem šokující a úplně se vše zamotalo. Zvrat, který se jde objevil, byl osvěžující a příběhu dodal na napětí a očekávání. Ještě aby ne, je potřeba nalákat na druhý díl.
Celkově jsem si knížku užila, určitě si chci přečíst pokračování. Podle informací od samotné autorky, které jsou uvedené na závěr knihy, bude tato série obsahovat celkem 5 dílů.
Doporučuji všem milovníkům upířích příběhů, romantasy, magie a young adult. I když bych knihu zařadila někde mezi YA a NA.
Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/
Opravdu nevím, jestli jsem měla větší očekávání. Nechápejte mě špatně, to byla dobrá kniha. Koncepčně, to bylo perfektní. Příběh byl skvělý, postavy úžasné, romantika, tempo dobré.
Ale vždycky jsem byla člověk, kterému záleží víc na postavách než na ději, a v téhle jsem se bohužel nedokázala s nikým sžít.
Tak tohle bylo DOKONALÝ. Když jsem knihu dočetla - byla jsem zničená, rozpolcená a můj mozek explodoval. Ty zvraty na konci? Posledních 100 stránek jsem nemohla ani dýchat a byla jsem v šoku z toho, co se děje. Potřebuju další díl nejlépe hned!
Musím říct, že i když knížky s upíry už úplně nevyhledávám, tak tohle pro mě bylo velice příjemné překvapení a já jsem ráda, že tahle série má mít 5 dílů.
Knížka byla neskutečně napínavá a já se ani chvilku nenudila. Neustále se něco dělo a já jsem s napětím otáčela stránky.
Oraya byla skvělá badass hlavní hrdinka, která mě moc bavila. Byla odvážná, silná a, i když byla člověk - rozhodně si z upírů na prdel nesedla. A Raihn? Bože. Oficiálně ho přibírám do mého milovaného upírského klubu - Damon, Klaus a Enzo.
Mezi Orayou a Raihnem to neskutečně jiskří a dočkáte se tu i nějakých těch spicy scén - pro mě scéna v jeskyni je jedna z mých úplně nejoblíbenějších erotických scén, co jsem kdy četla.
Autorka stvořila úžasný svět plný upírů, magie, intrik a romantiky a čtení tohohle příběhu pro mě bylo jako vstup do jiného světa.
Pokud hledáte skvělou fantasy s upíry a napínavou dějovou linkou ve stylu Hunger Games, tuto knihu si určitě přečtěte! Nebudete litovat!
Akurát som knihu dočítala a mam zmiešané pocity. Celkovo sa mi kniha páčila, ale čosi mi tam chýbalo. Trošku som mala asi väčšie očakávania podľa toho hypu všade dookola.
Ale určite si prečítam druhú časť, lebo pokračovanie ma fakt zaujíma.
Upíři dle mého gusta, krutí, bez slitování. Motiv her na život a na smrt je pro mě už dost ohraná písnička, ale ve výsledku to bylo fajn. Bylo zde spousta zvratů, špetka politikaření.
Přiznám se, že po knize Touha jsem se bála jít do další s upíří tématikou, ale mám ohromnou radost, že jsem se nenechala odradit. Tohle byla neskutečná jízda!
Kniha je velmi čtivě napsaná, chemie mezi hlavními postavami dobře vystižená a svět popsaný tak akorát, že jsem si dokázala udělat představu, ale zároveň mě to nenudilo.
Už se těším na druhý díl!
Říkal někdo Hunger Games v upířím podání? Zmije a křídla noci pro mě byla jednou z nejočekávanějších knih toho roku, bohužel však ve mě nezanechala to, v co jsem doufala. Přesto jsem si to čtení opravdu užila!
Oraya, adotovaná dcera upířího krále, žije v neustálém nebezpečí a její jedinou šancí stát se něčím víc než kořistí, je zvítězit v Kejari, legendárním turnaji pořádaném bohyní smrti. Vítězství pro ni nebude snadné a aby přežila, musí uzavřít spojenectví se svým největším rivalem Raihnem.
Příběh nás přenese do temného světa plného nebezpečí, ve kterém Oraya jako jediný člověk soutěží s chladnými, krvelačnými a především pořád hladovými tvory noci. Atmosféra příběhu je, stejně jako svět, ve kterém se odehrává, velmi temná, brutální a vyznačuje se neustále číhajícím nebezpečím, což zajišťovalo neustálé napětí.
Hlavní hrdinka Oraya, lidská dívka se srdcem upíra, by mohla být zajímavou postavou, ale měla jsem potíž najít si k ní citový vztah. Totéž bohužel platí o romantické lince, u které jsem doufala, že mě uchvátí, ale bohužel mi chyběla citová vazba k Raihnovi, který v knize nedostal moc prostoru. Vzájemná přitažlivost na mě působila až moc uměle.
První polovina knihy ve mě vyvolala smíšené pocity, zlepšilo se to až v poslední třetině. Celkově byl příběh velmi čtivý, bavila mě upíří politika a intriky. Ačkoli byl děj lehce předvídatelný, překvapila mě jedna maličkost, díky které, příběh nabral nový směr.
Další aspekty jako vztah mezi Orayou a upířím králem Vincentem, stejně jako turnaj a zvraty na konci knihy, u mě zafungovaly na jedničku.
Když jsem začala knihu číst, nebyla jsem si jistá co si myslet. Nebyla jsem nadšená, ale zároveň mě to nutilo číst dál. Asi v polovině knížky jsem zjistila, že jí vlastně nechci ani odkládat. Kniha se mi postupně dostávala pod kůži, až jsem ji v podstatě přečetla jedním dechem. Vtáhla mě do děje a nepustila, tohle musím autorce nechat. Nejedná se úplně o epický příběh, který by mě posadil na zadek, ale i tak dávám vysoké hodnocení, protože i přesto byla kniha skvělá. Další a poslední díl z duologie si v případě českého překladu nenechám ujít, do slovenského se mi moc nechtělo, tak uvidíme zda se pokračování dočkáme i u nás.
PS: Zjistila jsem, že mě upírská tématika vlastně neuráží a začala jsem díky této knize sledovat upíří deníky ..
ummm jo...nevím, co si o tom myslet.
Nenáviděla jsem to? Ne
Chystám se na pokračování? NE
Asi tak.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY !!!
Na základě komentářů spřízněných uživatelů jsem zarezervovala v knihovně a docela se těšila, což umocňovala i délka fronty rezervací. Kniha je označována jako upíří Hunger games, protože se zápletka točí kolem "výročních" her na počest nejvyšší bohyně upírů, ze kterých může vítězně odejít jen jeden a všichni se tam vzájemně a bez pravidel vraždí. Klasické HG mám ráda, nedávno jsme si doma dali opáčko všech filmů, takže jsem čekala, co z toho bude. Ostatně jen fakt, že je to upířina, mě vcelku navnadil. Ale… za mě spíše zklamání.
Šlo o moji první knihu od autorky a nevím, zda jde i o první knihu v rámci tohoto světa, ale chyběl mi hlubší vhled do jeho historie a zákonitostí – s ohledem na délku knihy a příslib epičnosti se to přímo nabízelo. Upíři jsou nadřazená rasa a lidé jen zvířata, ale protože se i oni sami vraždí mezi sebou hlava nehlava, nikdo neřeší, že hlavní hrdinka má jako hobby noční čištění města. Raihn to neřeší taky a vlastně mu to přijde jako super způsob, jak vyjádřit své postoje, a tak se připojí. Vincent neřeší, kde se mu dcera courá, ani to, že mu v lidské čtvrti řádí asasín…
Ani hry kejari mi nepřišly kdovíjak propracované. I když je hlavní hrdinka od začátku líčena jako outsider, je naprosto jasné, že se musí dostat minimálně do finále. Na to, jak je Kejari líčeno jako drsné, se aktéři vlastně jen ubytují v zámku, sem tam někdo někoho zabije, ale jinak jsou všichni v poho vždy až do čtvrtletních zkoušek, kde jich hodně zařve, a zbytek si zase lebedí do zkoušky další. Čtvrtletní zkoušky v rámci her mě nijak extra neinteresovaly, rozhodně jsem nebyla v napětí, co hrdiny čeká a netrnula o ně hrůzou. Oraya jako člověk sice neustále krvácí a zdá se, že vykrvácí, vždy se z toho ale zázračně oklepe a hned druhý den jde do tréninku plná sil. Kupř. zde: „Jenže to nestačilo. Bylo jich příliš mnoho. Příliš jsem krvácela. Krev je špatná. Krev je nebezpečná. Sekala jsem kolem svými čepelemi, ale byly to jen zbytečné rány tonoucí v nekonečném moři těl a kůže a srsti a peří.“
Vedlejší postavy (zejména záporné) moc propracované nebyly (ony teda ani ty hlavní ne...) a ani o Bohyni jsme se toho moc nedozvěděli. A ani milostná zápletka mě do kolen nedostala. Hlavní hrdina mi dle popisu autorky zas až tak úplně feš nepřišel, ale uznávám, že některé slovní přestřelky mě bavily. Konec byl nečekaný, ale to limonádové vyznání citů to úplně zabilo. („Já jsem vlastně jenom dělal, že jsem zlý, vůbec Ti neublížím, takže kromě toho, že se přes noc změnila rovnováha moci, je všechno v pořádku, protože se máme rádi.“) Byť jsem Malou zmiji opustila v poměrně zajímavé situaci, ani v tuhle chvíli jsem o ní neměla obavy a vlastně mě ani nezajímalo, jak se popasuje se všemi těmi konflikty, v nichž se ocitla. Vincentův konec jako někoho, kdo byl považován za nejmocnějšího mezi upíry, byl vyloženě odbytý.
K tomu, že jsem místy protáčela oči, přispívaly i některé autorčiny obraty či protichůdná tvrzení. Opisy a popisy měly díky tomu být květnatější, ale místy mi to přišlo jen jako výplňová vata. Snaha za každou cenu přijít s nějakým netradičním přirovnáním či hlubokým výrokem často působila spíše úsměvně. Např.:
- „Uvnitř jako by všechno znělo hlasitěji a zároveň nebylo slyšet.“
(Ehm, cože?)
- „Na zlomek vteřiny mi to přišlo hluboce smutné. Byla to přece jen zvířata.“
(V situaci, kdy Oraya bojuje o život s nestvůrami, padá mezi ně a její šance jsou více než malé. V takovou chvíli by jistě přemýšlela nad hluboce smutnými věcmi než nad vlastním přežitím.)
- „Ale tuhle dívku navěky nepoznamenal sex. Nepoznamenala ji krev, která se jí rozlila z klína. Zato krev, která se rozlila po té mramorové podlaze… Tak vypadají skvrny na nevinnosti, které už nikdy nevyblednou.“
(Jsem cynik, ale vůbec mi z toho nezatrnulo ani mi to nepřišlo hluboce smutné.)
- „Připadalo mi to perverzní. Odporné. Využít takovou intimitu k tomu, abychom se navzájem zabili.“
(Jako perverzní si představuji jiné věci, tady mohla autorka / překladatel použít jiný výraz. A hlavně… děcka, nikdo Vás nenutil tu intimitu budovat a že se budete muset dřív nebo později střetnout, to jste věděli oba.)
- „Vždycky jsem obdivovala Raihnovo umění válečníka. Ovládal meč jako umělec štětec, každý úder byl jako cvičení v eleganci a kráse. A teď jsem měla příležitost všechny ty elegantní pohyby obdivovat z pohledu jeho cíle. Napadlo mě, že nejspíš neexistuje lepší způsob, jak sledovat všechny ty smrtící tahy štětcem než z pozice plátna.“
(Tady už autorka fakt ujela…)
Několik posledních let si říkám, jak bych knihu hodnotila, kdybych ji četla mladší a bez takové čtenářské zkušenosti, jestli bych z toho přece jen unešená nebyla? Zde jsem si už po pár stránkách říkala, že je to ptákovina, ale chtěla jsem to dočíst, jestli se to nezlomí a nejsem jen nespravedlivá. No... jako ptákovina mi to přišlo i po dočtení :-). Moc se omlouvám těm, kterým se to líbilo, rozhodně je nehaním, jen mě to neuspokojilo. A ráda si vyslechnu argumenty pro a proti, protože se přiznám, že tohle hnidopišské čtenářství bez radosti z četby mě už samotnou štve. V knihovně mám zarezervované ještě Čtvrté křídlo, jsem zvědavá, co budu říkat na tuhle knihu – úmyslně jsem si k němu zatím nic nehledala, nečetla recenze a komentáře.
Každopádně za mě to nebylo ani drsné, ani romantické, natož erotické. Abych měla potřebu se k postavám či příběhu vrátit, musela by autorka alespoň propracovat reálie. Za mne kniha vychválená spíše neprávem.
Pokud hledáte drsnou upíří new adult romanfantasy, tak tahle kniha je něco pro vás.
Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale to byla čistě jen moje chyba, měla jsem totiž obří čtenářskou krizi. Ta se ale postupem čtení vytratila. Autorka totiž píše neskutečně čtivě a umí napínat a nelítostné, kruté hry Keraji, kde během minuty můžete přijít o život, vás nutí číst dál a dál. Prostředí, historie upírů a jejich schopnosti a jednotlivá království jsou pěkně popsané. I když bych uvítala ještě nějaké další informace. Ale možná se nám toho dostane víc v dalších dílech. Upíři jsou tady zobrazeni jako silné, krvelačné bestie bažící po krvi. Skvělý bonus je ten, že mají křídla a mohou létat aniž by se proměnili v netopýra nebo tak něco.Posledních 100 stran jsem jen seděla s otevřenou pusou a otáčela stránky rychlostí blesku. Takové zvraty jsem dlouho nezažila!
Oraya mi strašně sedla, byla rázná, vtipná, sebevědomá, ale i jemná a láskyplná. Je vychovaná králem upírů, který ji brousil jako ostří meče. Nenechá si nic líbí a má jasný cíl – být lepší, než oni a zachovat si svoji lidskost. Každý o ni pochybuje, protože vypadá slabá a křehká, v jádru duše je to ale velká bojovnice, která už dokázala zabít nejednoho upíra a jde si pro to, co chce.
Raihn je tajemný, starostlivý, pro své nejbližší by udělal naprosto cokoliv. Čím víc ho poznáváme, zjišťujeme, že ačkoliv se tváří jako největší drsňák pod sluncem, má laskavé srdce a čistou duši. Se svou proměnou v upíra se nikdy zcela nevyrovnal a můžeme v něm vidět dosud zachovanou lidskost.
Romantická linka mi naprosto sedla. Je nenásilná, přirozená, nepřekáží ději, a přesto je naprosto boží. Neskutečně se těším na další díly a jsem zvědavá, jak to nakonec všechno dopadne.
Hodnocení:4,5/5
Moc děkuju nakladatelství Albatros za zaslání knihy
IG: @strana394
Štítky knihy
sex upíři magie erotika intriky násilí romantika pro dospívající mládež (young adult) bojovníci vampyrismus romantasyAutorovy další knížky
| 2024 |  Zmije a křídla noci |
| 2024 | Veštkyňa a dobyvateľ |
| 2025 |  Popel a hvězdami prokletý král |
Kniha je údajně něco jako upíři Hunger Games, no neřekla bych, tohle porovnání mi nesedí.. Je zde akce, napětí i romantika trošičku.. Kniha se čte poměrně dobře a stránky ubihaji sami od sebe. Mě se moc líbila a nejspíš pořídím druhý díl ve slovenštině, jelikož se mi nechce čekat na český překlad.. Krásný svět