Kosmická hra

Kosmická hra
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73229/bmid_kosmicka-hra-wFi-73229.jpg 5 56 56

Výklady o mimořádných stavech vědomí od českého psychologa a psychoterapeuta, působícího v USA.

Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Perla
Originální název:

The Cosmic Game: Explorations Of The Frontiers Of Human Consciousness, 1998


více info...

Přidat komentář

Tyet
20.05.2024 5 z 5

Kniha Stanislava Grofa, světoznámého psychiatra a výzkumníka v oblasti vědomí a jeho mimořádných stavů s více než padesátiletou zkušeností a spoluzakladatele a jednoho z nejvýznamnějších teoretiků transpersonální psychologie, vyšla už v roce 1998. Změnily se okolnosti a postoje většinové vědecké obce za ta léta? Stěží. Sám Grof k tomu píše:
„V dřívějších publikacích jsem už popsal důležité důsledky systematické ho výzkumu mimořádných stavů vědomí pro porozumění emocionálním a psychosomatickým poruchám a pro psychoterapii. Tato kniha má podstatně širší a obecnější zaměření – zabývám se v ní mimořádnými filozofickými, metafyzickými a spirituálními vhledy, které se objevily během těchto prací. Zážitky a pozorování, získané tímto výzkumem, odhalily důležité aspekty a dimenze reality, obvykle skryté běžnému vnímání.“
Kosmická hra je už několikátou knihou od Stanislava Grofa, kterou jsem přečetla a doporučuji autora všem hledačům smyslu života, všem lidem s otázkami směřujícími k těm nejdůležitějším, nejpodstatnějším příčinám toho, odkud jsme přišli, kam směřujeme, a kam se ubíráme. Vzpomínám si, jak mi před mnoha lety náš syn nastínil teorii týkající se toho, že veškeré stvoření včetně člověka jsou něčím, jako nervová zakončení a smysly jediného Absolutního Vědomí, prostřednictvím kterých získává informace a prožívá náš hmotný svět. A baví se tím. Tehdy mě ta představa pobouřila a vlastně vyděsila a trvalo dlouhé roky, než jsem ji pochopila a akceptovala. Z toho je vidět, jak jsou naše děti oproti nám napřed, alespoň v některých oblastech, a tak to má být.
Připojuji několik výňatků z knihy, ale je samozřejmě mnohem lepší si ji přečíst:
„Ruku v ruce s revolučním postupem různých oborů moderní vědy souběžně opouštíme okouzlení zastaralým materialistickým viděním světa a před našima očima se začínají vynořovat obrysy nového uceleného chápání nás samých, přírody a vesmíru. Je stále jasnější, že tento vynořující se nový alternativní přístup k bytí bude v sobě spojovat vědu a spiritualitu a že vnese do našeho technovědného světa důležité prvky odvěké moudrosti.
---
Ve světle těchto vhledů je materiální svět našeho běžného života, včetně našeho těla, spletitou tkání mylných představ a falešných výkladů. Je to hravý a jaksi libovolný produkt kosmického tvůrčího principu, nekonečně propracovaná virtuální realita (zdánlivá, předstíraná skutečnost), božská hra vytvářená Absolutním Vědomím a Kosmickou Prázdnotou. Náš vesmír, který zdánlivě obsahuje nesčetné myriády samostatných jednotek a prvků, je svou nejhlubší podstatou pouze jediným bytím obrovských rozměrů a nepředstavitelné komplexnosti.
---
Někteří lidé, kteří získali vhled do ´motivů´ stvoření, zdůrazňují také jeho estetickou stránku. V běžném životě nás často oslní přirozená krása vesmíru a přírody včetně součástí stvoření, jež jsou výsledky lidské činnosti, jako je výtvarné umění a architektura. V holotropních stavech se značně zvyšuje schopnost ocenit estetickou stránku různých složek života a bytí. Jakmile se ´pročistí brány vnímání´, abychom použili výrazu Williama Blakea, je obtížné nepovšimnout si udivující krásy stvoření. Z tohoto pohledu jsou vesmír, ve kterém žijeme, a veškeré prožitkové skutečnosti jiných rozměrů jakoby uměleckým dílem a tvůrčí impuls, který jim dal vzniknout, lze přirovnat k inspiraci a tvůrčímu zanícení toho nejlepšího umělce.
---
Pohlížíme-li na skutečnost z pohledu Univerzálního Vědomí, překročíme obvykle zažívané polarity. Platí to pro kategorie, jako jsou duch a hmota, stálost a pohyb, dobro a zlo, mužský a ženský princip, krása a ošklivost nebo agónie a extáze. V konečném rozboru není absolutního rozdílu mezi subjektem a objektem, pozorovatelem a pozorovaným, sběratelem zážitků a zažívaným, tvůrcem a stvořeným. Všechny role v kosmickém dramatu hraje nakonec jeden jediný herec – Absolutní Vědomí. To je ta jediná a nejdůležitější pravda o bytí…
---
Vytváříme si nový systém hodnot, který není založen na konvenčních normách, předpisech a nařízeních a strachu z trestu, nýbrž na znalosti a pochopení vesmírného řádu. Uvědomujeme si, že jsme nedílnou součástí stvoření a že ubližujeme-li druhým, ubližujeme sami sobě… V této souvislosti je zajímavé zmínit se o C. G. Jungovi a o krizi, kterou prožil, když si uvědomil relativitu všech etických norem a hodnot. V této fázi se vážně tázal, zda skutečně záleží na tom, jaký druh chování si zvolíme a řídíme-li se etickými zásadami. Po jistém váhání dospěl k uspokojivé osobní odpovědi na tento problém. Dospěl k závěru, že při neexistenci absolutních měřítek morálky je každé etické rozhodnutí tvůrčím činem, který zrcadlí současný stav vývoje našeho vědomí a informací, jež máme k dispozici.
---
Holotropní zážitky však vedou k pochopení toho, co jeden z mých pacientů nazval ´transcendentním realismem´. Je to postoj přijímající skutečnost, že zlo je nedílnou součástí stvoření, a že ve všech oblastech, kde jsou samostatní jedinci, bude vždy existovat světlá a stinná stránka. Jelikož je zlo nerozpletitelně vpředeno do kosmického tkaniva a jelikož je nezbytné pro existenci prožitkových světů, nelze je porazit ani vymýtit. I když však nemůžeme vyloučit zlo z univerzálního schématu věcí, můžeme zcela určitě měnit sebe samé a začít se zcela odlišným způsobem vyrovnávat s temnou stránkou bytí.
---
Svět, ve kterém žijeme, má řadu vlastností, jež Absolutní Vědomí ve své čisté formě postrádá, jako jsou pluralita, polarita, hutnost, tělesnost, změna a pomíjivost. Projekt tvoření věrného obrazu hmotné reality majícího tyto vlastnosti je proveden umělecky a vědecky tak dokonale, že ji oddělené jednotky Univerzálního Vědomí považují za naprosto přesvědčivou a mylně ji pokládají za skutečnost. Krajním vyjádřením svého vlastního uměleckého mistrovství, jehož ztělesněním je ateista, se Božství skutečně podařilo poskytnout nejen argumenty proti své účasti na stvoření, nýbrž i proti své vlastní existenci."

asakz
24.06.2023 5 z 5

Mimořádné dílo syntetizující Grofovy celoživotní zkušenosti s holotropními stavy vědomí spolu s poznatky jiných výzkumníků, filosofickými koncepcemi, spirituálními technikami a prožitky z různých kulturních a historických kontextů. Grof předkládá základ nového paradigmatu alternativního jak k materialisticko-mechanistickému, tak k úzce náboženskému vidění světa. Samozřejmě jakýkoliv teoretický koncept nemůže mít sílu přímého zážitku takového typu, z nichž právě vychází. Přesto pokus o jejich uchopení a sdílení prostřednictvím pojmového myšlení zřejmě dává smysl a může mít i rozsáhlé praktické důsledky. A v tomto poli je toto dílo tak silné, jak jen kniha může být. Grof se snaží o velmi střízlivý, nepředpojatý a racionální přístup a ač by s ním samozřejmě bylo možné o některých vývodech polemizovat, jedná se o velmi inspirující myšlenky.


declen
14.12.2022 5 z 5

Občas jde Grof trošku proti sobě, občas je opravdu až moc "ezo" a jeho model bude jistojistě jednou nahrazen modelem ještě lepším, ale určitě se jedná jednu z nejzásadnějších knížek co si člověk může přečíst a směr co je tady nahozený je správný.

tonysojka
15.11.2022

(SPOILER) Náročné čtení o výzkumu zážitků změněných stavů vědomí pod vlivem drog,holotropniho dýchání a jiných technik.Půjčeno kolegou, který se o tyto věci zajímá ale v mém případě jsou na okraji mých zájmů.
Kniha vede k teoriím o vzniku světa, stvoření a našem místě v něm.
Celkově jsem z ní pochopil , že vědomí je nad hmotou a že žijeme v iluzi tvořené nějakým Absolutním či Kosmickým vědomím, které hraje nějakou kosmickou hru z pro mne zcela nesrozumitelných důvodů.Tady jsem narazil na hranice mého chápání a protože si myslím, že chyba je na mé straně,nehodnotím.

Elea
26.09.2021 4 z 5

Hodně náročné čtení.

Aeon
26.09.2020 5 z 5

defacto vysledky takmer 50 rokov vyskumu S. Grofa v oblasti transpersonalnej psychologie a potreby realizovat ludsky potencial v plnej miere. kriticke ponimanie materializmu zapadnej civilizacie vs. "primitivne" myslenie starovekych narodov. otvara to dvere k vnimaniu suvislosti, preco sa ludia spravaju tak, ako sa spravaju a preco sme taki, aki sme

Mellivora
13.05.2020 5 z 5

Kosmická hra mi změnila život. Resp - zbourala svět, o kterém mě učili, že nějak funguje, a ve kterém jsem žila 30 let. Začala jsem přemýšlet, že by věci mohly být i trochu jinak, než nám vtloukávají do hlavy :) .. transformační iniciátor. Jinak velmi náročné čtení. I přes to doporučuji

peterberes
15.02.2019

v tejto knihe som našiel popísaný podobný zážitok ako sa prihodil aj mne

Danafantom
05.01.2019

Abstraktní témata popsaná jak jinak než abstraktními slovy, a přesto nějak nevystihující nepopsatelný zážitek. Nemůžu říct, že bych věděla o čem vlastně ta kniha byla. A to i přesto, že jsem měla v životě zážitky, které něco ve mně hluboce změnily, ale popsat slovy nešly. Pan Grof se o to pokusil, ale mě to nebavilo číst.

Petůnius
24.11.2013 4 z 5

Kosmická hra mě nevtáhla tolik jako Dobrodružství sebeobjevování, přesto jsem v ní našla další zajímavé informace a užila si ji.

Pablo Kral
22.09.2013 5 z 5

Nemůžu říct, že bych byl přímo znalcem knih Stanislava Grofa, ale když se mi tato studie dostala na vánoce 1998 do rukou, měl jsem už poměrně slušnou představu, o čem bude. Profesor Grof si klade zajímavý cíl – prozkoumat základní filozofické a spirituální aspekty v rámci prožitkových sezení se svými klienty. „Těhotná prázdnota“, „tvůrčí impulz“, „Božská touha“, „kosmický tanec“, „Božské kořeny zla“, „dokonalá iluze“ … atd. atd. Lze říci, že se pokusil popsat nepopsatelné a tohle dobře věděl. Knihu bych doporučil všem hledačům „konečných odpovědí“, ačkoliv je jasné, že mystický prožitek není verbálně sdělitelný.
Za sebe můžu říct jediné – cítím, že autor vytěžil z tisíců holotropních sezení to nejlepší. S touto knihou by měl být seznámen každý zájemce o filozofii a psychologii. S odstupem času jsem knihu přečetl třikrát a pokaždé jsem měl pocit, že vstupuju na pole vědění, které bylo v dobách před Stanislavem Grofem polem neoraným. Anebo se mýlím? Rozhodně stojí za přečtení. Autor mne nezklamal. Dávám 5*

Ikkju
03.05.2013 5 z 5

Všichni jsme bohové ponoření do dojemné i radostné omáčky našich malých i velkých, čistých i špinavých her... Při čtení jsem si líznul přesně tohohle poznání, bez závratě lsd či holotropního dýchání...