Kosmická hra - Zkoumání hranic lidského vědomí
Stanislav Grof
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/150335/bmid_kosmicka-hra-zkoumani-hranic-lidske-1Y7-150335.png
5
56
56
Filozofie mezi nebem a zemí Filozofie mezi východem a západem Filozofie mezi jedincem a vesmírem Otázky, které trápí každého přemýšlivého člověka Tato Grofova kniha se zabývá některými základními existenčními otázkami, které si lidé kladou od nepaměti. Jak vznikl náš vesmír? Je svět, ve kterém žijeme, pouhým produktem mechanických procesů probíhajících v neživé, nehybné a reaktivní hmotě? Je nutno usuzovat na existenci nadřazené kosmické inteligence, jež řídila stvoření a evoluci vesmíru? Lze vysvětlit hmotnou skutečnost pouze pomocí přírodních zákonů, nebo zahrnuje síly a principy vymykající se takovému popisu? Jak se máme vyrovnat s matoucími a děsivými dilematy, jako jsou konečnost času a prostoru proti věčnosti a nekonečnosti? Co je zdrojem řádu, formy a smyslu ve vesmíru? Jaký je vztah mezi životem a hmotou, vědomím a mozkem? Jak si máme vysvětlit zjevný konflikt dobra a zla, záhadu karmy a převtělování i otázku smyslu lidského života? Mnohé otázky, které autor v této knize zkoumá, mají velký význam pro běžný život. Tyto otázky se vynořovaly při autorově psychiatrické práci zcela spontánně a s neobyčejnou naléhavostí v myslích mnoha lidí, s nimiž spolupracoval. Příčinou je neobvyklá oblast studia, jež byla hlavním těžištěm Grofova zájmu po dobu čtyřiceti let jeho profesionálního života - totiž zkoumání mimořádných stavů vědomí.... celý text
Přidat komentář
Mimořádné dílo syntetizující Grofovy celoživotní zkušenosti s holotropními stavy vědomí spolu s poznatky jiných výzkumníků, filosofickými koncepcemi, spirituálními technikami a prožitky z různých kulturních a historických kontextů. Grof předkládá základ nového paradigmatu alternativního jak k materialisticko-mechanistickému, tak k úzce náboženskému vidění světa. Samozřejmě jakýkoliv teoretický koncept nemůže mít sílu přímého zážitku takového typu, z nichž právě vychází. Přesto pokus o jejich uchopení a sdílení prostřednictvím pojmového myšlení zřejmě dává smysl a může mít i rozsáhlé praktické důsledky. A v tomto poli je toto dílo tak silné, jak jen kniha může být. Grof se snaží o velmi střízlivý, nepředpojatý a racionální přístup a ač by s ním samozřejmě bylo možné o některých vývodech polemizovat, jedná se o velmi inspirující myšlenky.
Občas jde Grof trošku proti sobě, občas je opravdu až moc "ezo" a jeho model bude jistojistě jednou nahrazen modelem ještě lepším, ale určitě se jedná jednu z nejzásadnějších knížek co si člověk může přečíst a směr co je tady nahozený je správný.
(SPOILER)
Náročné čtení o výzkumu zážitků změněných stavů vědomí pod vlivem drog,holotropniho dýchání a jiných technik.Půjčeno kolegou, který se o tyto věci zajímá ale v mém případě jsou na okraji mých zájmů.
Kniha vede k teoriím o vzniku světa, stvoření a našem místě v něm.
Celkově jsem z ní pochopil , že vědomí je nad hmotou a že žijeme v iluzi tvořené nějakým Absolutním či Kosmickým vědomím, které hraje nějakou kosmickou hru z pro mne zcela nesrozumitelných důvodů.Tady jsem narazil na hranice mého chápání a protože si myslím, že chyba je na mé straně,nehodnotím.
defacto vysledky takmer 50 rokov vyskumu S. Grofa v oblasti transpersonalnej psychologie a potreby realizovat ludsky potencial v plnej miere. kriticke ponimanie materializmu zapadnej civilizacie vs. "primitivne" myslenie starovekych narodov. otvara to dvere k vnimaniu suvislosti, preco sa ludia spravaju tak, ako sa spravaju a preco sme taki, aki sme
Kosmická hra mi změnila život. Resp - zbourala svět, o kterém mě učili, že nějak funguje, a ve kterém jsem žila 30 let. Začala jsem přemýšlet, že by věci mohly být i trochu jinak, než nám vtloukávají do hlavy :) .. transformační iniciátor. Jinak velmi náročné čtení. I přes to doporučuji
Abstraktní témata popsaná jak jinak než abstraktními slovy, a přesto nějak nevystihující nepopsatelný zážitek. Nemůžu říct, že bych věděla o čem vlastně ta kniha byla. A to i přesto, že jsem měla v životě zážitky, které něco ve mně hluboce změnily, ale popsat slovy nešly. Pan Grof se o to pokusil, ale mě to nebavilo číst.
Kosmická hra mě nevtáhla tolik jako Dobrodružství sebeobjevování, přesto jsem v ní našla další zajímavé informace a užila si ji.
Nemůžu říct, že bych byl přímo znalcem knih Stanislava Grofa, ale když se mi tato studie dostala na vánoce 1998 do rukou, měl jsem už poměrně slušnou představu, o čem bude. Profesor Grof si klade zajímavý cíl – prozkoumat základní filozofické a spirituální aspekty v rámci prožitkových sezení se svými klienty. „Těhotná prázdnota“, „tvůrčí impulz“, „Božská touha“, „kosmický tanec“, „Božské kořeny zla“, „dokonalá iluze“ … atd. atd. Lze říci, že se pokusil popsat nepopsatelné a tohle dobře věděl. Knihu bych doporučil všem hledačům „konečných odpovědí“, ačkoliv je jasné, že mystický prožitek není verbálně sdělitelný.
Za sebe můžu říct jediné – cítím, že autor vytěžil z tisíců holotropních sezení to nejlepší. S touto knihou by měl být seznámen každý zájemce o filozofii a psychologii. S odstupem času jsem knihu přečetl třikrát a pokaždé jsem měl pocit, že vstupuju na pole vědění, které bylo v dobách před Stanislavem Grofem polem neoraným. Anebo se mýlím? Rozhodně stojí za přečtení. Autor mne nezklamal. Dávám 5*
Všichni jsme bohové ponoření do dojemné i radostné omáčky našich malých i velkých, čistých i špinavých her... Při čtení jsem si líznul přesně tohohle poznání, bez závratě lsd či holotropního dýchání...
Autorovy další knížky
| 2000 |  Dobrodružství sebeobjevování |
| 2012 | Když se nemožné stane - Dobrodružství za hranicemi běžného vědomí |
| 1998 | Kosmická hra |
| 1999 | Za hranice mozku |
| 2004 | Psychologie budoucnosti |
Kniha Stanislava Grofa, světoznámého psychiatra a výzkumníka v oblasti vědomí a jeho mimořádných stavů s více než padesátiletou zkušeností a spoluzakladatele a jednoho z nejvýznamnějších teoretiků transpersonální psychologie, vyšla už v roce 1998. Změnily se okolnosti a postoje většinové vědecké obce za ta léta? Stěží. Sám Grof k tomu píše:
„V dřívějších publikacích jsem už popsal důležité důsledky systematické ho výzkumu mimořádných stavů vědomí pro porozumění emocionálním a psychosomatickým poruchám a pro psychoterapii. Tato kniha má podstatně širší a obecnější zaměření – zabývám se v ní mimořádnými filozofickými, metafyzickými a spirituálními vhledy, které se objevily během těchto prací. Zážitky a pozorování, získané tímto výzkumem, odhalily důležité aspekty a dimenze reality, obvykle skryté běžnému vnímání.“
Kosmická hra je už několikátou knihou od Stanislava Grofa, kterou jsem přečetla a doporučuji autora všem hledačům smyslu života, všem lidem s otázkami směřujícími k těm nejdůležitějším, nejpodstatnějším příčinám toho, odkud jsme přišli, kam směřujeme, a kam se ubíráme. Vzpomínám si, jak mi před mnoha lety náš syn nastínil teorii týkající se toho, že veškeré stvoření včetně člověka jsou něčím, jako nervová zakončení a smysly jediného Absolutního Vědomí, prostřednictvím kterých získává informace a prožívá náš hmotný svět. A baví se tím. Tehdy mě ta představa pobouřila a vlastně vyděsila a trvalo dlouhé roky, než jsem ji pochopila a akceptovala. Z toho je vidět, jak jsou naše děti oproti nám napřed, alespoň v některých oblastech, a tak to má být.
Připojuji několik výňatků z knihy, ale je samozřejmě mnohem lepší si ji přečíst:
„Ruku v ruce s revolučním postupem různých oborů moderní vědy souběžně opouštíme okouzlení zastaralým materialistickým viděním světa a před našima očima se začínají vynořovat obrysy nového uceleného chápání nás samých, přírody a vesmíru. Je stále jasnější, že tento vynořující se nový alternativní přístup k bytí bude v sobě spojovat vědu a spiritualitu a že vnese do našeho technovědného světa důležité prvky odvěké moudrosti.
---
Ve světle těchto vhledů je materiální svět našeho běžného života, včetně našeho těla, spletitou tkání mylných představ a falešných výkladů. Je to hravý a jaksi libovolný produkt kosmického tvůrčího principu, nekonečně propracovaná virtuální realita (zdánlivá, předstíraná skutečnost), božská hra vytvářená Absolutním Vědomím a Kosmickou Prázdnotou. Náš vesmír, který zdánlivě obsahuje nesčetné myriády samostatných jednotek a prvků, je svou nejhlubší podstatou pouze jediným bytím obrovských rozměrů a nepředstavitelné komplexnosti.
---
Někteří lidé, kteří získali vhled do ´motivů´ stvoření, zdůrazňují také jeho estetickou stránku. V běžném životě nás často oslní přirozená krása vesmíru a přírody včetně součástí stvoření, jež jsou výsledky lidské činnosti, jako je výtvarné umění a architektura. V holotropních stavech se značně zvyšuje schopnost ocenit estetickou stránku různých složek života a bytí. Jakmile se ´pročistí brány vnímání´, abychom použili výrazu Williama Blakea, je obtížné nepovšimnout si udivující krásy stvoření. Z tohoto pohledu jsou vesmír, ve kterém žijeme, a veškeré prožitkové skutečnosti jiných rozměrů jakoby uměleckým dílem a tvůrčí impuls, který jim dal vzniknout, lze přirovnat k inspiraci a tvůrčímu zanícení toho nejlepšího umělce.
---
Pohlížíme-li na skutečnost z pohledu Univerzálního Vědomí, překročíme obvykle zažívané polarity. Platí to pro kategorie, jako jsou duch a hmota, stálost a pohyb, dobro a zlo, mužský a ženský princip, krása a ošklivost nebo agónie a extáze. V konečném rozboru není absolutního rozdílu mezi subjektem a objektem, pozorovatelem a pozorovaným, sběratelem zážitků a zažívaným, tvůrcem a stvořeným. Všechny role v kosmickém dramatu hraje nakonec jeden jediný herec – Absolutní Vědomí. To je ta jediná a nejdůležitější pravda o bytí…
---
Vytváříme si nový systém hodnot, který není založen na konvenčních normách, předpisech a nařízeních a strachu z trestu, nýbrž na znalosti a pochopení vesmírného řádu. Uvědomujeme si, že jsme nedílnou součástí stvoření a že ubližujeme-li druhým, ubližujeme sami sobě… V této souvislosti je zajímavé zmínit se o C. G. Jungovi a o krizi, kterou prožil, když si uvědomil relativitu všech etických norem a hodnot. V této fázi se vážně tázal, zda skutečně záleží na tom, jaký druh chování si zvolíme a řídíme-li se etickými zásadami. Po jistém váhání dospěl k uspokojivé osobní odpovědi na tento problém. Dospěl k závěru, že při neexistenci absolutních měřítek morálky je každé etické rozhodnutí tvůrčím činem, který zrcadlí současný stav vývoje našeho vědomí a informací, jež máme k dispozici.
---
Holotropní zážitky však vedou k pochopení toho, co jeden z mých pacientů nazval ´transcendentním realismem´. Je to postoj přijímající skutečnost, že zlo je nedílnou součástí stvoření, a že ve všech oblastech, kde jsou samostatní jedinci, bude vždy existovat světlá a stinná stránka. Jelikož je zlo nerozpletitelně vpředeno do kosmického tkaniva a jelikož je nezbytné pro existenci prožitkových světů, nelze je porazit ani vymýtit. I když však nemůžeme vyloučit zlo z univerzálního schématu věcí, můžeme zcela určitě měnit sebe samé a začít se zcela odlišným způsobem vyrovnávat s temnou stránkou bytí.
---
Svět, ve kterém žijeme, má řadu vlastností, jež Absolutní Vědomí ve své čisté formě postrádá, jako jsou pluralita, polarita, hutnost, tělesnost, změna a pomíjivost. Projekt tvoření věrného obrazu hmotné reality majícího tyto vlastnosti je proveden umělecky a vědecky tak dokonale, že ji oddělené jednotky Univerzálního Vědomí považují za naprosto přesvědčivou a mylně ji pokládají za skutečnost. Krajním vyjádřením svého vlastního uměleckého mistrovství, jehož ztělesněním je ateista, se Božství skutečně podařilo poskytnout nejen argumenty proti své účasti na stvoření, nýbrž i proti své vlastní existenci."