Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536999/bmid_kosmonaut-z-cech-6627d2f3785c7.jpg
3
760
760
Cesta do hlubin vesmíru a astronautovy duše. Když se ve sluneční soustavě objevil podivný oblak, rozhodla se malá země uprostřed Evropy vyslat na nebezpečnou misi jednočlennou posádku. Vyvolený astronaut Jakub Procházka by se mohl stát nejslavnějším mužem na Zemi. Pokud ovšem není celý projekt předem určený k nezdaru – ať už pro neznámou podstatu oblaku, nebo proto, že si s sebou Jakub vedle vědeckých zkušeností veze i břímě minulosti… Skličuje ho osamělost i ztráta kontaktu s manželkou, kterou nechal doma. Jaká jsou dosud neodhalená tajemství vesmíru? A jsme v něm sami? "Kalfařův neposedný a hyperaktivní styl pohrdá obecnými hranicemi, stejně jako texty mladého Jonathana Safrana Foera. Jeho román je částečně vesmírná opera, trochu pohádka, ale především milostná báseň věnovaná Praze. Vtipný, lidský a zvláštně věcný příběh, jak to v jeho stručném shrnutí nelze vyjádřit." - The Guardian "Zkombinujte Bradburyho a Lema se Saint-Exupérym i trochou Kafky a dostanete vydařený debut českého emigranta Jaroslava Kalfaře. S nepatrnými odbočkami do české historie na pozadí studené války a současné vratké demokracie má Kalfařův vynalézavý román spád… baví, provokuje." - Kirkus Reviews Jaroslav Kalfař Narodil se a vyrostl v Praze, ale v patnácti letech se přestěhoval do Spojených Států. Získal titul MFA na Newyorské univerzitě, kde se účastnil programu Goldwater Writing Project a byl nominován i na první stipendium E. L. Doctorowa. Žije v Brooklynu. Svůj první román Kosmonaut z Čech napsal anglicky a získal s ním v zahraničí přízeň čtenářů i uznání kritiků. Petr Jeništa (* 1977) Po studiu Pražské konzervatoře působil postupně v divadlech F. X. Šaldy v Liberci, v hradeckém Klicperově divadle, v Divadle Husa na provázku, v HaDivadle a v Národním divadle v Brně. Od roku 2013 je ve stálém angažmá v Divadle Na zábradlí. Filmoví a televizní diváci si ho mohli všimnout také ve snímcích Nuda v Brně (2003), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), Kuličky (2008), Proměny (2009), Příběh kmotra (2013), v seriálech Život a doba soudce A. K. (2014), Já, Mattoni (2016), Bohéma (2017) nebo v TV filmu Hlas pro římského krále (2016). Veronika Khek Kubařová (* 1987) Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Po absolutoriu se přesunula do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v letech 2011 - 2014 byla členkou souboru Městkých divadel pražských Rokoko a ABC, od ledna 2015 působí v Dejvickém divadle, ale hostuje i na dalších scénách. Na stříbrném plátně debutovala ve filmu Rafťáci (2006), následovaly role ve snímcích Nejkrásnější hádanka (2008), Ženy v pokušení (2010), Lidice (2011), Můj vysvlečenej deník (2012) nebo Tři bratři (2014). Vasil Fridrich (* 1976) Absolvoval DAMU, během studia také účinkoval v divadelním spolku Kašpar a v divadle J. K. Tyla v Plzni. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době je členem souboru Městských divadel pražských a hraje také s Komorní činohrou Praha. Zahrál si například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015) nebo v seriálu Ohnivý kuře (2016).... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Spaceman of Bohemia, 2017
Interpreti: Petr Jeništa , Veronika Khek Kubařová , Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Přes sto komentářů? Jako vážně? Vlastně ani nevím, co jsem od knihy já osobně očekával. Autor bere sci-fi jen jako kulisu, aby mohl vyprávět příběh o komunistické minulosti naší vlasti a stísněné samotě hlavního hrdiny. Rozhodně nemohu říci, že by mě čtení nebavilo, ale něco tomu chybělo. Nejvíce se mi líbily výlety do minulosti, filosofické úvahy a vzpomínání na ženu Lenku. Ten zbytek je už taková lepší vata. Rozhodně neskáču nadšením, ani neházím Kalfařovu prvotinu mezi nezáživné debutanty, ale bohužel postupně vytvořená gradace se na samotném konci změní na jakýsi výkřik do prázdna. Když jsem knihu vracel v knihovně, ptali se mě co na to říkám a já se nezmohl ani na nějaký výstižný popis cože mi to čtení vlastně dalo. Asi nic. Nijak extra nenadchne, ale ani neurazí.
Nesmírně zajímavá kniha, i když vzbuzuje rozpačité až smíšené pocity.
Nevím, kdo má větší zásluhu zda Kalfař nebo Volhejnová, ale uchvátil mě jazyk díla. Nenašla jsem větu. která by mě svou malebností nenadchla, ale ...
Na dvě dějové roviny jsem zvyklá, přesto mě autorova česká linka rušila, protože na mě působila, jako by ji psal cizinec (což autor vlastně je), který zná české reálie jen z literatury a doslechu (s oblibou čtu knihy o Čechách a Češích napsané zahraničními autory, takže mohu srovnávat).
Vesmírné dobrodružství s filozofujícím osminohým mimozemšťanem se opravdu povedlo.
Na Kosmonauta jsem se těšila, anotace je totiž velice slibná. No ale musím říct, že za mě teda ne. Spoustu humoru jsem teda nenašla ani omylem, je to spíš takové ufňukané sociální drama. Zvrat s Ruskou raketou bych snad i oželela, natahovaný a trochu rozplizlý konec mi taky nesedl. Celkově zklamání.
Knížka se mi dostala do ruky náhodou, ani se mi do ní moc nechtělo, jaké ale bylo moje překvapení po přečtení pár stránek - knížka se mi líbila opravdu hodně moc, pořád jsem se těšila, až budu moct číst dál. Popsala bych ji jako zvláštní, zajímavou, napínavou... Je tam hodně filozofických úvah a míst k zamyšlení, chvílemi autor zachází až do deprese, ale podle mě přesně v míře, která k životu patří. Také u této knihy oceňuji, že jsem dopředu netušila jak dopadne. Za mě rozhodně nejvyšší hodnocení.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat. Zaujal mě autor - Čech, který knihu napsal v angličtině a někdo jiný ji pak přeložil.
Nakonec mě kniha zaujala, námět je zajímavý, kdo má rád filozofické pasáže, v knize se určitě najde.
Kniha se mi četla překvapivě dobře. Propojování 2 velmi rozdílných příběhů mi nevadilo, ale nějak mi přišlo, že k tomu vlastně nebyl důvod a autor mohl napsat 2 samostatné knihy a možná, že vůbec ne špatné.
Víc se mi líbila část pozemská, bylo zajímavé číst o změně režimu z pohledu těch "poražených" a dá se říct, že hrdina k něčemu dospěl. Možná toho ale mohl dosáhnout i bez letu do vesmíru a setkání s mimozemšťanem. Navíc když SF linku autor naprosto zabil.
Mnoho věcí na konci pak postrádalo logiku a dojem z knihy zbytečně zhoršilo.
najviac mi to pripomínalo "tlačenku", medzi hromadou balastu, koží, uší a chrupaviek sa občas nachádzali celkom slušné kúsky ... Ten úvod bol príšerný, prišlo mi to nevkusné prekladať socialistickú minulosť s tou paródiou na sci-fi. Pri tom Hanušovi som sa začal trochu orientovať, ale po jeho smrti som zase stratil. Ostalo tam kopec otvorených otázok , na ktoré autor akoby zabudol, proste zmätok....
Aneb Jak pejsek s kočičkou vařili... Bohužel, vznikl z toho hrozný hybrid, který má do sci-fi daleko, do hlubokomyslného filozofického díla také, jediný směr, kde to celkem funguje jsou retrospektivní vzpomínky.
Opravdu jsem doufala, že se nám zrodil nový český literární talent. Mnozí ho přirovnával kvůli sci-fi prvkům k Čapkovi, jiní zase ke Kafkovi. Oboje je daleko od pravdy.
Kalfař asi bude inteligentní mladý muž s rozhledem a výbornými vyjadřovacími schopnostmi, ale Kosmonaut z Čech na mě pocelou dobu čtení působila jako jedna velká nekompaktní slátanina. Ano, najdou se tam zajímavé pasáže, chvílemi i zábavné, pocitovky občas fungovaly, ale to je zoufale málo...
Nepředpokládám, že by autor zůstal jen u jediného díla (obzvláště ne po tak velkolepém debutovém úspěchu), jsem opravdu zvědavá, jestli si u mě renomé vylepší nějakým dalším - o poznání lepším - románem.
U Kosmonauta z Čech si ovšem musím stát za tím, že se nejedná o výborný román a popravdě nechápu ten fenomenální úspěch a poprask kolem něj.
Kosmické pasáže mě nebavily. Představa nějakého chlupatého pavouka mě odrazovala. A místo toho se mi pořád vybavovala scéna, kdy je ve stavu beztíže Homer Simpson a pojídá brambůrky...A nebo Kosmo .Moje představy zvítězily a musela jsem přeskočit hodně stránek...Obálka a název lákavé, obsah pro mě nelákavý ale ne špatný.
Dobrá scifi by měla myslím vzbuzovat pocit úžasu, Kosmonaut ve mě ale vzbuzoval jenom zvláštní pocit pohody, i když některé části knihy zrovna pohodové nebyly. Jediné s čím bych knihu snad dokázal porovnávat (námětem) by byly lemovky, ale to by autor nesměl odfláknout vrcholnou scénu vesmírné epizody (introspekci vedl hrdina automaticky, nepřivedl ho k ní kontakt s mrakem (proč ho mrak odmítl, a jak to že mu to bylo víceméně fuk?), který tu byl od počátku). Linka vzpomínek mi trochu připomněla šabachovky, jen temnější, s humorem nahrazeným snad smířením.
Do ztracena též vyšuměl námět s parazity (pokud by dovezl z vesmíru opravdu masažravé potvory z jiného světa, vyznělo by jeho hrdinství úplně naopak), zvláštní, dle mě dost nereálné bylo, že hrdina dokázal zůstat bez identifikace, a to i po návratu do rodné vesničky.
Takže zážitek vlastně trochu rozporuplný, i když bych mu rád fandil (nebo možná právě proto). Malý zisk mám ještě z toho, že jsem knihu dostal od mamky, která mě svého času přivedla ke čtení a ke knihám, které do dneska považuji víceméně za kultovní. Tahle k nim asi patřit nebude, ale k dočtení jsem se nutit nemusel..
Taková prazvláštní slátanina. Moc nechápu, proč to má tak dobré hodnocení. Některé pasáže byly zajímavé, více se mi asi líbily pasáže z dětství a dospívání. Komentáře ala "sponzor letu" připomínali jemnou recesi dnešní společnosti, vše je zaplacené a společenské. Kniha nenadchne ani neurazí.
Kniha vypráví o samotě, lidských pocitech, křivdách, každodenní rutině. O principech, na kterých fungujeme a na kterých je založena naše společnost.
Chvílemi odlehčené čtení, chvílemi na vás padne deprese a přemýšlíte nad smyslem vlastní existence a zamýšlíte se nad životem, který vedete.
Pěkné myšlenky a útulné okamžiky schované tam někde za poněkud slátaným námětem... myslím, že spisovatel má potenciál, četlo se to pěkně a některé řádky bych si podtrhla, ale dějová linie mi úplně neseděla.
Knížka na mě působí jako trhák za každou cenu. Rodinné vztahy, vzletné myšlenky, rádoby humor , politika a k tomu všemu sci-fi ? Docela přitažené za vlasy. Vůbec mě to nebavilo, vše vzletně popsáno pořád dokola a výsledek žádný. Velké zklamání. Nebo to jen nebylo pro mě.
Tato kniha má zajímavý příběh a ten – jak by vám marketéři řekli – prostě funguje. Čech, který žije v Americe, tam vydá knihu, která je o Česku. Tento literární debut okouzlí kritiky renomovaných deníků New York Times či Guardian atd. a kniha je promptně přeložena do češtiny. Navíc řeší trauma, kterým trpí celá bývalá východní Evropa. Kdo a jak a kolik se ušpinil za minulého režimu. Možná nový Kundera… se dokonce objevuje tu a tam v ohlasech.
Kdyby Kosmonaut z Čech vyšel jako první u nás, v češtině, a od domácího českého autora, asi by se kolem knihy nestrhla taková mediální bouře. Se spisovatelem by novináři nevedli žádné rozhovory, nebyl by zajímavý. Nebyl by za ním… příběh. Inu, takhle prostě šoubyznys funguje. Jen díky příběhu může Damien Hirst prodat žraloka naloženého v láku za dvanáct mega dolarů…
No – chodím kolem toho jak kolem horké kaše… Co vlastně říkám samotné knize? Inu, vcelku se mi líbila. Milé absurdní drama proložené společensky citlivým tématem a okořeněné „utrpením mladého Werthera“. To vše sepsáno s lehkou elegancí, jemným humorem a poeticky – někdy trochu příliš. Navíc dobře ukočírované a vyvážené. Jenomže – jak jsem již kdysi kdesi napsal – pro mě je důležitý celkový prožitek. Emoce, kterou kniha vyvolá. A tady nevytrysklo nic tak silného jako například z Jezera Bianci Bellové. Místy mě pošimrala dojemná nostalgie, vzpomínky na dětství. Místy mě pobavil lehký dadaismus. Toť víceméně vše.
O Kalfařovi určitě ještě uslyšíme. Prý bude tentokrát psát o Americe. Pravděpodobně o českém imigrantovi za Velikou louží… inu… opět… PŘÍBĚH.
Moc zajímavá a inteligentní kniha, kterou mě ale nějak nebavilo číst. Asi ten žánrový mišmaš mi nesedl. Vytvářel se mi tam takový nesoulad. Vztahovka ve sci-fi kulisách a ve filosofickém pojetí s exkurzem do české historie a české nátury je nejspíš už moc. Ale "Láska je svědění, které si nepodrbáš" stojí za to :-)
Hanuš, Hácha, Mácha, Hus, komedie, tragédie, historie, červená knihovna, sci-fi, filozofie. Prostě od všeho kousek popsáno vzletnými slovy a spoustou přirovnání. Bohužel mně to přijde jako exhibování vzdělaného Čecha již dlouho žijícího v Americe.
Tak tuhle knihu jsem vůbec neměl v úmyslu si kupovat ani číst (vzhledem ke zdejšímu hodnocení), ale Ježíšek mi ji daroval pod stromeček a tak jsem se, z úcty k Ježíškovy ,pustil do čtení. Kosmonaut z Čech byl pro mě velice milým překvapením. Doslova svěží větřík, který provětral moji starou knihovnu. Tento hořkosladký příběh se smutným a zároveň nadějným koncem zanechal v mé duši hlubokou stopu a tak nemohu jinak ,než dát plný počet hvězd a doporučit ostatním čtenářům!
Kniha hned od první chvíle mě dostala svou realností a množstvím historických faktů. Jsem rád, že autor touto knihou nejdřív prorazil v Americe a pak až se to dostalo k nám. Třeba i Američané si uvědomí, že i malá země uprostřed Evropy má aspirace dostat se na výsluní.
Štítky knihy
prvotina láska zfilmováno česká literatura hledání smyslu života Čechy úvahy a zamyšlení české sci-fi život ve vesmíruAutorovy další knížky
| 2017 |  Kosmonaut z Čech |
| 2023 | Stručná historie věčného života |
začátek hodně slibný, ale pak mě kniha přestala bavit a měl jsem problém ji přečíst do konce. Super nápad s kosmonautem, ale asi jsem čekal trošku více. Některé pasáže mi přišly zbytečně zdlouhavé.