Kosmopolitismus. Základní ideje globálního uspořádání

03.07.2020

Nemám moc rád knihy, kde je autorův názor poněkud utopen v nepřehledném množství rozebírání názorů filozofů minulosti – byť jakkoliv velkých. Přehnané detailní filozofování o minulých filozofech činí velkou část knihy nudnou a často také neaktuální. Přesto, knih na toto téma není mnoho, a proto je nutné se spokojit s tím, co je. Autor je zastáncem kosmopolitismu (snaha o to, aby byl člověk občanem světa, nikoliv národa, obce, menšiny…). Místo toho, aby mě autor přesvědčil o své pravdě, spíše mě od ní odrazuje. Přijde mi, že kosmopolitní svět je jednotvárný svět, kde lidé budou mít stejná práva, hodnoty a stejný způsob myšlení všude, ale zároveň se zdůrazňuje možnost se odlišovat. Protikladnost těchto požadavků není v knize vyřešena. Základní jednotvárnosti jsou podle některých kosmopolitních teorií přirozeně dané, a proto proti nim není odvolání a nepřipouští se pochyby. Nejsem zastáncem přirozeného práva – právo je podle mě lidský konstrukt, který se může libovolně přizpůsobovat tomu, co daní lidé považují za vhodné. Možnost odlišovat se se přirozeným právem omezuje na méně důležité věci. Je nutné říct, že autor si některé problémy kosmopolitismu uvědomuje a zmiňuje se o nich, ale řešení nenabízí – pouze konstatuje, že to neznamená to, že bychom se měli kosmopolitismu vzdát, ale že si musíme uvědomit vady a napravit je. Kniha představuje jen základní myšlenky kosmopolitismu, žádnou propracovanější teorii o tom, jak by měl systém fungovat jako celek zde nenajdeme.