Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
Originální pocta hrdinské fantasy z magického světa Accadu, kde minotauři bojují o svou budoucnost. Čest je víc než život. Tak praví Kodex, jímž se minotauři z accadských Plání řídí již dlouhé generace. Nyní je ale vše jinak a dávné hodnoty se mění v prach. Náčelník spojených klanů ví, kdo by mohl minotaurům vrátit jejich ztracenou slávu a dovést je k novým zítřkům. Otázkou však zůstává, zda bude ochoten zaplatit cenu, kterou taková změna vyžaduje obzvlášť bude-li vyčíslena zmařenými životy. Tradice a zvyky jsou překrucovány, bohové se odvracejí a stále víc minotaurů zjišťuje, že čest možná není všechno. Zuzana Hartmanová se v Kostech pod mechem prvním dílu stejnojmenné dilogie vrací do magického světa Accadu a vzdává poctu hrdinské fantasy.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Wow. Kdo má rád velké hrdiny a tragické příběhy,bude potěšen. Autorka bravurně ovládá jazyk a skvěle popisuje dej. Dějová linka Uni a Nerghana se mi velice líbila,škoda,že nedostala víc prostoru. Děj v zemi minotaurů mě tolik nebral. Možná proto,že Nerghanovy vlohy byly skoro přirozené a jeho vítězství jasná. Že se hrdinou narodil . Určitě by stálo za to rozvést linku mezi jím a Hini. Velká škoda takového hrdiny. Stál by za to,aby překonal úskalí dostal další šanci. Těším se na příběhy Uni a doufám,že její příběh se dočká šťastného konce.
Dobrý fantasy, nevšední hrdinové s rohama a zajímavý vyprávění. Hned na začátku se dozvíte konec - to mě trochu odradilo, ale dobrý, začetla jsem se, ono se to tak pěkně propojí a vysvětlí. Ten minotauří svět, hierarchie, zvyky a tak, jsou moc pěkně propracovaný. Dost jsem to vlastně chvílema prožívala.
Je tam hodně soubojů a citlivky jako já ten příběh obrečej.
Na konci knihy najdete taky playlist na spotify, tak to pěkně podtrhne atmosféru.
U knih autorky nikdy nesáhnete vedle. I tento příběh se moc povedl. Pokud vás zajímají accadští minotauři, jejich způsob života a hodnotový systém, a jestli vás baví příběhy o putování za pomstou a znovuzískáním vlastní cti, tak neváhejte a Kosti si přečtěte. Jsem ráda, že Nerghan nakonec nebyl úplně sám. Zmínka o Togharovi a jeho kroužcích mě dojala a navnadila ke znovu-přečtení Perutí noci. Krásně se to četlo, opravdu.
Příběh Kostí pod mechem sledujeme především prostřednictvím Nerghana, významného minotaura a skvělého válečníka, který se ovšem strašnou shodou okolností ocitne úplně sám, odstřižený od všech ostatních. Aby získal zpět své místo, jež mu bylo neprávem odňato, musí splnit těžký úkol.
Autorčin způsob vyprávění je velmi neotřelý. Čtenáři totiž už v první kapitole zjistí, jak celý příběh skončí. Nečekejte ovšem žádný happy end. Kosti pod mechem jsou tragédií v tom největším možném měřítku. Už na samém počátku vám vrazí metaforickou kudlu do srdce a s každou další stránkou máte pocit, jako by se nořila hlouběji a hlouběji. Nepatřím mezi čtenářky, které by u knih často brečely a dojímaly se, ale tady jsem měla slzy v očích na konci každé další části (a někdy i v jejím průběhu), přičemž konec samotný jsem vysloveně obrečela.
Postupně si tedy skládáte dohromady obrázek o tom, jak se Nerghan dostal tam, kam se dostal, co bylo příčinou jeho neštěstí, jaký podíl na tom měli ostatní minotauři a jak to ovlivnilo jeho nejbližší. Další velmi výraznou postavou celého příběhu je Hinarea, Nerghanova družka. Sledovat zrod jejich lásky a utváření jejich vztahu bylo neskutečně krásné, chemie mezi nimi fungovala opravdu skvěle.
Celkově jsem nesmírně ráda, že si autorka pro svůj příběh vybrala právě minotaury, na které rozhodně nenarazíte v každé druhé knize. Svět minotaurů i hierarchie jejich společnosti je velmi propracovaná. Dočkáte se tu i drobného politikaření, šamanismu a velké dávky boje. Vedlejších postav je tu poměrně dost, nicméně každý z minotaurů má opravdu dobře vykreslenou osobnost, díky čemuž jsem neměla větší problémy si je zapamatovat a v jejich vztazích se orientovat.
V neposlední řadě pak musím vyzdvihnout autorčin neuvěřitelně poetický styl psaní plný melancholie a patosu, který z vás bude ždímat emoce od začátku až do konce. Básně a ilustrace provázející texty jsou potom třešničkou na dortu celého tohoto uměleckého díla. A to ani nemluvím o playlistu, který si ke čtení můžete pustit na Spotify.
Kosti pod mechem se pro mě osobně zařadily mezi nejlepší české fantasy příběhy vůbec a jsou důkazem toho, že česká literatura v mnoha případech dalece přesahuje kvality té překladové. Myslím, že milovníci a milovnice klasického, hrdinského, propracovaného a trochu drsnějšího fantasy u ní rozhodně nesáhnou vedle.
Nechci v žádném případě tvrdit, že v Hartmanové máme druhého Tolkiena, ale rozhodně se nebojím říct, že Jsou Kosti pod mechem nejlepší domácí hrdinskou fantasy od ukončení Delavské trilogie Míši Merglové. A je fuk že její hrdinové mají na hlavě rohy a humoru asi tolik co pan Spock.
„Po všem, co mi otec o minotaurech vyprávěl, jsem čekal něco jiného. Něco víc. Myslel jsem, že budeš jako hrdina z příběhů“ „Hrdinové z příběhů končí mrtví.“ (str. 330)
Nevím jestli i někdo jiný napsal o minotaurech. Já o nich četla poprvé a musím říct, že si mě kniha získala svou nevšedností. Knihou se střídá vyprávění ve kterém se střídá minulost a přítomnost. Una a Nerghan. Nerghan a Hinarea.
Postupně se pak dozvídáme vše okolo jeho života. Vše se nakonec spojí jako puzzle. Jednotlivé části knihy zapadají na své místo, aby vznikl ucelený obrázek.
Moc mě bavily popisy místa a hlavně popis samotných minotaurů a šamanek. Nerghan putuje světem, aby obhájil svou čest, pomstil svou rodinu. Získal zpět svoji svobodu. Tlupa na Pláních má svého sigura, který vládne. Řídí se starými zákony a konexemi. Ne vždy se rozhodne správně. A některé zákony by bylo potřeba napsat nové.
Popisování bojů, msta, odplata, přátelství, láska ale i smrt. Nic není černobílé a čest není všechno na světě. Boj se sekerou na život a na smrt. Výhra očistí jeho jméno…
V průběhu knihy jsou staré básně o legendách, které knihu krásně doplňují. Skvěle napsaný příběh, který ukazuje na pravé hodnoty v životě a touhu po spravedlnosti.
Knížku jsem párkrát zahlédla na bookstagramu. A i když bych neměla hodnotit podle obálky, byl to jeden ukazatel, proč jsem po knize sáhla. Dalším byl originální svět ze světa minotaurů, protože jsem zatím na fantasy s minotaury v hlavní roli ještě nenarazila.
Autorka za mě opravdu bravurně vykreslila jejich způsob života, náboženství a samotnou kulturu. I samotný děj má příjemný spád a protínají ho bojové scény.
V první chvíli jsem byla docela skeptická, ale poté mě zaujalo retrospektivní poskladaní příběhu, který u fantasy jen tak nevidíme.
Ocenila jsem také postavy. Dlouho jsem nečetla hrdinskou fantasy, takže u této knihy jsem si čtení o to více užívala. A co dodat postavy mi přirostly k srdci a i ty, které jsem považovala jenom za zrádce jsem ke konci příběhu chápala. Protože každý bojoval za to, co považuju jako dobro.
Určitě jestli na knihu někde narazíte neváhejte si ji přečíst.
Moc děkuji @hostbrno a @kat.sardicka za poskytnutí knihy.
Při přečtení prvních stránek, jsem si pomyslela, že tahle kniha není pro mně. A taky není, ale postupným čtením jsem si minotaury oblíbila a nakonec se mi hodně líbila. Autorka nás hodí, bez podrobného popisu fungování světa, rovnou do děje, a to vlastně nejdřív na konec příběhu. Až následně se dozvídáme, jak k tomuto konci došlo a začal dávat smysl i svět minotaurů, jehož základem je dodržování Kodexu, života bez lží a podvodů, kdy podmínka udržení cti je základ jejich existence. Až zrada změní a ohrozí dosavadní způsob vedení i podstatu života minotaurů. Autorka použila povedené střídání časových os, které nijak nenarušily příběh a působily přirozeně. Dokonce mi ani nevadily časté popisy bitev, které se neobešly bez spousty krve a brutálních scén. Tato hrdinská fantasy mně určitě překvapila.
Může láska změnit tradice a myšlení celého národa?
V knize kosti pod mechem dominují minotauři. Houževnatí,čestní, netolerující slabost. Pokud není minotaur dobrý pro boj, je přítěží. Jenže co když se objeví někdo, kdo začne zpochybňovat staré tradice a texty posvátného Kodexu cti?
Příběh začíná de facto od konce, kde vám autorka rozlomí srdce vedví a postupnou retrospektivou jej cupuje na další a další kousky, až vám v hrudi zůstane jen zející černá díra. Skvostná obálka, bohatá slovní zásoba, libozvučná jména postav, dokonale navazující nitky příběhu. To vše tvoří perfektní kousek, dokazující sílu českých autorů. Hrozinkou na ještě teplém babiččině štrůdlu je pak poselství knihy, ne nepodobné lidské historii, tak stále tragicky se opakující dokola a dokola, bez špetky poučení z vlastních chyb.
Kosti pod mechem vypráví o postupném úpadku minotauřího společenství. Zdá se, že je zcela nevyhnutelný, obzvláště když se začnou odvracet bohové a vezmou si zpět některé své dary. Začne se stírat hranice mezi dobýváním zašlé slávy, navracením tradic a brutální zabíjením pro potěchu a sobecké účely. Potoky krve a utrpení, to vše páchané ve jménu vyššího dobra.
Poznáte hrdinné reky z balad, ale i podlé zrádce. Touha po očistění a navrácení cti, měnící se v postupnou nenávist zcela zatemňující mysl vámi bude rezonovat ještě dlouho po dočtení. Stejně jako nepochopení, jak se z hrdého válečníka snadno stane zlomený muž. Autorka se nesnaží protlačit akci, naopak, zaměřuje se na psychologii postav a děj plyne v poklidu. Brutalita minotaurů je únosná, nepůsobí vlezle, je akurátní. Popisy nejen postav jsou tak dobré, že jsem chvílemi cítila funění zápasících minotaurů za sebou.
Co bych vytkla? Nic, prostě nic. Byla jsem očarována, vtažena do příběhu a vyflusnuta jako mrzký kozí bezoár. Rozhodně 5/5. Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.
Po přečtení knihy je vám na jednu stranu strašně líto, že musíte hrdiny opustit, protože vám opravdu přirostli k srdci. Na druhou však víte, že přesně takový konec si příběh zasloužil a vy byste na něm nezměnili ani písmenko. Pokud byste letos na jaře a v létě měli sáhnout jen po jedné fantasy knize, měla by to být tahle. Rozhodně si vaši přízeň zaslouží. Určitě pro fantasy žánr nadchne novou generaci čtenářů.
Celé v recenzích.
,,Čest je víc než život."
Už jste četli fantasy, kde by hlavní roli hráli minotauři? Já totiž ještě ne. A musím říct, že to byla pecka.
Hlavní hrdina Nerghan žije na Pláních. Ačkoli je skvělým bojovníkem, který vyhrál mnoho soutěží, sigur (nejvyšší vůdce) ho ještě nepovolal do armády. Nerghan totiž žije ve vesnici se svým zraněným otcem. Minotauři ale slabost netolerují. Pokud už muž nemůže bojovat je vlastně pro klan bezcenný. S tím se ale Nerghan nemůže smířit. Proč by měl být jeho otec pro společnost zbytečný? Nemůže sice válčit, ale učit děti by mohl. Když přijede vyslanec sigura do vesnice, otec požádá u sigura o audienci. Chce narukovat do války a zemřít. To ale nemůže Nerghan dopustit a tak se vydá s otcem sigura přesvědčit, že ne vše, co se doposud bralo jako samozřejmé tak musí být. Že změna je možná, a nejen možná, jako spíše nutná.
Autorka skvěle vykreslila kulturu, způsob života, náboženství a hierarchii národa minotaurů. Vše bylo propracováno do nejmenších detailů. Ve jménech se často objevuje gh, což mi k minotaurům hodně sedělo. Takové vrčení.
Našla jsem si své oblíbence a naopak postavy, které jsem úplně nesnášela. Moc se mi líbilo, že ale autorka ukázala kolikrát i jejich pohled na věc. A my si tak mohli říct, že je vlastně tak trochu chápeme. Ne ale u všech.
Retrospektivní poskládání příběhu je velmi netradiční, hlavně u fantasy se s ním moc nesetkáme. A pro mne to bylo příjemné osvěžení. Znát prvně konec a postupně zjišťovat, co k němu vedlo? To mne moc bavilo.
Kdyby to nebyla próza ale poezie řekla bych, že se jedná o hrdinský epos. Básně se tu s prózou krásně prolínají, a proto mi to ten hrdinský epos asi tak připomíná.
Kniha mne i několikrát rozplakala. Některá místa se vám úplně vpijí pod kůži. A jsou hooodne emotivní. Ukazují nám, že i když se někdo těší slávě a moci může ve vteřině spadnout až na úplné dno.
Za zmínku stojí i dokonalá mapa. Často jsem se k ní vracela a hledala místa, kde se děj odehrává. A musím říct, že jsem pokaždé našla. Škoda jen, že není na začátku, ale na konci. Takže pozor ať ji nepřehlédnete!!!
Pokud nemáte rádi nedokončené série, tady nemusíte mít strach. Příběh by měl sice mít pokračování, ale tato dějová linka je uzavřena. Takže ano, okamžitě chci další díl, ale zároveň mne žíly netrhá, že ještě není.
,,Co jeto za příběh?"
,,O muži, který byl vším, co si lidé jako ty představují. Skvělý bojovníky, moudrý a čestný."
Tahle kniha si mě naprosto získala. Prve svou obálkou (už jste ji viděli v realitě?) a neotřelým tématem minotaurů. Potom propracovaností postav, světa a jednotlivých linek a motivací. Autorka vyprofilovala úžasně komplexní postavy, kterým rozumíte, i když vidí každá svět jinak. Tím se dostáváme ke světu jako takovému. Skvělý! Miluju, když se ponořím do propracovaného nového světa, který dává smysl a jako bych se v něm opravdu ocitla.
Upřímně bych raději chronologický pořádek, protože takhle přišlo to „bum“ velmi brzy. Ale na druhou stranu jsem věděla, k čemu spěji a dozvídala jsem se postupně to „proč“. Mělo to vlastně dost do sebe. Jen jsem musela hodně listovat zpět, neboť jména postav mi na začátku, kdy jsem věděla prd, splývaly. :D
Hrdinské fantasy na slovo vzaté. Tohle si dejte. Jen pokud máte někdy problém s pořádkem v postavách, vmete si pro jistotu papír a tužku k sobě. :) Je to první díl plánované duologie a já už nyní vyhlížím závěr.
Moc děkuji za poskytnutí výtisku k recenzi, protože jsem si čtení i rozplývání se nad obálkou velmi užila.
V dnešní době je obtížné najít fantasy knihu, která nebude plytká, nadupaná dějem od první do poslední stránky, kde vyčerpáním padne vše, o co se autor snažil. Zuzana Hartmanová pojala Kosti pod mechem povídkovým stylem. Chápe dynamiku příběhu. Respektuje ji a rozvíjí příběh, který si opravdový fanda fantasy užije. Nečekejte od knihy honbu za senzací. Čekejte poctivost, úctu a dodržování hodnot. Dobrá, abych vás nebalamutila, na kapku krve čas od času v příbězích z dob Nerghana narazíte.
Když jsem začala číst tuhle knihu tak jsem začala naprosto panikařit. Tohle je první díl a já přece tenhle svět neznám! Žádné vysvětlování a hup přímo do příběhu. ALE ... pak se kniha pěkně rozjela a vše bylo vysvětleno a vše najednou dostalo smysl.
V téhle fantasy teče krev proudem. Žádné slitování a nuňání, ale pořádný válečný příběh. Ale tak jo, trochu té lásky tam autorka taky propašovala, ale sladkobolnou romantiku opravdu nečekejte. Toto je drsný příběh se silnými osobnostmi.
Tohle je příběh Nerghana. Silné osobnosti, která byla zrazena, ale bylo jí dopřáno mít svou pomstu. Žádné nečekané odhalení na závěr, jako třeba ve Čtvrtém křídle, ale přesto se strašně těším na další díl. Ten bude asi o Uně, která snad dokončí změny, které Nerghan začal.
Česká spisovateľka Zuzana Hartmanová sa po tretí raz vracia do svojho fiktívneho sveta. Accadské dobrodružstvá je však možné vychutnať si ako samostatné príbehy, nie je potrebné poznať dilógiu o nekromantke Nix. Tentoraz sú navyše stredobodom pozornosti minotauri. Legendami opradené kmene s kultúrou, zvykmi a vlastnou históriou. Čitateľ má na stránkach knihy možnosť spoznať ich a zistiť, či tieto stvorenia čaká aj nejaká budúcnosť.
Podobne ako autorkina prvotina Noční labuť, aj v tomto prípade ide o poviedkový román. Navyše je odetý do hávu hrdinskej fantasy. V tomto smere sa núka takmer klasický námet o spáse, zrade a cti, s prímesou lásky a túžbou všetkých zachrániť. Tento výpočet tvorí základné predpoklady daného žánru. Napriek tomu sa nedá tvrdiť, že by Harmanová napísala typický hrdinský kúsok.
Zdá sa totiž, že zvážila svoje možnosti a rozhodla sa, že využije viacero spôsobov, ktorými môže čitateľa zaujať. V prvom rade je to výber samotných minotaurov. Hrdej rasy čestných bojovníkov, ktorí nedokážu klamať, vždy držia slovo a žijú určitým spôsobom. Zväzujú ich dávne tradície a zákony, prípadné spory riešia súbojmi. Dopĺňajú ich ženy liečiteľky a šamanská mágia.
Takisto nejde o úplne inovatívne prvky, ale dokopy fungujú. Pravdepodobne najväčšou výhodou knihy je jej stručnosť a epizodickosť. Dejová linka pritom začína zdanlivo na konci. Vidíme, ako dopadne cesta bojovníka, a nejeden čitateľ sa začne pýtať, či sa má obťažovať aj za stranu šesťdesiatpäť. Prvá časť knihy predsa namaľovala obraz toho, čo sa už stalo.
No až opisy ďalších udalostí tie výjavy dokreslia. Ich prostredníctvom autorka vysvetľuje motiváciu, predstavuje aktérov a hlavne prehlbuje tragédiu všetkých udalostí. Je stručná a výstižná. Tiež preskakuje z príbehovej súčasnosti do minulosti. Nezdržiava sa zbytočnosťami a nemá nutkanie čitateľa zbytočne vodiť za ruku. Ukáže mu len smer a vyšle ho na cestu, podobne ako svoje postavy.
K tomu núka pomalšie i rýchlejšie okamihy, surovú akciu i zamyslenia. A keď čitateľ otočí poslednú stranu, uvedomí si, že záver, hoc ho už poznal, vníma úplne inak. Pretože tie kontúry naznačené v úvode sú zrazu vyfarbené a núkajú iný druh obrazu. Plného emócií a tiež zvedavosti, či ide o definitívny koniec alebo ho ešte protagonisti dokážu zvrátiť.
Poviedkový román Kosti pod mechem neponúka inovatívne poňatie hrdinskej fantasy. Hartmanová napísala skôr klasického žánrového reprezentanta. Napriek tomu ale dokáže zaujať. Tým, ako vystavala dej. Stavila na stručnosť a údernosť. Nebála sa byť drsná, hoc nie vždy prostredníctvom krvavých momentov. Dokázala čitateľa držať v napätí. A tým, že sa zamerala na postavy, ponúkla o niečo hlbší zážitok.
Kniha mi připomněla krásné chvíle strávené s kulturou Taurenů ve hře World of Warcraft.
Minotauři Zuzany Hartmanové nejsou totiž lidé s býčí hlavou, ale celkově býci s kopyty a srstí, kteří chodí po dvou, a bojují své souboje cti s nejrůznějšími zbraněmi a také se sekerami. K tomu mají po boku něžné šamanky, které si rozumí s přírodou.
Příběh byl krásně poskládaný z různých událostí jako dílky mozaiky, která tvoří až děsivý obraz souboje o moc, čest a budoucnost minotauřího lidu, kdy nebyla udělána úplně nejlepší rozhodnutí, za což hrdinové draze zaplatí.
V knize také nenajdete žádné černobílé charaktery. Každý má svou motivaci a bojuje za "dobro", ve které věří, takže vás čeká spousta překvapení a zvratů.
Svět i hrdiny si snadno zamilujete a nebudete se chtít odtrhnout.
Jedinou výtku mám ohledně označování minotaurů jako "muži a ženy", zvlášť když je tam i rasa lidí, tak to působilo hodně divně. Nejvíc mi to vadilo v úsloví: pohybovali se na hodně tenkém ledě a ten jim zlověstně praskal pod nohama.
Kosti jsou zdařilou hrdinskou fantasy o budování respektu, o zradě a pomstě, o tradicích a obavách ze změny. Zdařilé střídání časových rovin, drsný svět minotaurů, ale i krapet lásky a emocí činí z knížky fakt labůžo počteníčko. Potěšily velmi!
Zprvu jsem měla problém se začíst. Prvních šedesát stránek mi přišlo tak uspěchaných, že jsem měla obavu, že nestihnu dojít konce a knihu odložím. Ale vydržela jsem pevná ve víře, že to autorka napsala takhle záměrně. Záhy jsem pochopila, že můj odhad byl správný. Čím blíž jsem byla sedmdesáté straně, tím víc mi docházelo, jak byl tenhle krok rohatě ďábělský a zároveň riskantní. Pokud se do knihy na mé doporučení pustíte, vydržte. Protože pak to přijde. Celý příběh, svět a hlavně život jednoho hrdiny vám otevře náruč a vy do ní vběhnete natěšení, protože už to cítíte. Jak vám brní v konečcích prstů. Jak vám slzy vlhnou v slepé naději. Jak se kroutí palce u nohou. A když se z hrdiny stane vyhnanec, který je bičován nespravedlností příliš často přes záda, záleží vám na něm o to víc.
Hlavní hrdina byl velmi dobře napsaný. Budil emoce a člověk mu musel držet palce, v duchu se ho zastával a doufal, že to všechno dopadne ještě trošku jinak. Vedlejší postavy byly natolik barvitě popsané, že zaujaly a vlastně mi nikdo nepřekážel. Nevadil. Kniha byla velmi čtivá a napínavá navzdory tomu, že se dozvíte téměř vše na začátku. Málokdy se stane, že zůstanu číst po půlnoci, ale nešlo odolat. Kniha se nepouští do žádných zbytečných popisů, jde přímo k věci a to důležité zazní. Zbytek nechme svoji představivosti.
V knize naleznete i parádní mapu, která Vám usnadní v zorientování se v příběhu. Dalším plusem jsou bonusové materiály, jako soundtrack nebo další informace ze světa minotaurů.
Autorka mi se vztyčeným prostředníčkem jasně vzkazuje, že ženy na poli fantastiky mají své místo. A já doufám, že si ho obhájí. Protože stále častěji sahám po mužských autorech a ženám se vyhýbám.
Doporučuji s čistým svědomím.
Kosti pod mechem už na první pohled zaujmou svou krásnou obálkou se zlacenými prvky. Česká autorka, Zuzana Hartmanová, nás v této své hrdinské fantasy přivádí do neotřelého světa minotaurů, kde čest znamená víc než sám život.
Udatný válečník Nerghan se potkává s mladou minotaurkou Unifareou. Musí se s ní dorozumívat gesty, protože je němá. V jejích očích si ale všímá drobných zlatavých teček – takových, jaké mají jen šamanky, které dokážou používat svoji moc, provádět rituály nebo léčit raněné bojovníky. Nerghan učí Unu lovit a také základům bojového umění. Čím dál se ve vyprávění dostáváme, tím hlouběji poznáváme příběh Nerghana, ale i Uny. Jsme svědky rozhodnutí, kterými se náčelník minotaurů spolu se svými nejvěrnějšími snaží navrátit klanům jejich ztracenou slávu. Jenže ne všem stále tolik záleží na cti, jako tomu bývalo dřív. Jako by už Kodex, kterým se řídily celé generace minotaurů z Accadských plání, pomalu pozbýval svoji platnost. Nechybí málo a veškeré jejich tradice a hodnoty se obrátí v prach..
Za možnost přečíst si tento příběh ještě před vydáním ve formě recenzního PDFka velice děkuji autorce @zuzana_hartmanova . S vyprávěním o udatných minotaurech jsem se zatím nesetkala, takže jsem se ráda začetla do stránek její knihy. Líbila se mi životní filozofie minotaurů, jejich kultura a zvyky. Důkazem budiž i to, že jsem si knížku po jejím vydání i koupila. O:)
Jenom bych upozornila nedočkavé čtenáře, ať vnímají i letopočty na začátcích kapitol. Já, co se s čísly moc nekámoším, jsem je vždycky jen zběžně přelétla očima a pak jsem měla trochu problém orientovat se v příběhu. Není totiž vyprávěn chronologicky, ale až na konci dávají všechny střípky dohromady jeden celek. Těším se, až nás autorka zavede do svého světa podruhé a až nám opět více poodhalí jeho fungování. ;o)
4/5 *
Na Kosti pod mechem jsem se těšila a splnily veškeré moje očekávání. Abych byla tedy úplně upřímná, úvod byl pro mě trošku těžkopádnější a leccos na mě působilo uspěchaným dojmem, ale jakmile se děj přehoupl do jiné časové linie, nejistoty byly zapomenuty, začetla jsem se a nešlo se odtrhnout. S každou přečtenou kapitolou na mě měl "konec začátku" větší dopad (stejně jako kdysi u Snílka neznámého, který také začal koncem, kdy čtenář neměl k žádné postavě vytvořené citové pouto a jak příběh postupoval, docházelo mu, že se jen pročítá k emoční újmě a nemůže přestat). Hry s časovými linkami byly skvěle poskládané a veškeré dílky příběhu přesně zapadaly tam, kam měly, v příhodný čas. Bavily mě netradiční hrdinové příběhu - minotauři, jejich životní filozofie a poznávání jejich kultury. Oblíbila jsem si Nerghana a držela mu palce. Kosti pod mechem jsou pro mě poctivá hrdinská fantasy. A nemůžu nezmínit nádhernou obálku se zlacením - celkově zpracování téhle knihy je parádní, Host se vyšvihl.
Štítky knihy
česká fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2020 | Před bouří |
2017 | Noční labuť |
2021 | Oko bouře |
2024 | Kosti pod mechem |
2019 | Perutě noci |
Už velmi dlouho jsem nečetla takhle originální knihu. Velmi dobré.
Na začátku je v knize spoustu otazníků a děj postupně ubýhá ale ani stránka na zmar. Autorka umí velmi barvitě, promyšleně a s talentem i širokou zásobou slov psát. A také obdivuji ten promyšlený svět se svou historií a tradicemi a jsem velmi ráda, že ho autorka nenechala ve své hlavně shnít jako kosti pod mechem a jestli budou další díly z tohoto světa ráda se do světa Minitaurů vrátím.
Kniha je také obohacena o bonusy a soundtracky a doporučuji si pročist autorčiny stránky, dozdobují knihu.
Jen ten stane po boku sigura
Věrným mu druhem ve zbrani
Zván raganem bude
Od slunce nového svítání.