Kouzelnice
Kristýna Krejčí
Fantasijní příběh o mladé kouzelnici Laivine, která vyrůstá jako nalezenec. V zemi se schyluje k válce a mladou ženu provázejí sny o lovci, do kterého se zamiluje. Vydá se svého milého nalézt a na dlouhé cestě objeví i sama sebe, svou moc, přátele, pokoru a vytrvalost v touze jít za svými sny. Ale pokud se setkají, bude i jejich láska skutečná? Dokáže tato láska vytrvat i v bojích, které vedou proti zlu? A co všechno způsobí medailon na krku malé kouzelnice, který nosí ode dne svého nalezení? Povídání o lásce ve světě, kde lásce nebylo přáno.... celý text
Přidat komentář
Je vidět, že autorka si splnila svůj sen, ale tohle dílo není určené široké veřejnosti.
Nápad sám o sobě je dobrý, bohužel děj je roztříštěný, zbytečně uspěchaný, místy nelogický, a celkově nezajímavý.
Styl psaní a myšlenek hodně připomíná citové zmatky náctiletých a hluboké toužení po nevyzrálé podobě lásky.
Smutný a trochu podivný konec dílu také dvakrát neprospěl.
Normálně bych asi dala "odpad", ale protože v textu cítím lehký odraz svého raného mládí, dávám dvě hvězdy.
Tak asi první třetina knihy se mi líbila, pak už mě děj nebavil. Nápad docela dobrý, ale celkově na mě kniha působila nezajímavě a nudně.
První a poslední kniha, kterou jsem si od této autorky přečetla. Kniha bude určena spíše pro teenagery, kteří se nenasytili upířích ság a podobných věcí...Pro mne plytké...
Byla to nádherná kniha konec byl velmi smutný ale příběh celé knihy byl úžasný.Doporučuji přečíst :)
(SPOILER) Nemůžu si pomoct, ale tahle kniha se mi prostě nelíbila. Zdá se mi to, nebo to bylo skoro bez zápletek? Vždyť Laivine (která mi jako hlavní hrdinka přišla dost nevýrazná) skoro všechno vycházelo - měla vždycky dost peněz na vyžití, prodala vždycky všechny svoje lektvary, vcelku rychle našla svého vysněného lovce... No a ten se do ní samozřejmě musel okamžitě zamilovat (: během krátké doby se z ní stala tak zkušená bojovnice jako ostatní, který museli projít léty výcviku. Dobře, je to kouzelnice, ale i tak něco takového prostě není možný. To se nemohlo nic pokazit ani tady? :D
No a Alcarrova věta "Moc rád tě pozoruju, když bojuješ." mě dorazila, nemá si náhodou taky hledět boje, nebo jí třeba jít pomoct...? Na to, aby na ni zasněně koukal prostě při boji není vhodná doba. Zkrátka a dobře, ani romantická linka mi nesedla.
Konec tomu vůbec nepomohl.