Leonardo da Vinci - Úsměv Mony Lisy
Veronika Válková
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257300/mid_leonardo-da-vinci-usmev-mony-lisy-CnS-257300.jpg
5
123
123
Ve Florencii kvete umění, ale také tu zuří boj o moc mezi rodem Medicejských a Pazziů. Bára se do něj zaplete úplně nevědomky - tajný vzkaz určený jednomu z Medicejských se totiž omylem ocitne právě u ní. Situaci jí pomohou vyřešit její přátelé Sandro a Lionardo. Nádavkem Bára rozluští staletou záhadu - komu vlastně patří úsměv Mony Lisy.... celý text
Přidat komentář
Výlet do Florencie patnáctého století mě moc bavil. Leonardo Da Vinci nezklamal, byl přesně takový, jak si ho představuju – roztěkaný génius s neuvěřitelným šarmem. Nejvíc mě pobavilo, jak moc rád zahříval Báru pod dekou, když si myslel, že je kluk. Je fajn, že se autorka dotkla i možnosti jeho sexuální orientace, včetně slov v závěru, kde se Bára diví, proč někomu vadí, když má kluk rád kluka. Za mě paní Válkové velký palec nahoru. Líbilo se mi i fantaskní vysvětlení původu Mony Lisy, které do příběhu skvěle zapadlo. Prostě další skvělý výlet do historie.
Přečetla jsem ji rychle v rámci Čtenářské výzvy. Večer jsem ji chtěla převyprávět dětem a dostaly mě jejich reakce: „Já vím, kdo nakreslil Monu Lisu. Leonardo da Vinci.“ nebo „Mami a nebyl ten kámen na modrou barvu lapis?“, že to a tamto znají z Déčka, Minecraftu a tak. Vlastně mě to ohromilo, je jim 5 a 8. Takže příští dílo od autorky si možná dáme společně :). Je to milé podání střípků z historie.
Moje první "Baťovka" a líbila se mi, tak asi nebude poslední. I když nejsem cílová skupina. Dobrý nápad jak seznámit děti s dějepisem.
Tak jsem se dal tuhle zimu definitivně na dětskou literaturu :-) Pátou "bárovku" jsem přečetl s chutí opět za nějaké 3-4 dny na chatě na Vysočině s děckama. Po předchozích starověkých a pravěkých "těžkých" dobách to byl tentokrát výlet do barevné kvetoucí Florencie quatrocenta. Protože tehdy tady kvetly můzy jako nikdy jindy a potkávalo se tu tolik géniů vedle sebe, signora Bára ani nepotřebovala žádného fiktivního průvodce, ale vystačila si se samými reálnými postavami. V dobách Lorenza Nádherného to byl zlatý věk renesance. Opět velmi vtipné a poučné.
Dobře si vepište do paměti ty dva portréty od báječného ilustrátora Petra Kopla na obálce. Jsou to skutečné podobizny spolužáků z dílny Andrea Verrocchia - Leonarda a Sandra Botticelliho.
Báře zbývá pár chvil do večeře, tak si jen tak na dva měsíce odskočí do minulosti. Kdo z nás by nechtěl, aby mu nohy zahříval sám velikán Leonardo da Vinci. Opět úžasné dobrodružství.
Úžasná... Čtivá, zajímavá a krásná. Lionarda jsem si zamilovala a Sandra zrovna tak. Jako všechny Bárovky doporučuji.
Má druhá knížka o putování časem, opět super, teď už vím, že zkrátka budu vždycky chtít, aby Bára v tom čase zůstala. Najde si tam přátele, pomůže ... A pak musí pryč. Ach jo.
Nevadí, přesto už se těším na další knížku o jejím dobrodružství. ◕ᴗ◕
Krásná knížka plná napětí a historie. Jde vidět že autorka má velice bujnou fantazii a dokáže si věci domyslet do formy kterou chce.
Bacha spoiler!!!
Je mi velice líto že se Bára do Lionarda nezamilovala a že Ssandro nekončil s Simonettou. Ale hold autor má vždy svůj svět kde je jen on bůh.
veronika Válková dokáže každého seznámit s historií velice zábavnou formou.
Nejsem sice cílová skupina, ale i přesto jsem knihu přelouskala. Původně jsem myslela, že je to komiks, to kvůli ilustrátorovi Petrovi Koplovi. Nakonec to byl docela zajímavý příběh, který určitě potěší ty, co mají rádi dějepis a taky rádi čtou. Z mého pohledu tam byly i nějaké mouchy, to když Bára měla sklony k "všeználkovství".
Knížka se mi moc líbila. Mám ráda historii a knížky od V. Válkové jsou čtivé, milé a dokáží vtáhnout do děje.
Další ze série knih z mé oblíbené historie mi příjemně zkrátila čekání na chodbě, když jsem se připravovala na to, že půjdu jako další před soutěžní porotu. A jelikož byly některé scény s Bárou a Lionardem extra vtipné - potažmo někdy i se Sandrem - vůbec se o mě nepokoušela tréma, za což jsem moc ráda. Na odlehčení atmosféry tedy vřele doporučuji.
Zdálo se mi to, nebo Bára v tomhle díle nebyla tolikrát vyvedena z omylu jako v těch minulých? Že by se učila přijímat věci kolem sebe, nebo je to prostě proto, že už toho hodně z minulosti pochytila? O tom můžu jen dumat.
Oba dva další hrdinové mi byli velmi příjemní, ale co si budeme povídat, Lionardo přece jen o něco víc. Zajímalo by mě, jestli měl skutečný da Vinci taky takové charisma.
A na konec jsem ráda, že se Terka nic nedozvěděla. Bára měla pravdu, když si v jednu chvíli pomyslela, že ve dvou by to nebylo ono.
Kniha mě nadchla - vlastní vypravování i odlehčený styl psaní. Třebaže nepatřím k cílové skupině, knihy série Kouzelný atlas se mi velmi líbí. U této jsem se přímo přenesl do Florencie 15. století. I ilustrace jsou výborné. Přestože tyto knihy jsou v knohovně, líbí se mi tak, že jsem si je začal kupovat jako ebooky.
Moc pěkná knížka. Zajímavá myšlenka s Mona Lisou. Musím přiznat, že jsem si Báru představovala trochu jinak... :D Styl psaní je poněkud jednodušší, ale to nevadí. Zjistila jsem, že se mi líbí Lionardo. Ta jeho povaha, ten jeho zájem a vynalézavost,... To je až nakažlivé! :D Jen se mi nelíbil Bářin názor na sodomii.
Knížka se mi jinak líbila a určitě si přečtu i další díly.
P.S. Jsem ráda, že si Bára tajemství atlasu nechala pro sebe...
Tak na tuhle knihu dlouho nezapomenu. Nejlepší historickozajímavá série na světě!!!
Kdo nečetl, musí rychle napravit!