Krabí zjevení: Podivné příběhy ze starého Japonska
Kótaró Tanaka
Strašidelné příběhy jsou v Japonsku velmi oblíbené; k největšímu rozkvětu tohoto žánru došlo v období Edo. Na starší historky o neobyčejných či nadpřirozených bytostech navázali moderní japonští autoři, ať už vlastní tvorbou nebo sběratelskou činností. Ke sběratelům tajuplných příběhů o podivných a neuvěřitelných jevech patří i autor této mimořádné knížky.... celý text
Literatura světová Horory Příběhy
Vydáno: 2019 , PragmaOriginální název:
Nihon no kaidan II.
více info...
Přidat komentář
Tak to bylo opravdu velmi podivné, spíš než strašidelné. Zas narážím na kulturní bariéry. ;)
Krátké nadpřirozené nebo kriminální příběhy ze starého Japonska. Hlavně zajímavý náhled do toho, co jiné národy považují za strašidelné.
Příběhy (někdy plné podvodů a šejdířů, někdy pohádkové či mystické) ze starého Japonska z kterých dýchá exotické kouzlo. Je to spíše nedokončený polotovar. Příběhy jsou občas useknuté, bez poučení a bez pointy... Třeba toho se zlodějem a herci bylo docela škoda, zpočátku měl dobře našlápnuto a najednou prudký bezmyšlenkovitý konec, jako by z knihy někdo vytrhl poslední stránky. Ztotožňuji se s názorem Anie.M: "některé povídky mi přišli nedotažené, neukončené a pořád jsem v nich hledala něco víc". Psychologicky ploché, málo strašidelné, takové jednohubky pro zábavu ovíjené, hlučné společnosti, kdy posluchač už poslouchá jen napůl... :D Zklamání, i když některé povídky byly trochu zdařilejší a lépe ukončené než jiné.
Takové japonské pohádky
Moc se mi to líbilo, je to teda ale hodně jiné než naše kultura, naše historky. Ale právě zájem o japonskou kulturu mě to přiměl přečíst a jsem za to ráda.
jsem ráda, že mi kniha prošla pod rukama, ale nepřesvědčila mě na sto procent. obecně mám tento druh povídek, tajemno-pohádek ráda, ale japonská kultura je opravdu jiná. některé povídky mi přišli nedotažené, neukončené a pořád jsem v nich hledala něco víc.
Tak za mě tedy zklamání. A to jsem se opravdu strašně moc těšila! Ale ty povídky byly ... plané, nijaké, nezaujaly mě. Hvězdičky dávám z úcty ke starým povídkám, za to, že to bylo opravdu hezky napsané, ale ... to je tak všechno, bohužel. Někomu se to možná bude líbit, ale já čekala víc strachu, víc vykreslenosti ...
Neřekla bych, že jde o strašidelné příběhy, protože se u nich snad nikdo nemůže bát, ani mrazení se nedostavilo. Zato označení "podivné příběhy", to je přesné. Kdyby se v tom tak nezračila odlišná japonská kultura, dala bych asi jen jednu hvězdu. Ale tuším, že chyba nebude tak úplně na mojí straně, že jsem povídkám nepřišla na chuť, Japonsko je opravdu hodně jiné. A vlastně jsem to přečetla celé, tak mě to asi nějak zaujalo - i kdyby jen tím, že jsem čekala, jestli další povídka bude stejně divná jako ta předchozí.
Při čtení jsem si musela vzpomenout na našeho národního génia a dovolím si malou citaci z jeho hry: "Jednou se mi stala taková… taková věc. Však to znáte. A já vám plakal! No, a vidíte, jindy zase se mi stala jiná věc, a já neplakal." Jestli vám tahle historka přijde zajímavá a jestli u povídek nepotřebujete pointy, tak si v Krabím zjevení přijdete na své.
Zajímavá ukázka a výběr japonských kaidan příběhů, žánru, z něhož dodnes čerpají mnohé japonské filmové horrory. Krátké i delší strašidelné, atmosférické, mrazivé, mravokárné i mysteriózní příběhy založené na lidových pověrách, mytologii a povídačkách. Kniha je moc hezky zpracována a výborný doslov překladatele (k vydání z roku 2019) háže sebrané příběhy do širšího kontextu.
Krátké a čtivé příběhy klasické japonské mytologie. Zde vybrané kaidany mají proměnlivou kvalitu (občas jde pouze o navození atmosféry, a pointa záměrně chybí), nicméně ty nejlepší se nachází na posledních stránkách knihy. Vedle Vyprávění za měsíce a deště (Akinari) a Těla ženy (Akutagawa) povedená sbírka příběhů.
Část díla
Démon horské čarodějky Jamauby
Hadova zášť
Horský přízrak
Když kvetly sakury
Kouzla a čáry
Autorovy knížky
1999 | Krabí zjevení: Podivné příběhy ze starého Japonska |
Sbírka starých pověstí a tajemných příběhů z dávných dob Japonska je sepsaná nenáročnou sdělnou formou. Většina příběhů v sobě nese morální ponaučení, některé přinášejí vyprávění o různých strašidelných příhodách. Ráda jsem si přečetla další podivné historky z jiného konce světa. V jednom kousku lze poznat studiovou pohádku z roku 1985 Jamamba v hlavní roli s Pavlem Trávníčkem, u které jsem se jako malá hezky bála.