Krabice živých
Norbert Frýd
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204576/bmid_krabice-zivych-204576.jpg
4
213
213
Strhující román, který patří mezi nejvýznamnější díla Norberta Frýda z 50.let. Díky strastiplným zkušenostem z koncentračních táborů, autorem prožité bídě a utrpení se toto dílo vyhnulo dobovému schematismu a vychází právě z jeho osobních krutých zážitků.
Přidat komentář
Díky této knize, náhodně najité před 20ti lety u babičky v knihovně (a vzhledem k nudě a žádným jiným knihám) jsem začala milovat čtení a dozvěděla jsem se o hrůzách koncentračních táborů. Ač jsem pak přečetla ještě spoustu knih s válečnou tematikou, na tuto nezapomenu. Vím, že jsem ji četla jedním dechem, plakala jsem u ní a uvědomila si, co znamenalo být Žid v této době. Těžko říct, jak by na mne stejný text působil dnes, ale pro me osobně je to kniha číslo jedna!
Nakonec jsem se rozhodla, že knížku nebudu dočítat až do konce. Ne, že by popis toho, jaké hyeny se z lidí stávají v extrémních podmínkách byl nějak zvlášť špatný, ale prostě to bylo nudné.
Četla jsem už poměrně dost knih s touhle tématikou, ovšem tahle je opravdu čtivá, zhltla jsem ji jedním dechem! Postavy a jejich charaktery jsou tu krásně vykreslené, text je ilustrativně a místy i vtipně doplněn cizojazyčnými slovy a větami, což umocňuje smysl řečeného. ...a vzhledem k tomu, v jaké době byla kniha napsána, musí člověk autorovi odpustit i tu lehkou politickou agitku a vyzdvihnutí odvahy našich soudruhů. =)
knihu jsem měla přečtenou během pár dní ... knihy s touto tématikou čtu ráda a ani tato nezklamala... pohled na to, jak pobyt v koncetračním táboře dokáže zamávat s psychikou, co někteří dokáží pro přežití udělat
Frýdova Krabice živých je prostě klasika a jako ke klasice jsem k ní i přistupovala. Neumí popisovat tak dobře jako Styron, není tak naturalistický jako Remarque, nedokáže děj rozeběhnout jako Sapkowski, ale... něco na ní přeci je. Jedná se o táhlý zimní příběh v koncentráku, mašinerii na levnou pracovní sílu, která se pozvolna mění v lazaret. Mění se lidi, mění se vedení, mění se postoje, mění se přístup a priority. Zajímavá sonda do lidských duší, které se na pokraji sil válí v blátě ponížení...
Rozhodně nelituji, že jsem si knihu koupila a přečetla, ale podruhé už po ní asi jen tak nesáhnu...
Je to chvilka, co jsem dočetla tuto knihu a na rtech mi zůstala hořká pachuť. Což o to, Frýd má úžasnou slovní zásobu, hraje si, mazlí se a laská slova, ale nějak...Příběh je zajímavý, obyčejný, jako lidská život sám, ale přesto....stále jsem vyhlížela konec a když přišel, divila jsem se.
Kniha působivá tématem, slovní zásobou, ale jako celek mě do kolen nedostala.
Jedna z prvních knih o tématice koncentračního tábora kterou jsem kdysi dávno přečetl.
Co mi utkvělo a co vlastně bylo ve všech táborech...pokud jste tedy nešli na smrt hned bylo číslo, kterým jste se stal.
Co bylo stěžejní v této knize bylo právě číslo na kartotéčním štítku a podle toho kde jste byl uložen tak jste žil nebo ne.
Knihu doporučuji přečíst, i když na téma koncentračních táborů bylo napsáno více knih i lepších či obsáhlejších.
Bohužel nedočteno. Ale zkusím se k tomu někdy vrátit a zdolat to. Úseky byli dosti nudné, a to čtenáře odradí. Jinak ale asi super téma ( teda jen jako čtivé, příběh je katastrofální, asi jako celá 2.svět. válka.)
No já nevím, ale strhující pro mě ta knížka nebyla, právě naopak, dějově to bylo trochu roztahanější. K dočtení jsem se asi od poloviny musela nutit. Ze začátku mi také dost vadilo, že někdy jsou požívány u hrdinů jména, jindy přezdívka a jindy zase ty německé tituly - v těch se nevyznám, takže mě to dost mátlo, kdo vlastně co řekl. Knih o koncentračních táborech jsem už několik přečetla a byly rozhodně lépe psané a některé i drsnější. Ne vždy je známý autor zárukou výborně napsaného příběhu, kolikrát je čtivější a lepší někdo, kdo napsal jen jednu knihu. Např. takový Lustig se čte strašně špatně...Ale to jsou samozřejmě moje subjektivní dojmy.
Jinak jsem ráda, že jsem knihu dočetla.
Jeden z vrcholů autorovi tvorby. S odstupem v nich zpracovává své zážitky z Terezína, Osvětimi a Dachau.
Kdysi to byla moje první "válečná" kniha. Hodně dlouho jsem pak nemohla nic takového číst. Dobře napsán otřesný příběh ...
Pěkně drsná kniha.Když si člověk uvědomí,co tam s lidmi vyváděli,nedivím se,že to pak dozorcům a kápům vrátili.
Autorovy další knížky
| 1958 |  Krabice živých |
| 1979 |  Prales |
| 1990 | Císařovna |
| 1990 | Kat nepočká |
| 1976 | Hedvábné starosti |
Tato kniha se může některým čtenářům zdát rozvleklá či dokonce nudná, ale je to klamný dojem. Zkuste ji po delší době znovu a téměř jistě vás upoutá, zvláště když si v mezidobí přečtete i nějakou další knihu s podobnou tématikou.