Krabice živých

(SPOILER) Promyšlený román, podrobně mapující hierarchii vedení a organizaci pobočného pracovního tábora Dachau. Odehrává se od 30.10.1944 po několik dalších zimních týdnů. Předobrazem byl tábor Kaufering, kam se Norbert Frýd dostal jako práceschopný židovský vězeň z Osvětimi. Cílem nacistů bylo rozjet zbrojní výrobu, ale z Kauferingu se později stal spíše lazaret nebo márnice. Tábor prodělával dost dynamický vývoj, příjezdy transportů, budování bloků, práce v továrně, nasazení německých trestanců na frontu.. Autor nás seznamuje s vedením tábora, SS, vězeňskou samosprávou, kápy, komandy, lékaři. Každý má svoje vzpomínky, představy o životě a priority, navazuje různé vazby, kšeftíky… Jde o komplexní obraz pracovního koncentračního tábora. Všichni už cítí konec války ve vzduchu, režim v táboře už není tak tuhý, a všichni věří v dobré zacházení a přežití… Je to ve všech směrech asi nejlepší román z tohoto prostředí, je uvěřitelný, má dějový spád, psychologicky a myšlenkově je na vysoké úrovni.

Kniha je velmi čtivá a člověk si pak hned více váží života. Autor podával události citlivou formou, až mi to občas přišlo nedůvěryhodné, protože nejspíš každý ví, jaké hrůzy se v dané době děly a autor nejspíš záměrně některé situace vynechal. Tento tah chápu a není potřeba ty hrůzy obsáhle popisovat, ale občas mi to ztrácelo na autentičnosti. I tak skvělé dílo poukazující na to, že v nouzi se znak lidství ztrácí a každý se stává zvířetem bojující o přežití. Když dozorce na jednoho z vězňů pokřikoval, ať děkuje za to, že může žít, co víc by chtěl... zamrazilo mě, jak tak v dnešní době normální věci, jako právo na život, se stává posvátností. Doporučuji!

Autor zpracoval své zážitky z koncentračního tábora do neobyčejné knihy. K přečtení mě ve druhém ročníku inspiroval úryvek v učebnici literatury a ačkoli nešlo o snadné čtení, patří na tomto poli mezi nejlepší, které jsem četla.
"Jaké jsi národnosti? Proč nemáš řádně prisity vingl? "
"Fasovali jsme v Osvětimi kabáty bez označení. Jsem Čech, politický. "
"Eine Tscheche? Tsechy mají blechy. Stimmt? Je to tak? "
"Ne tak docela. U vás v Říši jsme k tomu ještě chytli vsi. "
To bylo téměř drzé, ale pohlavek nedostal. Dozorkyně se příliš lekla slova vsi. "

Úplně nevím, co k teto knížce napsat. Prostředí koncentrátu je šílené, nepredstavitelne. Toto je kniha očima člověka, který ho zažil. Dávám jednu hvězdu dolů, protože jsem se někdy ztrácela v dialozich, přišlo mi někdy nekonečné omílání nějaké události, až se v tom člověk ztrácel. Bylo to ale silné, smutné,.. jako ta doba.

Jde o poutavé zpracování života v koncentračním táboře za druhé světové války. Tím si autor sám prošel. I proto je tato kniha, uváděna jako vrcholné jeho dílo.

Nález v knihobudce, jsem milovník této literatury. Na této knize je zajímavé to že je psaná pohledem vězňů i veznitelu.

Kdysi dávno jsem ji chtěla přečíst, ale nyní jsem ji našla v bazaru. Ačkoliv autor píše z vlastní zkušenosti, které si prožil tak tato kniha je zvláštní. Nevím jak , ale při čtení této knihy jsem měla nebo mám pocit, že se životem v koncentračním táboře zabýval z obou stran- jak z pohledů vězňů tak z pohledu věznitelů. Některé události nebo spíš situace mi připomínají děje z jiných knih jak je to životopisné tak i beletristicky zpracované.

Tohle by se melo cist povinne!! Nezapomenutelna kniha. Doporucuji kazdemu, kdo snad vaha.

Jsou knihy, na ktere se nezapomene...toto je jedna z nich.

Knih z koncentračních táborů je plno, žádná však není tak neuvěřitelně komplexní a nepostihuje všechny oblasti tábora jako tato. Bohužel mi nesedl Frýdův vyprávěcí styl, ale jinak perfektní!

(SPOILER) Smutný příběh zachycující smutnou část naší historie pohledem bývalého režiséra Zdeňka. Není tam tolik brutálních pasáží, jak jsem u takové knížky očekávala, je to spíš plné melancholie, pocitů marnosti, bilancování o smyslu života, ale i o tom, že v určité chvíli už člověk přijde o veškeré myšlenky. Při mírném zlepšení životních podmínek přichází na scénu najednou i naděje, pomoc, soudržnost a soucit s bližním. Nejdojemnější pro mě byla smrt Šimiho-báčiho a usmaženého kotěte, oblíbenou postavou Řek Fredo a hrobař Diego, hodně jsem trpěla u popisů toho, jak je hrozné poslouchat plačící a naříkající dospělé muže. Ale štve mě teda trochu, že jsme hlavního hrdinu nemohli doprovázet až do osvobození, vyloženě jsem na to čekala.

Nelíbilo se mi pojmenování: OSVĚČIM, DACHOV, používání označení "blokouš" a co je HOUŠŤKA taky nevim. (no vím ale jako...žejo).
Nelíbila, nedojímala, spíš vytáčela a ta Osvěčim to celý zazdila.

Kniha je čtivá. Bála jsem se, že tam bude velké násilí a brutalita. Byla jsem mile překvapena, když tam žádné násilnosti nebyli a je to hlavně psané na uvědomění. Nic není jen černé a bílé

Kniha byla velice zajímavá. Dobře napsaná. Líbila se mi psychologie postav, ukázka chování a myšlení různých typů vězňů i esesáků. Některé věci se mi zase až tak moc nelíbily jako např. poukazování na bolševiky a soudruhy, že je to nejlepší,co může být...Taky se mi nelíbil ten useknutý konec.To že byl smutný je věc jedna,ale že jsme se nedozvěděli, jestli Zdeněk přežil a natočil ten film je věc druhá.Podle mého názoru,to mohlo být uvedeno.Bylo by to podle mě ucelenější

Krabice živých je jedna z těch knih, o které by se mělo více mluvit a která by se měla více číst. Je to další z řady těch, která silně promlouvá o holocaustu a o věcech, lidech a událostech, co by nikdy neměly být zapomenuty. Frýd píše velmi čtivě a už samotný fakt, že autor vychází z vlastních zkušeností, dělá knihu ještě silnějším čtenářským zážitkem. Pokud se zajímáte o téma holocaustu/2. světové války, neměla by vás tato kniha minout. Ve mně kniha rezonovala ještě dlouho po dočtení.

Tuto knihu jsem jako doporučenou literaturu na střední škole nedočetla . Nyní jsem se k ní vrátila. Člověk má po tolika letech již na vše trochu jiný náhled a tak se mi dnes již kniha i styl psaní líbil. Doporučuji přečíst. Jen mi trochu vadilo, že je tam až moc znát podtón doby, ve které vznikla. Jako by ti správní lidi mohli být jen "straníci komunisté".

Ve čtvtek jsem začala číst, teď právě dočetla....Pro mne, jako prozatimního "laika", co se téhle literatury týče - dávám 5 *...Kniha mě zaujala od začátku, dokázala jsem se vžít do situací, které nastávaly...dokázala jsem je pochopit a fandit, překvapila mě i "lidskost" některých téměř nelidských bytostí... Je to sonda do srdcí a duší všech, kteří v tomhle lágru byli, ať už jakkoliv "žili". Tedy za mne ano, přečtěte si ji!

Čtivá, smutná, bolavá, drsná... Frýd není tak sugestivní jako třeba Lustig, ale i tak rozhodně stojí kniha za přečtení...

máme slovenské vydanie - Truhlica živých...drsná kniha...bola som nahnevaná,, dojatá, fandila som hlavným hrdinom a z tých verstiev páchaných na ľudoch som mala zimomriavky na chrbte a slzy v očiach...až sa pýtal happy end...ale nie, všetkým to nevyšlo...
doporučujem prečítať