Krach - Katastrofa Jihopacifické společnosti
Robert Goddard
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/142080/bmid_krach-katastrofa-jihopacificke-spol-I5Z-142080.JPG
4
6
6
Rok 1721. William Spandrel, zchudlý kreslič map, sedí ve vězení pro dlužníky. Jihopacifická společnost katastrofálním způsobem zkrachovala a vznáší se nad ní skandál takových rozměrů, že by mohl otřást i samotným anglickým trůnem. A co mají tyto dvě věci společného? Je to jednoduché. Vysoce postavení akcionáři, mezi nimiž nechybějí ministři, členové sněmovny lordů, a dokonce ani samo Jeho Veličenstvo včetně královské milenky, mají "máslo na hlavě", Zatímco výše úplatků, které obdrželi, je přímo astronomická, řadoví podílníci mohou jít žebrotou. A to vše, včetně přesných cifer a vznešených jmen - je do detailu zapsáno v jedné účetní knize v zelených deskách. Z toho plyne jediné: kniha musí zmizet co nejdál, nejlépe za hranice. A kdo je nejlepším poslem, který za odpuštění dluhů a příslib svobody udělá cokoli a nebude se na nic ptát? Samozřejmě, náš nešťastný neúspěšný zeměměřič.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2002 , Columbus (ČR)Originální název:
Sea Change, 2000
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1997 |  Obrysy v temnotě |
| 2002 |  Krach - Katastrofa Jihopacifické společnosti |
| 2001 | V záblesku světla |
Z nemocniční knihobudky, vypadala, že ji snad nikdo ani nečetl. Podle obálky jsem soudila, že půjde o nějaké daleké zámořské cesty, a tak jsem si knihu vzala domů. Děj se sice nakonec hodně odlišoval od mého očekáváné, ale byl napínavý a vždy, když už se zdálo, že štěstí se konečně přiklonilo na stranu dobráka Williama, nějak se to zvrtlo. Vyzradím jen, že hlavní hrdina všechny ty děsivé situace přežil :-).
U knihy jsem se sice dobře bavila, ale za ještě cennější považuji to, že v mnohém vycházela z historických skutečností, o nichž jsem nic nevěděla. Jihopacifická společnost (South Sea company) skutečně existovala – a k jejímu pádu skutečně přispěly intriky, do nichž byli zaplateni i mnozí politici té dobx. Zas tolik se toho nezměnilo. Není to ale pro nás žádná útěcha. Pyšníme se mnoha různými vymoženostmi, včetně domácností plných různých "chytrých" spotřebičů a řešení – ale stejně jako před 300 lety v Anglii zas a zas sedneme na lep politikům, kteří vědí, za které nitky zatahat, koho a jak postrašit... a kteří se jako slizcí úhoři ze své zodpovědnosti pokaždé vyvlečou...