Krajky Pagu

20.07.2022

Moc milá sbírka, která chorvatské území vymaňuje z běžného turistického pohledu. Jde vidět, že má tento ostrov Radek Štěpánek dobře odpozorovaný a je s ním i sžitý, mnoho básní je vymezeno místně, nefiguruje zde pouhý vítr, ale "bóra", v moři neplavou ryby, ale "pražmy, palamidy a ropušnice". I takováto zpřesnění ukazují, že básně nejsou pouhé krajinkářství, spíš na mě působí se svojí subtilností meditativně –⁠ zamyšlení nad časem, tvary a proměnami prostorů a pohyby v něm. Krajinné motivy se pak nenápadně mísí s motivy milostnými, vůbec sepjetí člověka a přírody, které se více rozvinulo v pozdějších Radkových sbírkách, už je naznačeno zde.
Chvílemi mi byly protivné některé obraty, zejména genitivní metafory ("čepele stínů"), které podle mě z toho úsporného a přesného líčení trochu ční. Ale je to příjemná sbírka, kterou když si znovu otevřu, tak se mi vybaví cypřiše, cikády a bóra.

Na jih

Když cypřiš zpoza okna
vyhlíží svůj jih,
zrcadlí i mou bolest.
Mohu ho přesadit,
přenést k jinému oknu,
nebo zalévat slanou vodou,
ale nevyléčím ho.
Co mohu změnit,
zůstalo v minulosti:
nikdy ho nevykopat,
zapřít sám sebe,
opustit ho.
(s. 12)