Král a bohyně
Judith Tarr
Historický román o významné egyptské královně Hatšepsut z 15. století př. n. l., která zajistila své zemi dvacet let života v míru. Královna vládla po smrti manžela Thutmose II. jako regentka a později jako spoluvládkyně svého nevlastního syna Thutmose III., jednoho z nejpozoruhodnějších egyptských vládců. Na základě historických pramenů zachycuje autorka všechny důležité události královniny vlády – poznávací výpravy do okolních zemí, vladařské úspěchy i příběh její velké, nikdy nepřiznané lásky k synovi thébského obchodníka. Pozoruhodný je i její boj s Thutmosem III., dobyvačným válečníkem, který až po čtyřiceti letech po její smrti dává průchod své nenávisti a ničí její památku.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2006 , DominoOriginální název:
King and Goddness, 1996
více info...
Přidat komentář
Hezký příběh mezi Hatšepsut a Senmutem, a její snahou stát se rovnoprávnou vládkyní i přesto, že není mužem. Dokázala věci, na které jiní faraóni před ní a ani po její smrti, neměli. A to i přes tlak, který byl na ni nakládán. Zasloužil se o to i její věrný Senmut, který jí byl stále po boku. Kniha ve mě zanechala více, než jsem čekala. Dokonce i jedno-noční náměsíčnost, kdy jsem se ve snu doslova vžila do hlavní hrdinky. Jaké bylo překvapení, když jsem se probudila doma na chodbě... Snad v každém kniha zanechá něco příjemného.
Naprostá pecka kdo má rád Hatšepsut musí si ji přečíst , jednou jsem ji neprozřetelně půjčila tak ji mám trochu pojuchanou ale nedala bych ji ani za nic !!!
Nakonec docela příjemné překvapení.
Obecně mám vždy u historických románů trochu obavy o to, jak "tvůrčím" způsobem autor naloží s historickými fakty. Z tohoto pohledu nelze autorce mnoho vytknout, snad jen trochu nedůsledné používání místních názvů (řecké Théby místo egyptského Vesetu). Na vrub překladatelky pak jdou některé nezvyklé tvary - Pvénet se v češtině uvádí spíš jako bájná země Punt, hodně zvláštně působí jméno Ozír pro boha Usíra (Osiris).
Celkem oceňuji i zajímavý příběh, byť se domnívám, že je spíš o současných lidech a je jen zasazen do období Starého Egypta. Přeci jen mentalita starověkého člověka byla od té naší asi natolik odlišná, že si jí ani nedovedeme představit.
Moje druhá kniha od Judith Tarr a opět úžasná. Jak Achnaton ve Sloupu ohně tak Hatšepsut byli svým způsobem průkopníci své doby - Achnaton prosadil byť i jen nakrátko monoteismus, Hatšepsut byla první žena-faraon. Naštěstí se Thutmose III nepodařilo o co usiloval, Hatšepsut ani Senmut nejsou zapomenuti. Líbil se mi i vedleší příběh Nehsiho ,Bastet a Tamy.
Když nad tím tak přemýšlím,jsou dvě ženy Egypta,které zná skoro každý - Nefertiti a Hatšepsut. A jaký rozdíl,že?
Pardon,já zapomněla na Kleopatru ☺
Hatšepsut musela být vyjímečná žena. Na rozdíl od Nefertiti,kterou proslavila spíš její krása a podpora náboženské reformy jejího manžela,Hatšepsut se svojí drobnou skoro dětskou tváří vypadá jako šedá myška.
Kniha se mi moc líbila,vztah Hatšepsut a Senmuta musel být něco zvláštního.
Výborný román. Je vidět, že autorka je historička, v doslovu je napsáno, co jsou fakta a co domněnky. Nechybí slovník postav a egyptských bohů. Pozoruhodný příběh o vládě ženského faraona, pro tehdejší společnost věc těžko stravitelná. Konflikty neřešila válkou, ale vyjednáváním. A lidé Egypta, místo aby jásali že mohou žít v klidu a míru, byli nespokojení: "Není divu, že tenhle rok nemáme téměř co jíst a pivo je řídké jako chcanky a kadešský král o nás mluví jako o bandě zženštilých hezounků. Vždyť nám vládne žena.".
Opravdu mě bavila a nevíc mi celkem pomohla, když jsme zrovna brali Egypt, seznámit se s Egypskou kulturou a prostředim:) Doporučuji
Autorovy další knížky
2006 | Král a bohyně |
1997 | Trůn bohyně Isis |
1997 | Sloup ohně |
1998 | Pán dvou zemí |
2003 | Válečný svět: Krevní msty |
Krásný příběh. Od knihy jsem moc neočekávala, nalezla jsem ji v knihovničce v nemocnici, ale zaujala mě. Trochu mi připomínala Řeku bohů.