Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Přemyslovská epopej série
< 3. díl >
Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době, kdy král Václav I. realizuje svůj politický sen - prostřednictvím sňatku svého prvorozeného syna Vladislava ovládnout rakouské země. Jenže Vladislav umírá a následníkem trůnu se stane mladší bratr Přemysl. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se oženit s Markétou Babenberskou. Stává se nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp. Je však více rytířem než diplomatem a podcení volbu nového římského krále, jímž se stane zdánlivě neškodný Rudolf Habsburský. V bitvě na Moravském poli s ním Přemysl II. Otakar prohraje a padne.... celý text
Přidat komentář
Přemyslovci byla moje oblíbená historická etapa již na základní škole.
Proto jsem se s chutí pustila do Přemyslovské epopeje - přiznám se, že jsem ji poslouchala jako mluvené slovo (vždy před spaním) a bylo to úžasné. Výborný přednes Jana Hyhlíka a všechny čtyři díly v délce více jak105 hodin!
Doporučuji!
Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II... ať mají mouchy sebevětší, Vondruška dokáže vyzdvihnout úspěchy a klady každého jednoho z nich tak, že jsem ráda, že jsem Češka a že jsem měla tak velké vládnoucí předky. Ne, nevěřím, že to byli až takoví úžasňáci. Ale oceňuji, jak Vondruška resuscituje naše vlastenectví. Díky němu se střípky mé znalosti historie spojují v barvitý, plastický obraz. Více než zajímavé pro mě bylo tažení Mongolů, které stálo u zrodu Přemysla II rytíře a krále. A jakého krále. Jednoho z nejmocnějších panovníků! Vondruška toliko nepopisuje a semo tamo fabuluje, také si občas zafilozofuje a vůbec ne špatně. Je prostě něco víc, než "jen" skvělý vypravěč.
"je snazší oslavovat chudobu, než něčeho dosáhnout."
Pro milovníky české historie je jistě přemyslovská tetralogie čtenářským zážitkem. Protože se však k milovníkům historie neřadím (zajímá mě spíš okrajově), byl pro mě třetí díl příliš nabitý popisy mocenských sporů a událostí. Od půlky jsem četla jen zběžně, nedokázala jsem se soustředit. Asi tomu nepřidalo,že jsem knihu četla s přestávkami a pozapomínala některé souvislosti v ději. První díl mě dokázal upoutat mnohem víc a zatím se mi líbil nejvíce. Nějakou dobu budu sbírat sílu na závěrečný díl.
Další nádherný kus historie. A zase moc hezké čtení, láska, nenávist, touha po moci a pořád se někdo s někým mele. Měli jsme to ale podařené panovníky … Doporučuji k přečtení.
Další poutavé vyprávění z pera pana Vondrušky. Tato část epopeje přibližuje mládí a vzestup Přemysla Otakara II., který se ve své době stal nejmocnějším panovníkem na sever od Alp. Už se moc těším na závěrečný díl epopeje ...
PS: Jako fanouška série Hříšní lidé království českého mě potěšilo setkání Přemysla s Oldřichem z Chlumu :)
Doposud jsem od Vondrušky četl jenom detektivky.Teď jsem se dostal i k téhle knize a jsem za to rád.I když jsem o tomhle období našich dějin četl několik knih,můžu bez nadsázky říct,že tahle byla jednoznačně nejlepší.
Zatím zřejmě nejlepší díl celé ságy. Přemysl mi byl nesmírně sympatický, líbilo se mi, že si šel tvrdě za svým. A ať už Vondruška fabuluje nebo ne, základ je pravdivý a tím pádem se s každou jeho knihou dozvídám něco nového, co jsem si z hodin dějepisu nezapamatovala.
Opět výborné čtení. Přemysl Otakar II. mi ale není tolik sympatický jako jeho otec a děd.
Ve sváteční dny, sváteční četba.
Z dob minulých dech historie, co vše se muselo přežít, mongolské vpády, kumánské výboje, křižácké války, neúroda, hladomor, nemoci, vzpoury, zrady, řevnivosti mezi šlechtou, králi, preláty a za tu dobu několika císaři a papeži.
Už za 17 let to bude 800 let co zazdili kardinály při konkláve ve Vatikánu aby konečně po dlouhé době bezvládí zvolili nového papeže. Jednomyslnost po mnoha dnech měla i svou oběť. Nepohodlí o vodě a vařené rybě, zápach, tvrdé lavice, tvrdé palice, na malém prostoru staří kardináli, tudíž vražda toho neústupného byla východiskem.
Tehdy náznak demokracie, která se usídlila v britském parlamentu (názor šlechty vůči panovníkovi) byla v Česku považovaná za rouhání proti Boží vůli.
Přemyslovci byl houževnatý rod, děti jako zástava míru ve sňatcích rozesety do nepřátelských rodů. Pro mír a přežití rodu vše, bitvy i svatby.
Poklad v Pamětech národa.
Skvělé.
Poslechnuto jako audiokniha.
Už jsem si zvykla na styl téhle série a občas mne to i baví. Jen je to tak nějak "na jedno brdo", takže se přistihuju, že místy neposlouchám. Ale najdou se tam i zajímavá místa :-).
Tento díl už mi nepřišel tak obsahově poetický a strhující, ale stále je to velmi zajímavé čtení a rozhodně si zaslouží pozornost.
Vondruška i v tomto déle předvedl svůj standard, tak jak píše Lector, chutná to dobře a je to syté. Nicméně nečekejte nějaké objevná zjištění, která nebyla publikována a určitě nepřináší nic nového o naší jední z nejslavnějších částí dějin. Také mi příjde, že pro potřeby ztotožnění se s postavou Otakara, ho spisovatel vykreslil víc než pozitivně, proto i většina z čtenářů se lépe ztotožní s jeho přístupem, kdy musí malinko kopírovat dějinné události, které na našeho hlavního hrdinu jakoby vrhnou stíny pochybnosti.
Ale o to tu nejde, na pozadí neutuchajícího boje o moc je vykreslen jeden z největších rytířů doby, tak aby byl akceptován a navnadil nás na další díl, tohoto opravdu velmi plodného autora.
Zprvu jsem měla problém sympatizovat s postavou mladého a odbojného Přemysla. Přesto však mě kniha opět plně pohltila, v průběhu děje jsem si zvykla i na Přemysla Otakara II. a nakonec jsem začala většinu jeho kroků schvalovat - dalo by se tedy říci, že jsem se vyvíjela spolu s knihou. Už se těším na poslední díl této epopeje.
Vondruška je zkušený rutinér, který seká líbívé detektivky i rozmáchlé eposy jako Baťa cvičky. Má na to svůj mustr - a jede. A je to dobré, neřku-li velmi dobré - ale není to výjimečné, jedinečné, strhující nebo tak něco - je to prostě perfektně zvládnuté řemeslo.
Ke každému dílu této tetralogie se dlouho odhodlávám, prvních pár stran se do toho musím skoro nutit, ale pak mě děj knihy chytne a nepustí až do konce. I pro tento díl platí, stejně jako pro předchozí, že děj je velmi poutavý a autor zde docílil úžasné rovnováhy mezi popisem individuální psychologie postav, vztahů mezi nimi a politické roviny. Nechybí ani popis bitev a milostných vztahů. Právě touto vyvážeností různých aspektů života našich dávných předků mi přijde dílo výjimečné. Trochu Vondrušku podezřívám, že je popis historických událostí možná poněkud ovlivněn vlasteneckým postojem autora, ale nejsem historik ... a i kdybych byl, kdo to už dnes dokáže objektivně posoudit? Každopádně se dle mého jedná o výborný historický román z vrcholného období českých dějin a knihu mohu jen doporučit.
Jediné, co mi trochu chybí (oproti některým jiným autorům píšícím historické romány - např. Cornwell nebo Severin) je alespoň stručný historický dovětek, kde by bylo okomentováno, které události, případně z jakých zdrojů, jsou historicky doložitelné a co je jen autorova fabulace.
Asi už mě autorův styl vyčerpal. Zatímco první díl jsem doslova zhltnul, při čtení třetího už se mi začaly zajídat stále se opakující slovní obraty, postelové scény a děj připomínající hraní RPG s tunou repetetivních úkolů.
Před posledním dílem série si budu muset dát asi pořádnou pauzu.
Štítky knihy
13. století Přemyslovci panovníci Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 Václav II., král, 1271–1305 české dějiny Záviš z Falkenštejna, 1250-1290 Kunhuta Uherská, 1245-1285 historické rományAutorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Třetí díl Přemyslovské epopeje opět nezklamal. Skvělá sonda do významného období naší historie, literatura faktu i poutavý román. Je až neuvěřitelné, jak autor dokáže propojit dochované informace z kronik s vlastním vtělením lidských příběhů a tváří, vzájemných vazeb a kontextů. Přemyslovská epopej by měla být povinnou středoškolskou literaturou, ideálně ve vázané knižní formě, jelikož již sama obálka knihy čtenáře přenese do atmosféry dané doby.