Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Přemyslovská epopej série
< 3. díl >
Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době, kdy král Václav I. realizuje svůj politický sen - prostřednictvím sňatku svého prvorozeného syna Vladislava ovládnout rakouské země. Jenže Vladislav umírá a následníkem trůnu se stane mladší bratr Přemysl. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se oženit s Markétou Babenberskou. Stává se nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp. Je však více rytířem než diplomatem a podcení volbu nového římského krále, jímž se stane zdánlivě neškodný Rudolf Habsburský. V bitvě na Moravském poli s ním Přemysl II. Otakar prohraje a padne.... celý text
Přidat komentář
Tak tenhle díl zatím považuji za nejslabší. Osobnost Přemysla, mě zaujala až ke konci tohoto dílu. Jinak mě vyprávění nebavilo, asi hlavně proto, že byly líčeny světové dějiny a neustále upevňování moci Přemyslovských zemí.... Doufám, že čtyřka bude lepší. Jinak celkově tetralogii Přemyslovskou epopej považuji za zdařilou.
Aj tretia časť super. Doba sa postupne menila, Přemysl II. rozšíril svoju moc na veľkom území, čo sa mu nakoniec aj vypomstilo. Kniha sa výborne číta, spisovateľovi veríte každé slovo.:-), tak ako aj v predchádzajúcich častiach.
Kniha se mnou putovala na dovolenou a já se do ní "zakousla" opravdu s velkou chutí. Děj mě hned na začátku chytil a držel a já četla kde se dalo. Ke konci mi ( a si i autorovi ) ovšem došly síly, proto jen čtyři hvězdičky. Možná na mě už těch válek a rodových pří bylo moc. Možná je má představa o králi Přemyslu Otakarovy II až moc ovlivněna knižní sérií Oldřicha z Chlumu. Každopádně doporučuji, až na tu váhu, super kniha nejen na dovolenou.
Velice pěkné beletristické vykreslení českého středověku, především slavné éry posledních Přemyslovců..... V knize se objevuje mnoho historických postav, s nimiž může mít čtenář zpočátku problém, ale autor na konci knihy přikládá slovníček osobností, takže není těžké se zorientovat.... ;-) Nelibý postoj autor znatelně projevuje vůči Přemyslově druhé manželce Kunhutě Uherské, kterou opravdu (ale opravdu) nemá rád..... :-) Knihu všem fanouškům V. Vondrušky vřele doporučuji, moc se mi líbila, i přestože první díl považuji za jasně nejlepší.... ;-)
Třetí část opět výborné čtivo,Vůbec mě netrápí autorovo osobní výplody fantazie, já prostě věřím v knize každému slovu.Tohle čtení prostě musí bavit,
Co dodat - další díl výborné série. Jediný problém, který mám, je orientace ve jménech a titulech. Tehdy asi urození lidé měli málo fantazie a tak se přemyslovská doba hemží Kunhutami, Oty, Eliškami, Anežkami, Oldřichy ... Jméno, které mě ale opravdu zaujalo je Čéča. Škoda, že se dnes už nepoužívá.
Třetí kniha se mi četla stejně dobře, jako předchozí díly. Ještě pořád mě bavilo zasazovat a porovnávat si historická fakta a fikci. Přestaly mi vadit vsuvky kronikáře Smila, naopak jsem se na ně těšila.
Podle mě knížku táhne první polovina, navazující na druhý díl, po smrti Václava a nástupu Přemysla na trůn mě bavila méně a méně. Jako kdyby se autor vrátil k nejslabší jedničce, spousta jmen, spousta děje a roky letí.
Úžasné, knihy pana Vondrušky miluju, krásně se čtou, i když jsou plné válečných událostí a historických údajů. Těším se na další díl.
Předchozí dva díly se mi zdály mnohem poutavěji napsané a také zajímavější, přesto však i tento mně přišel jako "bezva návštěva" do slavné doby Království českého.
Román se mi líbil, stejně jako předchozí díly Přemyslovské epopeje, ale zamýšlela jsem se nad rozdílem mezi skutečností a fikcí. Myslím, že je dobře, že pan Vondruška zpopularizoval tuto, pro naši zemi významnou, historickou epochu, jen je třeba si stále uvědomovat, že ta historie a fikce se mísí dohromady a nebrat to jako historický fakt. Například byla Kunhuta skutečně taková mrcha? No, třeba ano, ale její podíl na tom, že někteří šlechtici upadli u Přemysla II v nemilost historicky doložený není a už vůbec ne ty důvody, jako třeba dětinská a uražená ješitnost, při slavnostním projíždění Prahou. Naopak, z historie vyplývá, že se třeba o Přemyslovy nemanželské děti starala dobře. Takže kdoví, jak to tehdy bylo, nicméně, pokud to někdo čte s vědomím, že čte fikci, tak určitě doporučuji.
První díl jsem trochu kritizoval, ale tak nějak jsem si na způsob psaní zvykl a čím dál více mne epopej baví. Stále si myslím, že jsou lepší vrcholná dějepravná díla, ale i tak musím hodnotit kladně.
Co mě tedy zaujalo je to, že jsem ze školy měl naučené, že Přemysl Otakar II byl opravdu skvělým panovníkem, ale po přečtení této knihy mnohem výše stavím Přemysla Otakara I a Václava I. PO II je popisovaný jako trochu sebestředný a narcisistní typ, vliv Kunhuty je taky špatný. Ale jak praví průvodce v knize, při čtení kronik jsme závislí na tom, kdo tu kroniku píše, jaký má vztah k tomu, o kom píše apod. Takže někdo jiný by to mohl popsat úplně jinak:-)
První kniha z tetralogie, u které jsem se vysloveně nenudila. Trochu více jsem se ponořila do života hlavních hrdinů a více mi tím přirostly k srdci. Je těžké číst o historii, kterou znám, aby mě nenudila. Ovšem mnohem těžší to má autor. Napsat něco, o čem každý ví, jak dopadne tak, aby to čtenáře zaujalo. V tomto díle bych poprvé řekla, že se to autorovi podařilo.
Třetí lekce dějepisu posledních Přemyslovců je stejně poutavá jako dvě předcházející. Zajímavé jsou také komentáře autora-fiktivního kronikáře, který s odstupem hodnotí děje a jednání historických postav. A některé jeho úvahy jsou nadčasové a platné dodnes: "Každý, kdo vystoupil na nějakou horu, dobře ví, že ve chvíli, kdy se ocitne na vrcholu, je vlastně nad propastí. Každý jeho krok může vést pouze dolů."
Štítky knihy
13. století Přemyslovci panovníci Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 Václav II., král, 1271–1305 české dějiny Záviš z Falkenštejna, 1250-1290 Kunhuta Uherská, 1245-1285 historické rományAutorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Výborné pokračování kroniky Přemyslovců - nicméně pouze v prvním a druhém díle mne dokázal autor připoutat k hlavní postavě a jejím osudům (Přemysl Otakar I), počátkům kariéry PO II nebylo v knize věnováno dostatek prostoru a tak se více posunul od románového zpracování k "pouze" dobře odvyprávěné učebnici dějepisu.