Král sedmi závojů: Italské pohádky

13.06.2023

Tato kniha patřila v dětství k mý oblíbeným, byla jsem často nemocná a z knihovny mi ji táta vždy půjčoval. Objednával jsem si nějaké knihy v knihobotu a měli tak i tuto, tak jsem na stará kolena neodolala a pořídila si jí.

09.11.2020

I náš výtisk těchto pohádek je velmi "očtený"! Italský temperament, hlasitý smích a nespoutanost hrdinů si získal srdíčka mých dětí. Nejsou to rozhodně temné až hororové pohádky bří Grimmů! Tady vládne ostrovtip: Zde „...chytré Janiny přelstívají pyšné královské syny, moudré Sorfariny dávají za vyučenou svým tvrdohlavým královským manželům – a taškáři Ferrazzanové si tropí šprýmy jak z kmánů, tak z pánů, ba i ze samého krále.“
Jak později napsal Jan Vladislav, chtěl „v tom sešněrovaném myšlení školy za komunizmu“ nabídnout dětem svobodný svět s prostorem pro tvořivost a hravost beze strachu. Ale bez ohledu na to, převyprávěl italskou slovesnost nádherně, vždyť Itálie byla jeho srdcovka a překládal Danta a italskou renesanční lyriku. Vřele doporučuji. Nadčasové!

18.07.2020

Knihu jsem dostala k některým Vánocům a musím souhlasit s paní.suvou. Četla jsem ji několikrát pořád dokola, potom mým dětem a dětem ve škole. Moje nejoblíbenější je O princezně Fazoličce a O moudré Sorfarině. A také tu o opravdové princezně a chytré Janině. Dětem se nejvíc líbila O zlém vlkovi a mlsné Kateřině. Tahle knížka by si zasloužila i více než 5 hvězd.

06.08.2016

Pohádkové sbírky Jana Vladislava mám velmi ráda, takže mě překvapilo, jak moc mě zrovna tahle vyváděla z míry. Svým způsobem mi kniha připomínala Dekameron - ne strukturou, ale zaměřením příběhů - takové to milostné laškování, šaškování, podvádění a sem tam boj. Prostě Itálie, řekl by si jeden, ale když sbírku porovnám s Italskými pohádkami Itala Calvina, je to jak nebe a dudy. Již jsem přivykla tomu, že ve většině pohádek protagonisté neřeší nějakou povahu a prostě skočí po nejhezčí holce/chlapci, ale v Králi sedmi závojů je tento přístup dohnán téměř ad absurdum a vyskytuje se skoro všude. Pokud se hrdinové zrovna nebaví škodolibostí nad mrtvým sousedem či nelijí svým bližním do očí vařicí olej. Jasně že v pohádkách se toto všechno děje, ale tato sbírka mi přijde nešťastná nebývalou kumulací těchto jevů. Nemohla jsem se dočkat, až to konečně dočteme a byla vděčná za každý text, který z vytyčeného směru vyčníval. Jako ukázka italských pohádek je to určitě velmi zajímavý počin, jako četba pro děti má ale tato kniha svoje rezervy.