Králíček Sameťáček
Margery Williams
Králíček Sameťáček je nestárnoucím příběhem o přátelství, lásce, smíření a upřímnosti. Když svět ztrácí půdu pod nohama, klasická pohádka Margery Williams nám připomene, na čem opravdu záleží.
Přidat komentář
Asi jako ostatní jsme se ke knize dostala díky čtenářské výzvě. Četla jsem ji svým dětem, ale ty to vůbec nebavilo. Ne tak mě, mě to velice oslovilo. Už vím, kde se Rowlingová inspirovala ve Vánočním prasátku.
Moc milé čtení pro děti s přesahem. Četla jsem jen díky čtenářské výzvě, ale přečtu i s dětmi :)
Útlá knížečka pro děti, já si ji s chutí přečetla díky Čtenářské výzvě.
Milé povídání nás zavede do světa hraček, pěkné pro mě na chvilku, pro děti na jedno odpoledne. Oceňuji i původní překopírované ilustrace z původního vydání z roku 1922.
Každé dítě si zaslouží svoji oblíbenou hračku do postýlky pro pěkné usínání.
Já jsem z knihy rozpačitá. Buď je přeceňovaná, nebo mi něco zásadního uteklo. Příběh byl fajn, milý, ale nepřišel mi nijak výjimečný a proto moc nerozumím tomu vysokému hodnocení, které tu kniha má. Ilustrace mě taky nijak nenadchly a na dětskou knihu mi přišly spíš strašidelné, než milé. Podobně se ale s většinou čtenářů neshodnu ani u Malého prince, takže je to možná tím, že mi tento typ literatury nesedí. Četla jsem především pro doplnění do Čtenářské výzvy.
Pěkná pohádka pro děti, i když ilustrace za mě nejsou úplně povedené. Mohli by být více dětské a roztomilé.
Roztomilá dětská knížečka. Hlavní myšlenkou je, že se stáváme skutečnými skrze lásku ostatních. Příběh má dobrý konec, a to je to hlavní.
(SPOILER) Králíček Sameťáček se na Databázi knih stal v roce 2024 hitem díky Čtenářské výzvě a Chandlerovi! :) Knihu jsem četla v angličtině, díky čemuž jsem si opět obohatila slovní zásobu. Je to milý krátký příběh, který obsahuje několik hlubokých myšlenek (že když jste skuteční, bolest vám nevadí, že láska z nás dělá ty skutečné bytosti a že nakonec budeme tím, kým být máme). Z pohledu dítěte bych ale tento příběh hodnotila spíše jako nevyhovující, vždyť obsahuje tolik strachu, smutku a osamocení. Navíc nevíme, jak to s králíčkem dopadne, jestli je šťastný a spokojený, jestli mu chlapec nechybí či jestli ho ostatní králíčci přijali. Poslední věta z příběhu mě ale samozřejmě dojala: "But he never knew that it really was his own Bunny, come back to look at the child who had first helped him to be Real."
K této knížce jsem se dostala jen díky čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Jedná se o kraťoučký milý dětský příběh, který potěší i dospělého člověka.
První knížka, kterou jsem celou přečetla v angličtině a líbila se mi , tak jsem si ji přečetla česky . A i když jsem dávno dospělá věřím, že to je celé pravda .
Kouzelný příběh pro děti, kde si nějaké moudro najde i dospělý čtenář. Obsahuje půvabné původní ilustrace.
Dětská knížečka, která má zajímavou myšlenku, která by ale mohla být ještě víc rozvinutá.
Knížka sice s hezkou původní myšlenkou, která ale za mě byla naprosto nedostatečně využitá či zajímavě rozvedena. Původní vyzdvihované ilustrace mi navíc zážitek spíš zhoršily než zlepšily :D
Popravdě mě knížka příliš nezasáhla. Za myšlenku o opravdovosti, kterou věcem zajistí láska dítěte/člověka, si autorka zaslouží uznání, mnohem lépe ji ovšem uchopila a zpracovala Rowlingová. Tady mi nesedl konec, kde je ne úplně obratně dovedena ad absurdum.
Celý text na mě působil trochu strojeně, upachtěně. A korunu tomu bohužel nasadila předmluva, jsem poněkud citlivá na přepjaté, manipulativně optimistické texty podobného ražení. Za to sice autorka nemůže, ale můj postoj ke knize to bohužel ovlivnilo. Za mě tedy bohužel slabší průměr.
Krasne a nadcasove.
Vypada to, ze to nejlepsi uz bylo napsano pred sto lety.
Nejen kralicek.
(SPOILER) Jelikož jde o knihu, při jejímž čtení Chandler Bing pravidelně pláče, má očekávání byla relativně vysoká. Nakonec se mi ale zdá, že Králíček Sameťáček není zas až takový banger. Děj knížky pro děti musí být samozřejmě jednoduchý, ale nějak mi vadí taková ta Moudrost, co se nám v tomto příběhu podprahově (v případě předmluvy dokonce dost ostentativně - "nelíbí se ti Sameťáček = nemáš srdce") cpe. Akorát mám pocit, že tu vlastně zas až tak moc žádná není. Plyšový králíček se chce stát skutečným, z jeho slzy vyroste kytka, z níž vyleze víla a králíčka promění ve skutečného. That´s all. A to poučení je v čem? S dětskými moudrými knihami jako je Malý princ nebo Sofiin svět se to podle mě rovnat nemůže. Snad se jedná o jeden z prvních příběhů, v němž ožívají hračky (i když asi ani to ne, napadá mě namátkou Andersenův cínový vojáček), ale řekl bych, že tady platí, že žáci překonali mistra. Aniž bych chtěl příliš hledat logiku v pohádce... Napadá mě otázka - mohl se Sameťáček hýbat, nebo ne? Králíkům ve volné přírodě pohyb závidí, přitom když se chlapec nedívá, tak se neustále někam plazí... No nic, abych jen nekritizoval... Dal jsem si tuto knihu za jedno listopadové odpoledne, v den, kdy jsem měl antibiotika a Trump byl zvolen americkým prezidentem... A vlastně mě v tom studeném depresivním dni příjemně zahřála. Poslední věta je krásná a nebudu zapírat, že lehounké dojetí přeci jen proběhlo.
BTW Kam zmizel koník Plyšák?