Králíci ve vysoké trávě
Ota Hofman
Králíci ve vysoké trávě - Hra na třetího. První z novel, vydaná poprvé r. 1962, se odvíjí v době poválečných společenských změn, druhá v letech pozdějších. Jejich hrdiny jsou kluci, kteří ztrácejí svůj dětsky bezelstný pohled a začínají se kriticky dívat na svět dospělých.
Přidat komentář
Zřejmě nejosobnější kniha Oty Hofmana, která je dozajista vzpomínkou na dětství i na rodinné zázemí ve kterém vyrůstal, ostatně postavy v knize mají jména skutečných lidí! Ota Hofman v této knize považuje dítě za rovnocenného partnera a vypráví mu o velice podstatných věcech v lidském životě. Na této knize je dost podstatné jestli jí čtete v deseti, dvaceti, třiceti nebo padesáti. Pokaždé v ní najdete něco jiného.
Knížka mě nebavila. Je napsána zajímavým způsobem přemýšlení jedenáctiletého kluka, ale příběh ani doba mi nic neříkají.
Štítky knihy
pokrytectví dětství citové pouto
Autorovy další knížky
1987 | Útěk |
2009 | Chobotnice z Čertovky |
1998 | Lucie, postrach ulice |
2008 | Návštěvníci |
1990 | Pan Tau a tisíc zázraků |
z dnešního pohledu je to vlastně příběh týraného dítěte: malý chlapec je vystaven politickému sváru dospělého světa v padesátých letech na venkově, kde se o výchovu nejmladší generace přou dvě strany, nově nastupující komunistická (Pionýr, JZD) a tradiční církevní (výuka náboženství, ministrování v kostele, pravidelná návštěva mše a zpověď), na dítě je tu kladen nátlak nejen institucionální (škola x církev), ale i v rodině, kde nepanuje názorová shoda
netradičním dětským vypravěčem a poetikou mi Hofmanova novela připomněla tvorbu Jana Čepa (např. závěr u Hofmana je velmi podobný jako v Čepově povídce Do města)