Králové Wyldu
Nicholas Eames

Králové Wyldu série
1. díl >
Sláva nikdy nezestárne. Clay Cooper a jeho skupina kdysi bývali ti nejlepší z nejlepších — nejobávanější proslulí žoldnéři na této straně Heartwyldu. Dny jejich slávy však již dávno pominuly. Každý z nich si šel svou cestou. Zestárli, ztloustli, opíjeli se, nebo všechno najednou. Najednou se však u Clayových dveří objeví jeho bývalý parťák Gabriel s prosbou o pomoc — aby se společně zúčastnili mise, ke které by se upsali jen ti nejstatečnější, nebo naopak ti nejhloupější. Gabrielova dcera je uvězněna ve městě vzdáleném přes půl světa a obléhaném Heartwyldskou hordou. Nastal čas znovu svolat skupinu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Kings of the Wyld, 2017
více info...
Přidat komentář


Kanadský autor Nicholas Eames vzdal vo svojej prvotine hold svojim obľúbeným fantasy ságam. Nie je to tak, že by vyslovene odpisoval. Na jeho stránkach sa však preháňajú stovky rôznych stvorení známych z kníh či z počítačových hier. Takisto niektoré zápletky a príbehové línie pôsobia známym dojmom. Je teda jasné, že autorovým zámerom nebolo napísať niečo originálne.
Dej sa sústreďuje na osudy žoldnierskej skupiny Sága. Jej členovia sa naposledy videli pred takmer dvadsiatimi rokmi. V čase najväčšej slávy však boli obrami. Legendami, drsnými bojovníkmi a vyhľadávanými milencami. Dodnes sa o nich rozprávajú príbehy. Niektorých z času na čas prenasledujú oddaní fanúšikovia. V podstate sú niečo ako rockové hviezdy. A potom sa, sotva vyrazia na cestu, nechajú okradnúť o ručne pletené ponožky, šunkové sendviče a všetky peniaze. Lesnými lupičkami, ktoré samy seba prezývajú Hodvábne šípy.
Už pri tejto scéne je jasné, aký charakter bude mať príbeh. Nedá sa však tvrdiť, že by išlo vyslovene o paródiu. Skôr o humorne ladené rozprávanie v štýle Murphyho zákonov. Takže všetko, čo sa pokaziť môže, sa aj pokazí. Väčšinou veľkolepo. Tieto udalosti nezriedka vykúzlia úsmev alebo otvorene rozosmejú. To je v kontraste s hlavnou príbehovou líniou, teda záchranou Rose, dcéry jedného z členov Ságy. Takisto sa tu objavuje veľa drsných bojových sekvencií. Tie často síce dopadnú krvavo, ale nakoniec sú vyriešené pomerne nekonvenčne. Presne to sa ale dá očakávať, keď máte poruke výstredného čarodejníka, ktorý doslova ťahá zázraky z klobúka.
Vďaka tomuto všetkému má kniha veľmi svižné tempo. Navyše je väčšinu času náročné predvídať, akým smerom sa všetko pohne, pretože zväčša sa stane ešte niečo šialenejšie. Obdobne výstredné sú aj riešenia objavujúcich sa problémov. V akomkoľvek inom prostredí by veľká časť z udalostí pôsobila prinajmenšom nepatrične. Sem sa však výborne hodia, akokoľvek nepravdepodobne pôsobia.
Rovnako výborne sa do tohto prostredia hodia aj zvolené postavy. Čitateľ sa síce nedozvie úplne všetky detaily o každej z nich, avšak vie dosť na to, aby rozumel ich motivácii. Medzi postavami výborne funguje chémia, čo nezriedka vedie k veľmi výživným dialógom. Korunu tomu všetkému nasadzuje už len zvolený hlavný hrdina bývalá legenda Clay Cooper. Drsný, verný a obetavý. Otec rodiny. Asi len ten najväčší cynik by odolal jeho čaru a nezačal by mu okamžite držať palce.
A to bol najskôr autorov zámer. Stvoriť dostatočne sympatické a uveriteľné postavy, aby sa o nich čitateľ chcel dozvedieť viac. Aby s nimi vykročil na bláznivú cestu so všetkým, čo k tomu patrí. S krvavými bojmi, neuveriteľnými útekmi, krásnymi ženami a jednou veľkolepou a absolútne neuskutočniteľnou záchranou. Toto všetko dokáže polapiť a nepustiť, až kým nepríde posledná strana.
Kniha Králové Wyldu ponúka svieže akčné dobrodružstvo. Eames berie čitateľa na nebezpečnú a minimálne trochu šialenú výpravu. Svoj svet navyše obohacuje o monštrá všetkých rozmerov, takže nie je núdza o krvavé boje. Avšak čitateľ, ktorý bude v texte hľadať seriózne veľkolepé rozprávanie, asi ostane trochu sklamaný. Charakterovo totiž ide o výstrednú humorne ladenú naháňačku, kde sa vždy stane to najmenej pravdepodobné. Takže očakávať treba hlavne oddychové čítanie. V tomto prípade ozaj prvotriedne.


tak.,.,dočteno. Zamačkávám slzu, bo mi budou chlapci chybět. Dala jsem na pochvalné hlasy mých oblíbených a po nějaké době strávené v polici na krále došlo. Popisky křížence G.R.R. Martina a T.- Pratchetta mě spíše odradili, to jeden pak přistupuje k textu opatrně. Naštěstí obavy byly zbytečné...insipirace zmíněnými texty byla patrná, akorát to byla "Stříbrná Horda" v mladším vydání, civilizovanější verze Barbara Cohena, Bláznivého Humoše a ostatních hochů...
Eamesův příběh mi fičel živě před očima a celou dobu jsem uvažovala, jak náročné by asi bylo přenést veškeré ty potvory a stvůry na plátno. Asi dost. I těch postav se tam mele přespočet - všichni žoldáci a hrdinové, co nakonec jako Gabeova podpůrná mašinérie vyráží do boje.
Partiška namíchaná s citem, výkony uvěřitelné. Dobrodružství fajn, i ty milosrdné oslí můstky, popostrkující děj vpřed, jako obloholoď a podobně, jsem si ráda nechala líbit...Přeci jen, happy end byl cílem :P
Co mě ale mrzelo, byl konec - po tom všem mi přišel trochu odfláknutý. A taky jsem doufala, že hoši přeci jen nekončí, a něco ještě spolu prožijí. A nebo že se snad v budoucnu autor vrátí k jejich předchozím dobrodružstvím, protože jsem si je fakt oblíbila. Všechny. I když jsem občas koulela očima, i když to bylo na hlavu postavené. Ale oni byli prostě k sežrání (doslova :D :D)- Lastleaf jako hlavní padouch byl dobře vymyšlený. Trochu mě zmátla Larkspur a Ganelon, tam by si konec žádal víc...
Lepšího vypravěče než Claye Coopera jsme nemohli mít...z celé pětice byl taky můj nejoblíbenější...takový normální zabiják :) samozřejmě milující otec a manžel. jak už někdo zmínil přede mnou, ani o silné ženy nebyla nouze, i když Jain a její fešandy mi občas lezly na nervy.
Pobavila jsem se skvěle, i se dojala (třeba ettin byl nehorázně vážná postava, ryjíci v tomto odlehčeném fantasy příběhu pod kůži...a vlastně nejen on) , příběh je u konce, a vrhám se na další díl... no a taky doufám, že i něco dalšího ze série se ještě časem objeví !


To byla taková zábava! Nejlepší výpravná fantasy kniha jakou jsem četla. Druhý díl rozhodně musím mít.


Tak toto ma bavilo a MOC musím uznať že som sa bál do toho pustiť ale nakoniec vôbec neľutujem...po práci som sa vždy tešil na to ako si prečítam ďalších pár stránok...len ma mrzí ten záver a koniec hlavného záporáka....ale celý dej knihy má spád... všetko vystihuje popis knihy na zadnej strane: " je to spojenie G.R.R Martina a T.Pratchetta takže neváhajte a pustite sa do tejto knihy.


Megaepický příběh s příměsí parodie, dramatu a tragédie (ano, některá úmrtí mě dojala). Co je ale nejbožejší na této knize, jsou její charaktery. Zlatý Gabe, blondýn za zenitem, co chce stůj co stůj zachránit svou dceru, Pomaloručka Clay Cooper, tichá voda, která mele nejen břehy, Arcandius Moog, magický zdroj vtipu, přitom s dojemným osudem, formální král a notorik Matrick Lebkobijec, který překvapí, když čapne do rukou svoje dvě děvčata, a... a... Ganelon, chodící hora se smrtícím Syrinxem v rukou, kupodivu velmi důvtipný na berserka. Tahle parta se sešla po x letech a stálo to za to. Při čtení jsem měla pocit, že putuju s nimi a jsem šestým členem. Dobrodružství defacto na každém kroku, nebezpečí na každém druhém. Přehlídka monster vás ohromí, autorova představivost je vskutku obdivná. A nechyběly ani silné ženské charaktery, což kvituju s povděkem. No, zkrátka a dobře se Eamesovi povedl skvělý mix, po kterém jsem už dlouho ve fantasy toužila.


Čtivý,napínavý,úsměvný,líbila se mi rozmanitost a popis příšerek a ti staří vandráci mi fakt přirostli k srdci.
Určitě se vrhnu na druhý,i třetí díl.


(SPOILER)
Hezké to bylo. Snadno jsem se začetla. Nejdřív to bylo jen takové lehké (pro mě), jako epizodní příběhy ze Zaklínače. Ale ten konec byl super. Překvapivě i hlavní nepřítel umřel (což byla škoda, Lastleaf byl zajimavý charakter). Ten nápad s těmi žoldnéři byl fajn, to by mě nenapadlo. Nejlepší postava byl Gregor a Dave, tam mi pukalo srdce u těch dvou (ještě trochu i když to píšu).
Fajn chlapy, krásné přátelství a snad dožijí spokojeně. Taky bylo trochu smutné, jak Kit psal, že bitva o Castii byla poslední, kdy těch pět bojovalo bok po boku společně, takové, že něco zase končí. Byl by zajímavý prequel a o jejich mládí, i takhle je mám ráda, ale kdybych o nich četla víc, tak by tenhle první díl byl úplně rozsekávající (jako když končil Zaklínač…).
Suprový nápad jak se staří hrdinové vracejí, bylo to zase něco trochu jiného.


(SPOILER) Na to, že to je autorova prvotina, tak paráda. Jsem zvědavý na další díl. Vadilo mi jen "vypuštění" některých pasáží, např. Matrick u draka nebo přelet Wyldu. Jak kdyby autor musel krátit. A některé vtípky mi přišly trochu nevypointované, dalo se z nich vyždímat víc. Ale celkově spokojenost, bylo to čtivé a zábavné.


Tak tohle byla jízda!
Konečně stará dobrá fantasy kniha plná odporných příšer, kde hlavní roli nehrajou arogantní náctileti spratci, co hned spasí svět (nechápejte mě špatně i young adult fantasy mám ráda), ale stáří hrdinové, kteří ztloustli, bolí je záda a tak nějak vůbec,jsou rádi, že, ještě vůbec žijou.
Každá z postav byla skvěle popsána, a já si je prostě zamilovala, už teď mi chybíte kluci.
Tohle bylo fakt fajn čtení, klidně bych snesla i víc stránek :)


Prvá časť ma skutočne chytila už od prvej strany. Clay, Gabrielov najlepší parťák, je skvelá postava, v podstate tak ako aj ostatné. Všetky mi prišli uveriteľné, sympatické, každý mal svoju osobnosť. A boli vážne vtipní. Samotný svet je veľmi zaujímavý, aj keď občas mi chýbalo trošku viac popisov. Ale veľmi sa mi páčilo to veľké množstvo príšer, v knihe sa vyskytuje v podstate každá, na akú si len viete spomenúť – draci, wyverni, trollovia, koboldi... Tiež sa mi veľmi páčila aj tá nostalgická linka, spomienky na ich minulé činy, kedy zachraňovali princezné, bojovali proti nekromantom... Prvú časť som si skutočne užila :).


(SPOILER)
Bohužel u mě převládá spíš zklamání. Píše se mi to s těžkým srdcem, protože jsem se na Krále Wyldu opravdu těšil a šel jsem do toho s tím, že je to jistota. A ejhle, ono to tak úplně nebylo.
Ale hezky popořadě. Co jsem očekával? Partičku vysloužilců, která se dá znovu dohromady, aby přešla půlku světa za svým cílem, u toho pobila pár nestvůr a zažila husťácký dobrodružství. Eee, tohle všechno jsem vlastně dostal, JENOMŽE to tak úplně nebylo podané podle mého gusta. Už od začátku to hezky odsýpá, stránky plynou jedna za druhou a pak se to najednou začne táhnout. Než se dá ta skupinka dohromady, než si všechno vyříkají, než začnou něco dělat... na mě úmorně dlouhé, přestože nemůžu říct, že by se tam kromě toho nic nedělo. Ona tam ta akce je, jen jinak než jsem chtěl. Směřuje to zkrátka jinam, než jsem si přál. Nemějte mi to za zlé, já se od té doby, co jsem viděl mapu, těšil na to, jak budou desítky stránek procházet tím óbr lesem, a jak budu hezky nasávat tu atmosféru. !(Spoiler: A oni si to pak přelétnou v nějaký obloholodi. Pfff... to mě nehorázně nakrklo.)! Ten krátký kousek v lese mi prostě nestačil.
Co dál? Humor. Nevěřil jsem, že mi nesedne. A jo, on mi někdy sednul, dokázalo mě to občas i rozesmát. A pak tam byly místa, kdy to se mnou nehnulo. Chápal jsem, že to tam a onam má být vtipné... a mě se to nezdálo. Hodně mě to mrzelo. Trochu cítím, že to bylo tím, jak se autor snaží do knihy dát i serióznější myšlenky. Mně vám tam tak nesedly! Nemohl jsem se zbavit dojmu, že jsou tam na sílu, jako kdyby si pan autor po dopsání řekl, že je to moc velká odlehčenější bžunda a rozhodl se to zpětně okořenit.
Možná bych to i snesl, kdyby měly skutečný dopad. Kdyby ty hrozby, kdyby ty hlodavé myšlenky v hlavě Claye Coopera měly nějaké pořádné vyústění a něco pravdu pro příběh znamenaly. Takhle byly prostě navíc a nutily mě brát knihu vážněji, což jí v mých očích strašně uškodilo. !(Spoiler: Tak třeba trouchnivina. Pořád jsem čekal, jak sehraje nějakou důležitou roli, když se tak často zmiňuje. A oni ji nakonec vyléčí jakýmsi huličským matrošem od random stvoření, které potkají v lese? Hmpf.)!
S postavami jsem asi nejspokojenější. Pokud se tedy bavíme o hlavních hrdinech. Ty mě bavili (hlavně Moog v pyžamu a klacíkem byl super). Nicméně bych přidal více interakcí mezi členy skupiny, a to obzvlášť v případě Ganelona, kterého neviděli opravdu, opravdu dlouho a těch pár dialogů bylo žalostně málo. Za důsledek to pak mělo, že jsem na konci asi úplně nepochopil Ganelonovu motivaci. To samé platí i pro Larkspur. (Absolutně nechápu, co tam na konci ta postava dělala. Nechápu.)
Samotný svět, plný příšer a roztodivných stvoření mě nezklamal, na druhou stranu asi ani ničím nezaujal. Je to takový mišmaš, kde je od všeho z fantasy trochu. Koukat do mapy mě ale bavilo nehorázně!
Upřímně? Nebýt posledních sto stránek, skončili by u mě Králové Wyldu na dvou hvězdičkách, protože to vlastně bylo ok, ale prohlásit, že se mi to líbilo bych zřejmě nemohl. Poslední stránky ovšem přinesly Gabrielův proslov a já měl na jeho konci v těch nesnesitelných přestřicítkových vedrech, kdy jsem se pekl na pláži, husinu. Jo! Husinu! I velkou radost z toho, že ji mám! No a pak mě lehce dojala strana 476 i strana poslední a já se rozhodl tu hvězdičku přidat. Takové faktory se přece nesmí brát na lehkou váhu!
Takže milí Králové Wyldu, dál vás zřejmě doporučovat nebudu, ale musím vám nechat, že kapku emocí jste ze měl nakonec přeci jen dostali!


Základem knihy je už klasické putování party dobrodruhů. Jako už bylo zpracováno v desítkách fantasy knih. Kupodivu se při něm vůbec ani chvíli nenudíte. Ta parta vysloužilých veteránů mě i vzhledem k mému věku parádně bavila. Rozumně jsou i zakomponované dimenzionální brány, jinak spíš prvek ze sci-fi. Snad jen v závěru autorovi došel dech. Jakoby svou fantazii vyčerpal na desítkách dosud nepopsaných příšer či na perfektních jménech hrdinů, kteří s nimi bojují.


Je dobře vidět, že i fantasy se vyvíjí. Tahle kniha je pěkným příkladem. Samotná příběhová linka není originální, ale to vůbec není na škodu. Všechno stojí na skvělých a hodně sympatických postavách. Je úžasné zaplnění světa rozličnými podivnými tvory, kteří přispívají atmosféře a funkčnosti vymysleného světa. Mírně mi vadila až přílišná pohádkovost, občas jsem čekal, že na scénu přijdou i sedmimílové boty nebo oslík otřes se. Někdy se problém vyřeší magickou hůlkou. Snad malá poznámka k wyverně, myslel jsem si, že je ženského rodu (obdobně jako žirafa, nebo kosatka). Ale to je drobnost.


Ach Clayi Coopere, Ach Gabe! Moogu! Ganelone! Matricku! Zamilovala jsem si Vas. Vas britky humor, nabrousene cepele i pomlacene xichty. To jen na zacatek. V knihkupectvi jsem o tuhle knizku doslova zakopla, kniha dopadla na zem s rincenim, za ktere by se nestydelo ani rezive brneni jednoho z hrdinu. Pohled prodavace predem objednanych knih na internetu mnou jasne opovrhoval, vyzvednout a jit, nikoli nicit prodejnu! Se sklopenym zrakem a stahnutyma pulkama, jsem polozila knihu na pult. Muzu jeste tuhle? Tak nejak mi skocila do cesty. Proslo to, uf. Pohled tygra vystridal mily usmev mladeho knihomila. Jo, vsiml jsem si. Kralove Wyldu stoji za povsimnuti, toho jsem si vsimla zase ja. Sranda, charaktery a taky poradny bezpaternici, uslzene dojakove chvilky, poradna bitka, obludy, fesandy, pribeh, co odsejpa. A hlavne ten humor. Knihu radeji nikomu nepujcim, protoze je smichem poprskana ze vsech uhlu a stran. Me autor tedy totalne hodil do dob, kdy jsem v knihovne v regalu fantasy, hledavala prave podobne pribehy. Vetsinou mne zavedli k Pratchettovi, ale ja si k humoru prala jako prilohu poradnou fantasy klasiku alá pet se jich sejde v hospode a tahnou za dobrodruzstvim. A to se mi ted po 15 letech splnilo. Kralove Wyldu pojdte se mnou na pivo!! Prosim! Ve zkratce se uz zdedkovatela parta drive nejlepsich bojovniku vydava zachranit dceru jednoho z nich a u toho zazivaji ruzna dobrodruzstvi. Z nich vybrusli vzdycky spise stastnou nahodou, nez zpatky nabitejma schopnostma hrdinnych zabíječu oblud. Je mi jedno, ze svet neni do mrte promyslenej, vysperkovanej a prohnanej mytologii od A do Z. Nevadi mi, ze tydle parte kolikrat nelogicke vpady jinych postav do pribehu hrají do karet, chapejte to tak, ze jim hold nekdo vzdycky v pravou chvili zachrani prdel. Proc by melo, vzdyt jim fandim. Za me paradni pocteni, obzvlast na prvotinu, a ja diky, ze me zase hodil na palubu obloholode a ja se muzu snadneji pustit do Ohne a krve. Prose cist #fantasy je nejvic.


Králové Wyldu jsou důkazem toho, že tato webová stránka má smysl. Nebýt jí a dvou mých oblíbených čtenářů (NemmamSlov a Trudoš), tak by mě pravděpodobně tato kniha minula a byla by to velká škoda. Kdysi nejslavnější žoldnéři musí dát zpátky dohromady svou skupinu, aby pomohli zachránit dceru jednoho z nich, neboť uvízla v pevnosti, kterou ohrožuje armády Heartwyldské hordy. Dokáží znovu stárnoucí bojovníci najít sílu přejít Wyldský les a postavit se v nerovné bitvě nepříteli a zachránit pevnost? Dokáží zapomenout na dávné křivdy a určitou nevraživost? Už dlouho jsem nečetl takhle výbornou fantasy s prvky opravdu dobrého humoru. O NIcholasi Eamesovi jsem nikdy jako o spisovateli neslyšel, o to víc jsem byl překvapený jak mě kniha vtáhla do děje a jak skvěle se četla.


Parta stárnoucích válečníků s bolavými kostmi,leností,alkoholismem a stoickým humorem je popsána tak,že jsem se stal jejím fanouškem.Asi to je také tím ,že se jim věkově blížím a to ,že žiju ,poznám podle toho ,že mě každé ráno vše bolí.
Jistě,je tam Abercrombie,trochu Pratchetta i Tarantina,dějově nic moc originální,ovšem chlapíci si jdou přes všechny své nedostatky za svým.Originální pro mne byly popisy některých stvůr i nestvůr,nezapomenu na dvouhlavého enta,jehož jedna hlava je slepá a ta druhá mu popisuje okolní svět.Nebo zombie,který bývá tímto oslovením uražen a dává přednost termínům revenant,nebo umrlec.
Jak někde níže psáno,skvělé béčkové fantasy pobavení.
I naznal jsem ,že ano,a přečtu si pokračování.


Musím říct, že si mě pan Eames pěkně omotal kolem prstu během prvních 40 stran! Přestože se některé komentáře vyjadřují o průměrné knize, za mě osobně se jedná o zlatou perlu mezi mými knihami!! Je zde vyvážená stránka humoru, akce a tři Obrovy prdele hrůz!! Do každé z postav jsem se hned zamilovala a během posledních stran jsem ani nechtěla, aby kniha skončila! Za mne osobně 100%!
Tak tahle fantasy mě hodně bavila! Přenesla mě přes čtecí krizi, užívala jsem si každou stránku. Zamilovala jsem si autorův humor, a doufám, že dvojka bude stejně dobrá jako jednička!